Ještě před nedávnem se zdálo, že hlavní výzvou firem bude co nejrychleji využít potenciál AI a podpořit další růst. Dnes ale přibývá otázek, zda se investice skutečně promítají do výsledků a jak obstát v prostředí rostoucí nejistoty.
Česko se dostalo do fáze, kdy se demografický vývoj stává jedním z největších strukturálních rizik pro náš budoucí rozvoj. Nejnovější data za první pololetí letošního roku ukazují varovný trend. Tuzemská populace se ta tu dobu „smrskla“ na 10 903 655 obyvatel, o 12 184 lidí méně než na začátku roku.
Situaci částečně kompenzuje migrace. Do Česka se přistěhovalo 53 885 lidí, zatímco 44 971 osob se odstěhovalo. Kladné saldo migrace ve výši 8 914 lidí však dokázalo vykrýt pouze zhruba dvě pětiny celkového přirozeného úbytku obyvatelstva.
„Česko vymírá a migrace tento propad zdaleka nestačí vykrýt, ročně tak přichází o jedno pomyslné okresní město. Pro náš pracovní trh i pro hospodaření veřejných rozpočtů se jedná o časovanou bombu, která vybuchne nejpozději za dvě dekády,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Spotřebitelské ceny v srpnu meziměsíčně vzrostly o 0,3 % a meziročně o 1,9 %, což bylo o 0,2 procentního bodu více než v červenci. Je tak jen malý krok od cílových 2 %, avšak pouze díky tomu, že letos dál zlevňují potraviny a že poplatky za OZE nejdou z kapes spotřebitelů, ale na vrub státního rozpočtu. Jen tyto dvě položky českou inflaci snižují o více než jeden procentní bod. Celkové číslo inflace navíc i nadále maskuje přetrvávající cenové tlaky ve službách.
Pozitivní ovšem nejsou inflační vyhlídky pro následující rok. Prostor pro další pokles cen potravin je už velmi omezený, navíc je tento faktor pouze dočasný. Zlevňování potravin může pod vlivem slabší úrody a rostoucích nákladů ještě do konce tohoto roku skončit. Zároveň se vyčerpá statistický efekt poplatku za OZE a postupně se začnou promítat do ukazatele i dražší energie. Inflace tak bude podle ekonomů v dalších měsících narůstat a může se dostat nad 2,5 %, přičemž na začátku příštího roku může začínat už trojkou.
Podle dnes zveřejněných údajů MPSV se míra nezaměstnanosti v srpnu udržela na pětiprocentní úrovni. Fakticky oproti předchozímu měsíci vzrostla o jednu desetinu procentního bodu, avšak zaokrouhlování tento posun zamaskovalo. Sezónně očištěná data každopádně ukazují na pokračující růst nezaměstnanosti, a prozatím tak nenaznačují žádnou změnu dosavadního nepříznivého trendu na trhu práce.
„Situace na českém trhu práce se letos v zásadě nemění a zůstává stabilizovaná, v některých regionech dokonce spíše zabetonovaná. Platí to především pro oblasti se stabilně vysokou nezaměstnaností a současně nedostatkem volných pracovních míst, jako je severní Morava nebo severozápadní Čechy,“ uvádí hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek s tím, že kde je dostatek práce, nejsou lidé. Kde naopak lidé chybějí, zůstává napjatý i trh s bydlením, a přestěhovat se za prací proto není snadné a už vůbec ne laciné. Spíše než stěhování se proto jako řešení nabízí podpora ekonomického rozvoje těchto regionů za pomoci domácích i zahraničních investorů.
A co čekat dál? „Je velmi pravděpodobné, že na konci roku bude nezaměstnanost nad pětiprocentní hranicí. Teprve rychlejší hospodářský růst v příštím roce by ji mohl alespoň mírně snížit,“ uzavírá Dufek.
Na Blízkém východě pokračuje eskalace napětí, a tak cena ropy Brent postupně šplhá na dosah hranice 100 dolarů za barel. Z oblasti Hormuzského průlivu nadále přicházejí zprávy o útocích na ropné tankery a ceny energetických komodit proto pokračují směrem vzhůru. Cena surové ropy Brent dnes vystoupala na 97 dolarů za barel a ve zdražování pokračovaly i dodávky zemního plynu pro evropský trh.
„Jeho spotová cena dnes překročila 70 eur za megawatthodinu a byla tak nejvyšší od konce roku 2022. S prodlužující se délkou blízkovýchodního konfliktu navíc významněji rostou také ceny dlouhodobějších kontraktů, které jsou směrodatnější pro vývoj konečných cen pro domácnosti. Cena dodávky zemního plynu v horizontu jednoho roku překročila úroveň 50 eur za megawatthodinu, kde se naposledy nacházela v roce 2023,“ uvádí analytik Komerční banky Martin Gürtler.
Průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství nominálně vzrostla ve druhém kvartálu meziročně o 6,4 %, reálně pak o 4,3 %, a to na na 51 966 Kč. Výrazně si polepšili zaměstnanci v odvětví administrativní a podpůrné činnosti, kam jsou zařazeny hlavně agentury práce a bezpečností agentury, jejichž mzdová úroveň je nízká.
„Část letošního růstu mezd není výsledkem síly firem, ale zvýšení platů ve veřejném sektoru a přetrvávajícího nedostatku lidí, kvůli kterému firmy přeplácejí nedostatkové profese. Pro domácnosti je to dobrá zpráva, jejich kupní síla se ale teprve letos vrátila nad úroveň před pandemií, takže o bohatnutí bych mluvil s opatrností,“ upozorňuje Radovan Hauk ze skupiny Moore Czech Republic s tím, že pro firmy je to však jiný příběh. Mzdy už několik let rostou rychleji než produktivita práce a zejména v průmyslu se to promítá do nákladů, které nelze donekonečna přenášet do cen.
„Zmrazit mzdy přitom v prostředí nedostatku lidí nejde, protože kdo nepřidá, o lidi přijde. Jediná cesta, jak růst mezd dlouhodobě ufinancovat, je zvýšit výkon na jednoho zaměstnance, tedy investovat do automatizace a robotizace a přestat držet lidi na pozicích, které stroj zvládne lépe,“ dodává Hauk.
