Ještě před několika lety se finanční řízení často opíralo o relativně předvídatelné prostředí. Dnes se ale podmínky mění rychleji, než na jaké jsou tradiční plánovací cykly nastavené.
Podíl nezaměstnaných osob v Česku v říjnu stagnoval na 5,0 %. Po sezónním očištění podíl nezaměstnaných nepatrně stoupl. Ukazatel se tak stále pohybuje poblíž nejvyšší úrovně od konce roku 2016. Úřady práce ke konci měsíce evidovaly 370 tisíc uchazečů o zaměstnání, což bylo o necelé dva tisíce více než v září. Na druhou stranu se ale zvýšil i počet volných pracovních míst, a to ve srovnání s předchozím měsícem o 1,9 tisíce na 106 tisíc nabízených pozic. Na jedno volné pracovní místo tak připadalo 3,5 uchazeče.
„Podle naší prognózy by se měl ve zbytku roku podíl nezaměstnaných zhruba stabilizovat, když by se měly vyvažovat efekty restriktivní měnové politiky, a naopak expanzivní fiskální politiky na pozadí solidní domácí poptávky. Pozitivní zprávy přicházejí i z oblasti průmyslu, kde dle předstihových indikátorů již opět dochází k najímání nových zaměstnanců. V příštím roce by tak měl podíl nezaměstnaných osob již mírně klesat,“ dodává ekonomka Komerční banky Jana Steckerová.
Zářijové výsledky tuzemského průmyslu přinesly hned několik velmi pozitivních zpráv. Tou první je silný růst celého odvětví, který dosáhl 6,2 %. Druhou pak skutečnost, že k růstu přispěla většina průmyslových oborů. Nejvýrazněji automobilový průmysl, následovaný energetikou a výrobou kovových výrobků.
„To, že se tuzemskému automotive daří, je pozitivní zejména proto, že jde o největší průmyslové odvětví v české ekonomice. O to více v době, kdy je evropský automobilový trh pod tlakem asijské konkurence, která posiluje na úkor tradičních západních značek. Počet vyrobených osobních automobilů sice v důsledku logistických komplikací meziročně poklesl, celkový výkon odvětví to však výrazněji nepoznamenalo,“ uvádí hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek s tím, že energetice zase pomohl náběh jaderných bloků po odstávkách, takže mohly nabrat výkon a podpořit průmyslovou výrobu i export. Příznivý vývoj pro další měsíce podle něj naznačují také nové zakázky.
„Průmysl tak navzdory četným komplikacím zůstává motorem české ekonomiky. Ať už jde o drahé pohonné hmoty, vysoké náklady na energie nebo stále nepříliš povzbudivý vývoj evropské poptávky. Opět se potvrzuje flexibilita tuzemských firem, kterou prokázaly již v předchozích náročných letech. Za celý rok by si tak průmysl mohl připsat růst okolo 2,5 %,“ uzavírá Dufek.
Podíl podniků využívajících v roce 2026 technologie umělé inteligence se v Česku meziročně zdvojnásobil. Tyto IT nástroje nasazovaly téměř tři čtvrtiny velkých, polovina středních a necelá třetina malých firem. Roste také podíl podniků využívajících placené cloudové služby a vysokorychlostní připojení k internetu.
„Umělou inteligenci používalo v roce 2026 v Česku 35 % podniků s více než deseti zaměstnanci. Ve srovnání s předchozím rokem se jejich podíl zdvojnásobil. Nadále platí, že hlavními uživateli těchto technologií jsou velké firmy, letos jich byly téměř tři čtvrtiny,“ uvádí Kamila Burešová z odboru statistik rozvoje ČSÚ. Více na https://csu.gov.cz/produkty/ai-pouzivaji-v-cesku-tri-ctvrtiny-velkych-firem.
ČNB na dnešním zasedání v souladu s očekáváním analytiků i trhu zvýšila základní úrokovou sazbu o 25 bazických bodů na 4 %. Přestože říjnová inflace mírně zpomalila na 2,4 %, přetrvávající domácí cenové tlaky a zrychlující jádrová inflace hovoří ve prospěch přísnější měnové politiky. Nová prognóza ČNB přitom počítá se slabším hospodářským růstem a zrychlením inflace v příštím roce.
„Poněkud překvapivé bylo těsné hlasování bankovní rady v poměru 4:3, které naznačuje rozdílné názory jejich členů na potřebu dalšího zpřísňování měnové politiky. Po dnešním zvýšení sazeb předpokládáme jejich stabilizaci na současné úrovni po delší období. Další zvýšení však nelze zcela vyloučit, přestože jej v současnosti nepovažujeme za náš základní scénář,“ dodává Markéta Jelínková z Amundi.
Inflace v říjnu lehce zvolnila z 2,5 % na 2,4 % (meziměsíčně +0,4 %). Ke konci roku ji však odeznívání efektu levných potravin a dražší energie potáhnou výrazně vzhůru. Oproti září podle očekávání mírně zlevnily pohonné hmoty (nafta) a o něco výrazněji potraviny. Mírně zvolnila též inflace služeb, jádrová inflace však podle odhadů ekonomů dál zůstává mírně nad 3 %.
„V příštím roce podle nás výrazně vzroste energetická inflace (přesáhne 10 %) a po letošním výrazném poklesu opět porostou ceny potravin, zejména mléčných výrobků a masa. Jak moc inflace vyskočí, bude záviset především na dalším vývoji cen plynu. Jejich růst v posledních týdnech je znepokojující. Pokud se nic zásadního nezmění, může podle nás poslat inflaci na začátku roku 2027 do těsné blízkosti 4 % a v průměru za celý rok by se pak mohla pohybovat okolo 3,4 %,“ uvádí hlavní ekonom skupiny ČSOB Jan Bureš s tím, že jádrová inflace by naopak díky zpomalování růstu reálných příjmů domácností a ochlazení na realitním trhu měla v příštím roce klesat ze 3 % na 2,7 %.
