Na prahu roku 2026 se objevují nové výzvy i nejistá očekávání. Česká ekonomika totiž letos zpomaluje, což se propíše i slabších výsledků příštího roku.
Průmyslová produkce roste již dvanáct měsíců za sebou – v lednu přidala meziročně 2,8 %, ale meziměsíčně byla nižší o 2,6 %. Důvodem byla vysoká srovnávací základna loni v prosinci. Hodnota nových zakázek meziročně vzrostla o 9,8 %. K růstu přispěla nejvíce výroba automobilů, kovozpracující průmysl, výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla.
Méně se dařilo stavební produkci, která v lednu meziročně klesla o 1,5 % a meziměsíčně byla nižší o 0,8 %. Počet vydaných stavebních povolení vzrostl o 0,7 % a bylo zahájeno o 14,0 % bytů více, dokončeno bylo o 22,5 % bytů méně. „V lednu narazila stavební produkce na vysokou srovnávací základnu a k poklesu přispělo i méně příznivé počasí. Pokles produkce tlumilo inženýrské stavitelství, které meziročně vzrostlo o 0,2 %, zatímco pozemní stavby klesly o 2 %,“ říká Petra Cuřínová z ČSÚ.
Tuzemské maloobchodní tržby letos v lednu meziměsíčně vzrostly o 1 %, což odpovídá meziročnímu zvýšení o 5 %. Jedná se o znatelně lepší výsledek, než očekával trh (3,1 %) i než o měsíc dříve (1,8 %). Meziměsíčně rostly nejvíce prodeje přes internet, dále prodej oděvů a obuvi či výrobků pro kulturu a rekreaci. Neslavně si naopak vedly prodeje výrobků pro domácnost a potravin.
„Vzhledem k pokračujícímu silnému růstu mezd, relativně nízké nezaměstnanosti a optimistickému sentimentu předpokládáme, že se v maloobchodě vydaří celý letošní rok, který by mohl přinést růst tržeb mírně přes 3 %. Tedy za předpokladu, že nedojde k dramatické eskalaci války v Iránu a z ní plynoucí komoditní inflace,“ komentuje aktuální data ČSÚ hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil.
V roce 2025 vyhlásilo bankrot 746 společností, o 11 % více než v roce 2024. Nejvíc krachují menší firmy s tržbami do 30 milionů korun. Třetina zbankrotovaných společností podniká v jednom z pěti oborů – pronájem a správa nemovitostí, výstavba budov, nespecializovaný velkoobchod, stravování a zprostředkování velkoobchodu. Z geografického pohledu nejvíc společností vyhlásilo bankrot v Praze (45 %) a Jihomoravském kraji (16 %), což odpovídá rozložení podnikatelské základny v Česku, vyplývá z dat společnosti Dun & Bradsteet.
Průměrná mzda v Česku loni vzrostla o 7,2 % na 49 215 korun. Reálně při zohlednění inflace se mzdy zvýšily o 4,6 %, uvedl ČSÚ. Mzdy se přiblížily úrovni z roku 2019, tedy před pandemií a následnou inflační vlnou. Letos by tuto úroveň měly překonat.
I nadále přetrvávaly regionální rozdíly ve výši mezd. Nad celostátní průměr se dostala Praha a Středočeský kraj, přičemž v hlavním městě dosáhla průměrná mzda 62 723 korun a ve Středočeském kraji 49 539 korun. Nejnižší mzdy pobírali zaměstnanci v Karlovarském kraji, a to 42 049 korun.
Česká metropole přitom byla regionem s nejdynamičtějším růstem mezd, když se zvýšily o 7,9 %. Nejpomaleji se mzdy zvyšovaly v Karlovarském kraji, pouze o 6,1 %, nejméně dostali přidáno lidé v Libereckém kraji, kde se průměrná mzda zvýšila o 5,8 % na 43 967 korun.
Trend růstu nezaměstnanosti pokračoval i v únoru, kdy se její míra dostala na desetileté maximum 5,2 %. Na sezonní práce bylo ještě brzo, takže převážilo propouštění, které už dlouhodobě probíhá v průmyslu s tím, jak se toto odvětví vypořádává s nedostatkem zakázek a vysokými náklady na energie. Už dva okresy se dostaly do situace, kdy je bez práce více než desetina obyvatel. Jde o Most a Karvinou.
A co čekat dál? Od března by měly postupně nabíhat sezonní práce v zemědělství a ve službách. Víc pracovních příležitostí by mohlo nabídnout i stavebnictví, kam se ovšem čeští nezaměstnaní příliš nehrnou.
„Nezaměstnanost se vrátí pod 5 %, avšak v závěru roku začne opět narůstat. Za úspěch bych považoval, pokud v prosinci znovu nepřekročí hranici 5 %. Zvlášť když se zřejmě začnou brzo přehodnocovat ekonomické výhledy směrem dolů v důsledku negativního vývoje cen surovin a jejich inflačních dopadů,“ předpovídá hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
