Ještě před několika lety se finanční řízení často opíralo o relativně předvídatelné prostředí. Dnes se ale podmínky mění rychleji, než na jaké jsou tradiční plánovací cykly nastavené.
Oproti předchozímu čtvrtletí česká ekonomika zrychlila z 0,3 % na 0,5 %, v meziročním srovnání však opět zpomalila z 1,8 % na 1,6 %. V každém případě její tempo zůstává nízké, i když ji pohání domácí i zahraniční poptávka. Ekonomice pomáhá především rostoucí spotřeba domácností, avšak její tempo zůstává umírněné ve srovnání s vývojem reálných mezd.
„Domácnosti si zřejmě dál – už od covidu – udržují vysoký sklon k úsporám a nyní k tomu mají i další pádný důvod. Tím je obava z inflace, respektive z tlaku na růst výdajů v příštím roce. Zdražování energií, k němuž dochází už od začátku války v Perském zálivu, je na rozdíl od podniků zasáhne až se zpožděním. Zatím jen pocítily efekt dražších pohonných hmot, avšak mnohem významnější důsledky zdražování elektřiny a plynu jsou takříkajíc teprve na cestě,“ uvádí hlavní ekonom Banky Cerditas Petr Dufek s tím, že za celý letošní rok si ekonomika připíše nejspíš růst jen okolo 1,7 %.
To je podle něj výrazně méně, než napovídaly dřívější odhady, avšak pořád docela dobrý výsledek, který se bude odvíjet nejenom od spotřeby, ale také od exportu, respektive od výkonu průmyslu.
Výhled na příští rok tak zůstává velmi nejistý. „Hlavní překážkou růstu bude nejspíš inflace, která v důsledku promítnutí vyšších cen energií překoná hranici tří procent a je otázkou, zda se zastaví pod čtyřkou. Logicky proto lze očekávat, že peníze k financování ekonomiky budou po celý příští rok dražší a měnová politika restriktivní. Pokud se ekonomice podaří růst alespoň o dvě procenta, bude to možné považovat za úspěch,“ uzavírá Dufek.
Evropskou centrální banku opustí 7. února 2027, přibližně devět měsíců před řádným koncem mandátu, její šéfka Christine Lagardeová. Jako důvod uvedla přání vyjadřovat se svobodněji, což lze číst v kontextu blížících se francouzských prezidentských voleb. Její odchod je součástí širší personální obměny: v první polovině příštího roku se uvolní tři ze šesti míst ve Výkonné radě ECB, v lednu odejde do MMF Isabel Schnabelová a v květnu skončí mandát hlavního ekonoma Philipa Lanea.
Souhrnný indikátor PMI po červencových 101,1 bodu klesl v srpnu na 100,5 bodu a v září na 99,5 bodu, tedy poprvé od května pod hranici sta bodů. Nálada firem a domácností se přitom začíná diferencovat. Důvěra podnikatelů v září ztratila 1,8 bodu, zejména s ohledem na pokles poptávky v průmyslu a zhoršení sentimentu ve službách, zatímco důvěra spotřebitelů po dvou měsících poklesu posílila o 2,8 bodu, hlavně díky menším obavám z dalšího vývoje ekonomiky.
„Říjnový pokles indikátoru na 97,9 bodu mě nepřekvapuje. Inflace se v září vrátila na 2,5 %, pohonné hmoty byly meziročně dražší o 37,5 % a trh se připravuje na to, že centrální banka v listopadu zvýší úrokové sazby. K tomu se přidává nová nervozita kolem Blízkého východu, ropa Brent se v závěru října vyšplhala na pětiměsíční maximum. Reálná ekonomika ale zatím drží, průmysl v srpnu rostl o 2,6 %, nové zakázky o 5,9 % a maloobchod o 4,3 %,“ říká Petr Kymlička, partner skupiny Moore Czech Republic.
Do konce roku bude podle něj důvěra bude spíše kolísat. Rozhodne hlavně cena ropy a vývoj na Blízkém východě, protože drahá paliva zvedají inflaci a berou domácnostem chuť utrácet. Prognózy přitom pesimistické nejsou. ČNB čeká letos růst ekonomiky o 2,2 % a příští rok o 2,7 %, ministerstvo financí o 1,9 % a 2,4 %. „Klíčové pro vývoj důvěry budou nejbližší dva týdny, kdy statistici zveřejní první odhad HDP za třetí čtvrtletí a bankovní rada rozhodne o sazbách se zohledněním nové prognózy,“ dodává Kymlička.
Od ledna do konce třetího čtvrtletí letošního roku soudy v České republice vyhlásily bankrot 618 obchodních společností. Jedná se o 7% meziroční nárůst a nejvyšší počet firemních bankrotů za tři čtvrtletí od roku 2016. Za prvních devět měsíců letošního roku soudy přijaly 986 návrhů na bankrot obchodních společností, meziročně o 19 % více. Vyplývá to z analýzy CRIF – Czech Credit Bureau na základě dat portálu www.informaceofirmach.cz
„Počet bankrotů za tři čtvrtletí roku roste již třetím rokem. Přestože meziroční dynamika byla o něco pomalejší než loni, celkový počet bankrotů byl nejvyšší od roku 2016, kdy jich soudy vyhlásily o 60 více. Mezi jednotlivými kraji existují výrazné rozdíly. Zatímco v Moravskoslezském, Olomouckém a Královéhradeckém kraji se jejich počet meziročně zvýšil o více než dvě pětiny, v kraji Vysočina se naopak o téměř dvě pětiny snížil. Úvěry firmám rostou rychleji než jejich bankovní vklady, a tak se převis úspor nad úvěry výrazně snižuje. Podíl nevýkonných úvěrů firem na objemu úvěrů se nadále snižuje,“ uvádí Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.
Podíl nezaměstnaných osob v září překvapivě poklesl na 4,97 % ze srpnových 5,05 % a sezónně očištěná nezaměstnanost se snížila. Hlavním důvodem byl poměrně silný odchod lidí z evidence úřadů práce do zaměstnání. Očekávaná vlna absolventů na úřady práce sice dorazila, avšak podzimní nábory ji více než vykompenzovaly. V meziročním srovnání však zůstává nezaměstnanost vyšší, když loni v září podíl nezaměstnaných osob činil 4,55 %.
„Pozitivní zprávou je rovněž poměrně silný meziroční nárůst volných pracovních míst v září 8,6 tisíce na 104,4 tisíce. To může souviset s vyšší poptávkou po lidech v průmyslu. Zářijový průzkum PMI ve výrobním sektoru například ukázal nejrychlejší zvyšování zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu od dubna 2022. Také průzkum náborových plánů pro čtvrté čtvrtletí vyznívá příznivě, když 37 % oslovených zaměstnavatelů plánovalo počet pracovníků zvýšit a jen 13 % snížit. Pokud se tyto záměry promítnou do skutečných náborů, mohl by se trend růstu nezaměstnanosti během podzimu přechodně zastavit,“ uvádí hlavní ekonomu Citfinu Miroslav Novák.
Za celý rok 2026 lze podle něj očekávat průměrný podíl nezaměstnaných osob na 5,0 %. Silnější růst domácí ekonomiky a obnovení podzimních náborů by měly další růst nezaměstnanosti brzdit. Rizikem zůstává ochlazení hospodářského růstu v návaznosti na vyšší ceny energií a případné zhoršení zahraniční poptávky. Přetrvává také vysoká dlouhodobá nezaměstnanost.
