Na prahu roku 2026 se objevují nové výzvy i nejistá očekávání. Česká ekonomika totiž letos zpomaluje, což se propíše i slabších výsledků příštího roku.
Ve 4. čtvrtletí 2025 vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství proti stejnému období předchozího roku o 7,4 %, reálně vzrostla o 5,1 %. Medián mezd činil 45 523 korun.
„Ve 4. čtvrtletí 2025 vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců proti stejnému období minulého roku o 7,4 % na 52 283 Kč. Po zohlednění vlivu inflace vzrostla mzda reálně o 5,1 %. V celém roce 2025 dosáhla inflace 2,5 % a nominální růst mezd byl 7,2 %. Reálně se tedy mzda zvýšila o 4,6 %,“ uvádí šéfka oddělení statistiky práce ČSÚ Jitka Erhartová.
Dušan Šenkypl, partner skupiny Pale Fire Capital a CEO americké společnosti Groupon, se stal EY Podnikatelem roku České republiky. Odborná porota vyzdvihla jeho zkušenosti s budováním světově úspěšných firem i rozsáhlé filantropické aktivity.
„Dušan Šenkypl je ztělesněním moderního podnikatele, který se dokáže prosadit i v tvrdé světové konkurenci. Jeho cesta s Pale Fire Capital ukazuje, že digitální technologie a špičkový investiční management mohou jít ruku v ruce se společenskou odpovědností a podporou vzdělávání,“ uvedla vedoucí partnerka EY v České republice Martina Kneiflová.
Podle předběžného odhadu se česká inflace v únoru snížila z lednových 1,6 % na 1,4 %. Vzdálila se tak nejenom cíli ČNB, ale i její nejnovější prognóze, která stejně jako finanční trhy předpokládala stagnaci inflace na lednové úrovni.
Index nákupních manažerů z tuzemského zpracovatelského sektoru v únoru meziměsíčně vzrostl o 0,2 bodu na hodnotu 50,0, a nachází se tak přesně na pomezí mezi expanzí a kontrakcí. Zpracovatelé hlásí růst objemu výroby, klesají ovšem nové zakázky. V reakci na slabou poptávku dochází ke snižování zaměstnanosti, často formou nenahrazování přirozeně odcházejících pracovníků. Zdražovaly vstupy jako kovy nebo dřevo, což se následně projevovalo i růstem cen výstupů. Výhled však zůstává relativně optimistický, když výrobci věří v růst investic a nacházení nových odběratelů.
„Tuzemský průmysl tak nadále lavíruje na hraně mezi poklesem a oživením, přičemž jeden měsíc obvykle přináší optimističtější, další naopak pesimističtější signály. Společným jmenovatelem zůstává relativně slabá zahraniční poptávka, což zřejmě souvisí hlavně se slabým výkonem německého průmyslového sektoru,“ uvádí hlavní ekonom investiční společnosti Investika Vít Hradil s tím, že rok 2026 se nejspíš ponese v podobném duchu jako ten předchozí. Z domova bude příznivě působit pokračující ekonomické oživení, v zahraničí se budeme toužebně vyhlížet odražení Německa.
Souhrnný indikátor důvěry se v únoru meziměsíčně zvýšil o 0,9 bodu na hodnotu 101,1, a to při rozdílném vývoji obou jeho složek. Indikátor důvěry podnikatelů vzrostl o 1,2 bodu na hodnotu 99,8, zatímco indikátor důvěry spotřebitelů mírně klesl o 0,6 bodu na úroveň 107,6.
Za mírným únorovým zvýšením celkové důvěry podnikatelů v ekonomiku stojí podle ČSÚ zejména meziměsíčně výrazně vyšší očekávané tempo růstu výrobní činnosti průmyslových podniků v příštích měsících. To důvěra spotřebitelů v ekonomiku se v únoru snížila již potřetí za sebou, přičemž za poklesem sentimentu stálo především výrazné meziměsíční zvýšení obav domácností z vývoje vlastní finanční situace v následujících dvanácti měsících.
