Ještě před několika lety se finanční řízení často opíralo o relativně předvídatelné prostředí. Dnes se ale podmínky mění rychleji, než na jaké jsou tradiční plánovací cykly nastavené.
Souhrnný indikátor po červencových 101,1 bodu klesl v srpnu na 100,5 bodu a v září na 99,5 bodu, tedy poprvé od května pod hranici sta bodů. Nálada firem a domácností se přitom začíná diferencovat. Důvěra podnikatelů v září ztratila 1,8 bodu, zejména s ohledem na pokles poptávky v průmyslu a zhoršení sentimentu ve službách, zatímco důvěra spotřebitelů po dvou měsících poklesu posílila o 2,8 bodu, hlavně díky menším obavám z dalšího vývoje ekonomiky.
„Říjnový pokles souhrnného indikátoru na 97,9 bodu mě nepřekvapuje. Inflace se v září vrátila na 2,5 %, pohonné hmoty byly meziročně dražší o 37,5 % a trh se připravuje na to, že centrální banka v listopadu zvýší úrokové sazby. K tomu se přidává nová nervozita kolem Blízkého východu, ropa Brent se v závěru října vyšplhala na pětiměsíční maximum. Reálná ekonomika ale zatím drží, průmysl v srpnu rostl o 2,6 %, nové zakázky o 5,9 % a maloobchod o 4,3 %,“ říká Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
Do konce roku bude podle něj důvěra bude spíše kolísat. Rozhodne hlavně cena ropy a vývoj na Blízkém východě, protože drahá paliva zvedají inflaci a berou domácnostem chuť utrácet. Prognózy přitom pesimistické nejsou. ČNB čeká letos růst ekonomiky o 2,2 % a příští rok o 2,7 %, ministerstvo financí o 1,9 % a 2,4 %. „Klíčové pro vývoj důvěry budou nejbližší dva týdny, kdy statistici zveřejní první odhad HDP za třetí čtvrtletí a bankovní rada rozhodne o sazbách se zohledněním nové prognózy,“ dodává Kymlička.
Od ledna do konce třetího čtvrtletí letošního roku soudy v České republice vyhlásily bankrot 618 obchodních společností. Jedná se o 7% meziroční nárůst a nejvyšší počet firemních bankrotů za tři čtvrtletí od roku 2016. Za prvních devět měsíců letošního roku soudy přijaly 986 návrhů na bankrot obchodních společností, meziročně o 19 % více. Vyplývá to z analýzy CRIF – Czech Credit Bureau na základě dat portálu www.informaceofirmach.cz
„Počet bankrotů za tři čtvrtletí roku roste již třetím rokem. Přestože meziroční dynamika byla o něco pomalejší než loni, celkový počet bankrotů byl nejvyšší od roku 2016, kdy jich soudy vyhlásily o 60 více. Mezi jednotlivými kraji existují výrazné rozdíly. Zatímco v Moravskoslezském, Olomouckém a Královéhradeckém kraji se jejich počet meziročně zvýšil o více než dvě pětiny, v kraji Vysočina se naopak o téměř dvě pětiny snížil. Úvěry firmám rostou rychleji než jejich bankovní vklady, a tak se převis úspor nad úvěry výrazně snižuje. Podíl nevýkonných úvěrů firem na objemu úvěrů se nadále snižuje,“ uvádí Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.
Podíl nezaměstnaných osob v září překvapivě poklesl na 4,97 % ze srpnových 5,05 % a sezónně očištěná nezaměstnanost se snížila. Hlavním důvodem byl poměrně silný odchod lidí z evidence úřadů práce do zaměstnání. Očekávaná vlna absolventů na úřady práce sice dorazila, avšak podzimní nábory ji více než vykompenzovaly. V meziročním srovnání však zůstává nezaměstnanost vyšší, když loni v září podíl nezaměstnaných osob činil 4,55 %.
„Pozitivní zprávou je rovněž poměrně silný meziroční nárůst volných pracovních míst v září 8,6 tisíce na 104,4 tisíce. To může souviset s vyšší poptávkou po lidech v průmyslu. Zářijový průzkum PMI ve výrobním sektoru například ukázal nejrychlejší zvyšování zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu od dubna 2022. Také průzkum náborových plánů pro čtvrté čtvrtletí vyznívá příznivě, když 37 % oslovených zaměstnavatelů plánovalo počet pracovníků zvýšit a jen 13 % snížit. Pokud se tyto záměry promítnou do skutečných náborů, mohl by se trend růstu nezaměstnanosti během podzimu přechodně zastavit,“ uvádí hlavní ekonomu Citfinu Miroslav Novák.
Za celý rok 2026 lze podle něj očekávat průměrný podíl nezaměstnaných osob na 5,0 %. Silnější růst domácí ekonomiky a obnovení podzimních náborů by měly další růst nezaměstnanosti brzdit. Rizikem zůstává ochlazení hospodářského růstu v návaznosti na vyšší ceny energií a případné zhoršení zahraniční poptávky. Přetrvává také vysoká dlouhodobá nezaměstnanost.
Krátké intermezzo, kdy česká inflace nedosahovala ani dvouprocentního cíle ČNB, v září skončilo. Inflace tentokrát poskočila z 1,9 % rovnou na 2,5 %, přičemž se o to zasloužily energie, zejména v podobě dražších pohonných hmot. Zabrzdit inflaci tentokrát už příliš nedokázaly ani potraviny, které sice dál zlevňovaly, avšak ne natolik, aby tlak energií vyrovnaly.
Neutichá ani inflační tlak ve službách. S růstem cen služeb o 4,6 % rozhodně nemůže být spokojena ani centrální banka, ani spotřebitelé. Tato situace má sice svůj primární základ na realitním trhu, při pohledu na celé spektrum služeb je však vidět, že se zdražuje všude.
A co čekat dál? „Pokud nenastane nějaké zázračné uklidnění v Perském zálivu, česká inflace dál poroste. Na začátku příštího roku už nejspíš překoná tříprocentní hranici, protože se do ní začnou propisovat i vyšší ceny elektřiny a zemního plynu,“ uvádí hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek s tím, že těžko čekat, že dvojnásobně dražší plyn a o dvě třetiny dražší silovou elektřinu budou moci dodavatelé nést na svých bedrech. Navíc skončí i trend zlevňování potravin, takže už půjde jen o to, kdy a kde bude inflace vlastně kulminovat.
„Zatím je pravděpodobné, že příští rok inflace zůstane pod hranicí %. Neznamená to ovšem, že ČNB bude chtít pasivně přihlížet. Prostor pro jedno zvýšení úrokových sazeb se proto pomalu otevírá už nyní,“ dodává Dufek.
Český zpracovatelský průmysl pokračoval v září v silné expanzi, byť ze srpnových 54,1 bodu poklesl na 53,5 bodu. Výrobní podmínky se zlepšily natolik, že firmy nabíraly nové pracovníky, a to dokonce nejprudším tempem od dubna 2022. K rozšiřování výrobních kapacit přistoupily zaměstnavatelé v důsledku zvýšení příjmu nových zakázek, k němuž docházelo již sedmý měsíc v řadě.
Na druhou stranu si firmy stěžovaly na problémy v dodavatelských řetězcích. Termíny dodávek se protáhly nejvíce za poslední tři měsíce. Jako příčiny firmy uváděly výpadky v přepravě, nedostatky materiálu nebo omezené kapacity prodejců. Ceny vstupů pak na konci třetího čtvrtletí vzrostly prudším tempem. Zde se negativně odrazil konflikt na Blízkém východě, kdy na výrobce dopadly vyšší ceny energií, paliv a přepravy.
„Ve výhledu na příští rok zůstávají podnikatelé optimističtí. Stupeň důvěry od srpna sice lehce poklesl, byl ale silnější než trend průzkumu. Optimismus podpořilo získání nových klientů, uvádění nových výrobků na trh a naděje na posílení poptávky. Vyhlídky pro český průmysl tak zůstávají příznivé. K oživení by měla přispívat i lepší výkonnost německého průmyslu, jemuž nahrává schválený fiskální balíček. Lepší výsledky ukazují i data za eurozónu jako celek. Zahraniční poptávka by tak měla i nadále hrát českým výrobcům do karet,“ uvádí analytička Komerční banky Jana Steckerová
