Ještě před nedávnem se zdálo, že hlavní výzvou firem bude co nejrychleji využít potenciál AI a podpořit další růst. Dnes ale přibývá otázek, zda se investice skutečně promítají do výsledků a jak obstát v prostředí rostoucí nejistoty.
Od ledna do konce srpna letošního roku vzniklo v Česku 24 704 obchodních společností, o 10 % více než ve stejném období loňského roku. Současně zaniklo 12 208 firem, meziročně o 4 % více. Na trhu tak celkem přibylo 12 496 obchodních společností, což představuje meziroční nárůst o 17 %. Vyplývá to z analýzy, kterou provedla společnost CRIF – Czech Credit Bureau.
Na dnešním zasedání bankovní rady ponechala ČNB základní úrokovou sazbu na 3,75 %, další zvýšení ale zůstává ve hře. Podle hlavního ekonoma Patria Finance Dominika Rusinka však může růst cen energií znovu zvýšit inflaci, která by na začátku příštího roku mohla dosáhnout tří až čtyř procent. Listopadové zasedání proto označuje za „živé“ a nevylučuje růst sazby na 4 % ještě v letošním roce.
„Vyčkávací přístup byl trhy očekávaný a centrálními bankéři dopředu signalizovaný. Bankovní radě hraje do karet inflace blízko cíle, zvolnění mzdového růstu a zvýšení delších úrokových sazeb, které autonomně zpřísňují finanční podmínky v ekonomice. Guvernér Aleš Michl zvolil na tiskové konferenci relativně neutrální tón. Zopakoval potřebu zůstat ‚jestřáby‘, ale odmítl se vymezit vůči agresivním tržním sázkám na zvyšování sazeb,“ uzavírá Rusinko s tím, že klíčovou proměnnou pro další rozhodování bankovní rady bude vývoj na Blízkém východě.
Česko se dostalo do fáze, kdy se demografický vývoj stává jedním z největších strukturálních rizik pro náš budoucí rozvoj. Nejnovější data za první pololetí letošního roku ukazují varovný trend. Tuzemská populace se ta tu dobu „smrskla“ na 10 903 655 obyvatel, o 12 184 lidí méně než na začátku roku.
Situaci částečně kompenzuje migrace. Do Česka se přistěhovalo 53 885 lidí, zatímco 44 971 osob se odstěhovalo. Kladné saldo migrace ve výši 8 914 lidí však dokázalo vykrýt pouze zhruba dvě pětiny celkového přirozeného úbytku obyvatelstva.
„Česko vymírá a migrace tento propad zdaleka nestačí vykrýt, ročně tak přichází o jedno pomyslné okresní město. Pro náš pracovní trh i pro hospodaření veřejných rozpočtů se jedná o časovanou bombu, která vybuchne nejpozději za dvě dekády,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Spotřebitelské ceny v srpnu meziměsíčně vzrostly o 0,3 % a meziročně o 1,9 %, což bylo o 0,2 procentního bodu více než v červenci. Je tak jen malý krok od cílových 2 %, avšak pouze díky tomu, že letos dál zlevňují potraviny a že poplatky za OZE nejdou z kapes spotřebitelů, ale na vrub státního rozpočtu. Jen tyto dvě položky českou inflaci snižují o více než jeden procentní bod. Celkové číslo inflace navíc i nadále maskuje přetrvávající cenové tlaky ve službách.
Pozitivní ovšem nejsou inflační vyhlídky pro následující rok. Prostor pro další pokles cen potravin je už velmi omezený, navíc je tento faktor pouze dočasný. Zlevňování potravin může pod vlivem slabší úrody a rostoucích nákladů ještě do konce tohoto roku skončit. Zároveň se vyčerpá statistický efekt poplatku za OZE a postupně se začnou promítat do ukazatele i dražší energie. Inflace tak bude podle ekonomů v dalších měsících narůstat a může se dostat nad 2,5 %, přičemž na začátku příštího roku může začínat už trojkou.
Podle dnes zveřejněných údajů MPSV se míra nezaměstnanosti v srpnu udržela na pětiprocentní úrovni. Fakticky oproti předchozímu měsíci vzrostla o jednu desetinu procentního bodu, avšak zaokrouhlování tento posun zamaskovalo. Sezónně očištěná data každopádně ukazují na pokračující růst nezaměstnanosti, a prozatím tak nenaznačují žádnou změnu dosavadního nepříznivého trendu na trhu práce.
„Situace na českém trhu práce se letos v zásadě nemění a zůstává stabilizovaná, v některých regionech dokonce spíše zabetonovaná. Platí to především pro oblasti se stabilně vysokou nezaměstnaností a současně nedostatkem volných pracovních míst, jako je severní Morava nebo severozápadní Čechy,“ uvádí hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek s tím, že kde je dostatek práce, nejsou lidé. Kde naopak lidé chybějí, zůstává napjatý i trh s bydlením, a přestěhovat se za prací proto není snadné a už vůbec ne laciné. Spíše než stěhování se proto jako řešení nabízí podpora ekonomického rozvoje těchto regionů za pomoci domácích i zahraničních investorů.
A co čekat dál? „Je velmi pravděpodobné, že na konci roku bude nezaměstnanost nad pětiprocentní hranicí. Teprve rychlejší hospodářský růst v příštím roce by ji mohl alespoň mírně snížit,“ uzavírá Dufek.
