Letošní absolventi vstupují na pracovní trh v době, kdy české firmy dál hledají nové zaměstnance a náborová aktivita zůstává nadprůměrná. Podle průzkumu ManpowerGroup plánuje ve třetím čtvrtletí letošního roku 37 % zaměstnavatelů nabírat nové zaměstnance, zatímco 14 % počítá se snižováním stavů. Přibližně 40 % pracovních pozic je zároveň otevřeno absolventům bez předchozí praxe.
Na první pohled se proto může zdát, že mají podobnou výchozí pozici jako jejich předchůdci. Ve skutečnosti se ale pravidla prvního zaměstnání během posledních dvou let výrazně změnila. Důvodem není slabší ekonomika ani menší zájem zaměstnavatelů o mladé lidi, ale rychlý nástup umělé inteligence, která mění podobu juniorních pracovních pozic.
AI mění obsah juniorních pozic
Ještě před několika lety získávali absolventi první zkušenosti především při rutinních činnostech. Připravovali prezentace, zpracovávali rešerše, vytvářeli reporty, překládali dokumenty, zajišťovali administrativu nebo zákaznickou podporu. Právě na těchto úkolech se učili fungovat ve firemním prostředí a postupně přebírali složitější odpovědnost.
Dnes ale velkou část těchto činností zvládnou během několika minut nástroje jako ChatGPT, Claude, Copilot nebo Gemini. To však neznamená, že firmy juniory přestávají potřebovat. Naopak. Potřebují je na práci, kterou AI zatím neumí. Na komunikaci se zákazníky, řešení problémů, spolupráci v týmu, kreativní přemýšlení nebo schopnost správně vyhodnotit výstupy, které AI připraví.
Zatímco dříve se junior učil především vykonáváním rutinních úkolů, dnes se od něj očekává schopnost pracovat s technologiemi od prvního dne. První zaměstnání se tak stává mnohem více o rozhodování, komunikaci a práci s informacemi než o administrativní podpoře zkušenějších kolegů.
Absolventům může zároveň AI pomoci rychleji se dostat ke kvalifikovanějším a zajímavějším úkolům. Děje se to v některých oborech, zejména v programování nebo právu. Někdy ale pozorujeme i opačný trend. Firmy omezují nábor juniorních pozic, protože část jejich úkolů zvládne AI. Krátkodobě se to může zdát jako levnější řešení, dlouhodobě se to však firmám může vymstít, protože si přestanou systematicky budovat líheň budoucích expertů.
Firmy hledají zkušené specialisty. Jenže kde je získat?
Právě zde vzniká nový paradox českého pracovního trhu. Zaměstnavatelé stále obtížněji obsazují specializované technické, výrobní nebo IT pozice. Problémy s tím mají tři pětiny českých zaměstnavatelů. Největší nedostatek hlásí firmy v IT, engineeringu, výrobě, logistice nebo provozním řízení. Počet specialistů přitom dlouhodobě roste. Zatímco v roce 1993 jich v České republice pracovalo přibližně půl milionu, dnes jejich počet přesahuje 1,1 milionu a tvoří největší profesní skupinu na trhu práce.
Zkušenosti se ale nezískávají na seniorských pozicích. Získávají se právě v prvních letech kariéry. Pokud se náplň juniorních rolí zásadně mění, musí firmy hledat nové způsoby, jak mladým lidem umožnit získat praxi. Místo rutinních úkolů je proto mnohem dříve zapojují do projektů, práce v multidisciplinárních týmech nebo řešení konkrétních problémů.
O úspěchu rozhodují dovednosti, které se ve škole často neučí
Diplom nebo dobré studijní výsledky tak sice zůstávají důležité, ale samy o sobě už nestačí. Firmy dnes stále více hodnotí schopnost učit se novým věcem, adaptovat se na změny, využívat digitální technologie a efektivně spolupracovat s ostatními. Vedle odborných znalostí proto rychle roste význam AI a digitální gramotnosti, práce s daty, nebo základního povědomí o kybernetické bezpečnosti.
Podle studie Světového ekonomického fóra se do roku 2030 promění dvě pětiny klíčových pracovních dovedností. Zajímavé přitom je, že mezi deseti nejrychleji rostoucími kompetencemi převažují právě lidské dovednosti. Analytické myšlení, kreativita, adaptabilita nebo schopnost učit se budou mít větší význam než samotná znalost konkrétní technologie. Dochází tedy k paradoxu, že čím více využíváme technologie, tím větší hodnotu získávají schopnosti, které jsou výhradně lidské.
„Diplom dnes otevírá dveře, ale sám o sobě už nestačí. Firmy hledají lidi, kteří se dokážou rychle učit, přizpůsobovat novým technologiím a převzít odpovědnost za vlastní rozvoj. AI zvýhodní ty absolventy, kteří ji přijmou jako běžnou součást své práce, nikoliv jako konkurenci. Vedle odbornosti proto stále více rozhoduje potenciál kandidáta a jeho ochota učit se nové věci,“ uvádí šéf náboru specialistů ManpowerGroup ČR Jakub Klimeš.
Firmy mění očekávání od juniorů
Ještě před několika lety přitom bylo běžné, že zaměstnavatelé říkali absolventům: všechno vás naučíme. Dnes očekávají, že mladí lidé přijdou připraveni pracovat s moderními technologiemi, dokážou si informace samostatně dohledat, efektivně využívat AI nástroje a budou schopni převzít odpovědnost za vlastní rozvoj. „Rozvoj technologií vytváří nové pracovní role a mění požadavky na ty stávající. Firmy proto nehledají pouze zaměstnance na konkrétní pozici, ale lidi, kteří budou schopni růst společně s technologiemi,“ podotýká Klimeš.
Nemusí přitom umět všechno. Odborné zkušenosti budou absolventi získávat až v zaměstnání. Výrazně více než dříve ale zaměstnavatelé sledují jejich zvídavost, ochotu učit se, schopnost přemýšlet v souvislostech a otevřenost vůči novým technologiím. Právě tyto vlastnosti dnes rozhodují o tom, jak rychle se z juniora stane samostatný odborník.
„Letošní absolventi tak nevstupují na horší pracovní trh než jejich předchůdci, ale na trh, který funguje podle nových pravidel. AI mění podobu prvních pracovních zkušeností a urychluje proměnu dovedností, které zaměstnavatelé očekávají. Pro mladé lidi to ale nepředstavuje hrozbu. Naopak. Nikdy v historii nebylo možné získávat nové znalosti a rozvíjet se tak rychle jako dnes. Největší výhodu budou mít ti, kteří se umí rychle učit, efektivně využívat nové technologie a propojit je s kritickým myšlením, kreativitou a schopností spolupracovat s ostatními,“ uzavírá Klimeš.