Ještě před několika lety se finanční řízení často opíralo o relativně předvídatelné prostředí. Dnes se ale podmínky mění rychleji, než na jaké jsou tradiční plánovací cykly nastavené.
Krátké intermezzo, kdy česká inflace nedosahovala ani dvouprocentního cíle ČNB, v září skončilo. Inflace tentokrát poskočila z 1,9 % rovnou na 2,5 %, přičemž se o to zasloužily energie, zejména v podobě dražších pohonných hmot. Zabrzdit inflaci tentokrát už příliš nedokázaly ani potraviny, které sice dál zlevňovaly, avšak ne natolik, aby tlak energií vyrovnaly.
Neutichá ani inflační tlak ve službách. S růstem cen služeb o 4,6 % rozhodně nemůže být spokojena ani centrální banka, ani spotřebitelé. Tato situace má sice svůj primární základ na realitním trhu, při pohledu na celé spektrum služeb je však vidět, že se zdražuje všude.
A co čekat dál? „Pokud nenastane nějaké zázračné uklidnění v Perském zálivu, česká inflace dál poroste. Na začátku příštího roku už nejspíš překoná tříprocentní hranici, protože se do ní začnou propisovat i vyšší ceny elektřiny a zemního plynu,“ uvádí hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek s tím, že těžko čekat, že dvojnásobně dražší plyn a o dvě třetiny dražší silovou elektřinu budou moci dodavatelé nést na svých bedrech. Navíc skončí i trend zlevňování potravin, takže už půjde jen o to, kdy a kde bude inflace vlastně kulminovat.
„Zatím je pravděpodobné, že příští rok inflace zůstane pod hranicí %. Neznamená to ovšem, že ČNB bude chtít pasivně přihlížet. Prostor pro jedno zvýšení úrokových sazeb se proto pomalu otevírá už nyní,“ dodává Dufek.
Český zpracovatelský průmysl pokračoval v září v silné expanzi, byť ze srpnových 54,1 bodu poklesl na 53,5 bodu. Výrobní podmínky se zlepšily natolik, že firmy nabíraly nové pracovníky, a to dokonce nejprudším tempem od dubna 2022. K rozšiřování výrobních kapacit přistoupily zaměstnavatelé v důsledku zvýšení příjmu nových zakázek, k němuž docházelo již sedmý měsíc v řadě.
Na druhou stranu si firmy stěžovaly na problémy v dodavatelských řetězcích. Termíny dodávek se protáhly nejvíce za poslední tři měsíce. Jako příčiny firmy uváděly výpadky v přepravě, nedostatky materiálu nebo omezené kapacity prodejců. Ceny vstupů pak na konci třetího čtvrtletí vzrostly prudším tempem. Zde se negativně odrazil konflikt na Blízkém východě, kdy na výrobce dopadly vyšší ceny energií, paliv a přepravy.
„Ve výhledu na příští rok zůstávají podnikatelé optimističtí. Stupeň důvěry od srpna sice lehce poklesl, byl ale silnější než trend průzkumu. Optimismus podpořilo získání nových klientů, uvádění nových výrobků na trh a naděje na posílení poptávky. Vyhlídky pro český průmysl tak zůstávají příznivé. K oživení by měla přispívat i lepší výkonnost německého průmyslu, jemuž nahrává schválený fiskální balíček. Lepší výsledky ukazují i data za eurozónu jako celek. Zahraniční poptávka by tak měla i nadále hrát českým výrobcům do karet,“ uvádí analytička Komerční banky Jana Steckerová
Od ledna do konce srpna letošního roku vzniklo v Česku 24 704 obchodních společností, o 10 % více než ve stejném období loňského roku. Současně zaniklo 12 208 firem, meziročně o 4 % více. Na trhu tak celkem přibylo 12 496 obchodních společností, což představuje meziroční nárůst o 17 %. Vyplývá to z analýzy, kterou provedla společnost CRIF – Czech Credit Bureau.
Na dnešním zasedání bankovní rady ponechala ČNB základní úrokovou sazbu na 3,75 %, další zvýšení ale zůstává ve hře. Podle hlavního ekonoma Patria Finance Dominika Rusinka však může růst cen energií znovu zvýšit inflaci, která by na začátku příštího roku mohla dosáhnout tří až čtyř procent. Listopadové zasedání proto označuje za „živé“ a nevylučuje růst sazby na 4 % ještě v letošním roce.
„Vyčkávací přístup byl trhy očekávaný a centrálními bankéři dopředu signalizovaný. Bankovní radě hraje do karet inflace blízko cíle, zvolnění mzdového růstu a zvýšení delších úrokových sazeb, které autonomně zpřísňují finanční podmínky v ekonomice. Guvernér Aleš Michl zvolil na tiskové konferenci relativně neutrální tón. Zopakoval potřebu zůstat ‚jestřáby‘, ale odmítl se vymezit vůči agresivním tržním sázkám na zvyšování sazeb,“ uzavírá Rusinko s tím, že klíčovou proměnnou pro další rozhodování bankovní rady bude vývoj na Blízkém východě.
Česko se dostalo do fáze, kdy se demografický vývoj stává jedním z největších strukturálních rizik pro náš budoucí rozvoj. Nejnovější data za první pololetí letošního roku ukazují varovný trend. Tuzemská populace se ta tu dobu „smrskla“ na 10 903 655 obyvatel, o 12 184 lidí méně než na začátku roku.
Situaci částečně kompenzuje migrace. Do Česka se přistěhovalo 53 885 lidí, zatímco 44 971 osob se odstěhovalo. Kladné saldo migrace ve výši 8 914 lidí však dokázalo vykrýt pouze zhruba dvě pětiny celkového přirozeného úbytku obyvatelstva.
„Česko vymírá a migrace tento propad zdaleka nestačí vykrýt, ročně tak přichází o jedno pomyslné okresní město. Pro náš pracovní trh i pro hospodaření veřejných rozpočtů se jedná o časovanou bombu, která vybuchne nejpozději za dvě dekády,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
