Krátce

Otevření Hormuzského průlivu znamená pokles ropy pod 90 dolarů za barel. Akciové trhy slušně rostou a index S&P500 opět dosáhl na nové maximum. Důvodem je příměří, a to nejen na frontě USA vs. Irán ale také mezi Izraelem a Libanonem.

Deficit zahraničního obchodu EU s Čínou dosáhl vloni nového rekordu 360 miliard eur. Za posledních dvacet let tak vzrostl čtyřnásobně. Jak je vidět, zatímco evropští exportéři se z čínského trhu stahují nebo jsou přímo vytlačováni tamní konkurencí, čínské firmy na evropský trh jasně cílí. Tento trend navíc zesílil v době, kdy propukla obchodní válka mezi USA a Čínou, pro kterou se evropský trh stal ještě atraktivnější alternativou. Asi nejviditelnějším příkladem se v tomto směru staly elektromobily.

„Čína už dávno není pro EU dodavatelem levných triček. Stačí se podívat na největší obchodní artikly a hned vidíme, že jejich největší část představují kromě elektroniky elektrická a energetická zařízení. Třetím v pořadí jsou s velkým odstupem organické chemikálie,“ komentuje aktuální čísla Eurostatu hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek a dodává, že země EU z Číny také dováží to, co dříve vyráběly samy.

Výsledky obchodu mezi EU a Čínou jsou tak podle něj potvrzením vytrácející se konkurenceschopnosti firem z Unie, které čelí rostoucí konkurenci nejen na čínském trhu, ale i na tom domácím. „EU jak je vidět se na čínských firmách stává rok od roku stále závislejší i v oborech s vysokou přidanou hodnotou. To není zrovna povzbudivá statistika,“ uzavírá Dufek.

Konflikt na Blízkém východě zvyšuje inflační tlaky v evropské ekonomice. V březnu vzrostla inflace v EU z meziročních 2,1 % na 2,8 %, v eurozóně se spotřebitelské ceny zvýšily o 2,6 %. Hlavním důvodem rychlejšího růstu cen jsou dražší energie, zejména pohonné hmoty, které odrážejí vývoj na globálním ropném trhu a mimořádný výpadek dodávek v důsledku blokády Hormuzského průlivu.

„V Česku dosáhla březnová inflace 1,5 % a byla druhá nejnižší z celé EU. Hlavním důvodem je zlevnění elektřiny v důsledku přenesení poplatků za obnovitelné zdroje na státní rozpočet, které spolu s nižšími cenami potravin tlumí dopad dražších pohonných hmot. Již v dubnu však počítáme s dalším růstem cenových tlaků, které pravděpodobně zvýší tuzemskou inflaci nad dvouprocentní cíl České národní banky,“ uvádí hlavní ekonom Patria Finance Dominik Rusinko.

Na stejné úrovni 1,5 % skončila v březnu inflace také ve Švédsku a na Kypru, zatímco nejnižší byla v Dánsku (1,0 %). Naopak nejvyšší cenové tlaky zůstávají v Rumunsku, kde došlo ke zvýšení spotřebitelských cen o 9 %. O poznání mírnější ale stále silné inflační tlaky panují v Chorvatsku (4,6 %) a Litvě (4,4 %). Slovenská inflace činila v březnu stále vysokých 3,7 %.

Míra nezaměstnanosti v březnu poklesla o dvě desetiny procentního bodu na rovných 5 %, a to především zásluhou nabíhajících sezónních prací. Vypadá to možná jako velká změna, ale fakticky je to do jisté míry hra čísel. „Se začátkem jara se otevírají pozice ve stavebnictví, zemědělství a v některých službách každým rokem, takže ještě o skutečném poklesu nezaměstnanosti nelze hovořit,“ uvádí hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek a upozorňuje zároveň, že ani strukturálně se nic nemění.

Průmysl dál propouští, i když jeho výsledky vypadají stále ještě velmi dobře, přičemž základním důvodem je snaha optimalizovat náklady a zajistit si dostatečnou flexibilitu pro případ nestabilních zakázek. Opačný problém má stavebnictví, stále mu chybí jak kvalifikovaní, tak nekvalifikovaní lidé. Do práce na stavbách se ovšem lidé rozhodně nehrnou.

„Nezaměstnanost bude klesat i v dalších měsících díky sezónnosti. Naběhnou místa v cestovním ruchu a v zemědělství a nezaměstnanost tak může na chvíli poklesnout až na 4,5 %. Další vývoj trhu práce pak už bude záležet na situaci v ekonomice. Čekat, že by letos mohla nezaměstnanost skončit lépe než loni, je docela optimistické,“ uzavírá Dufek.

Objem tuzemské průmyslové výroby v únoru vykázal meziměsíční nárůst o 1,3 %, což znamená meziroční zvýšení taktéž o 1,3 %. Hodnota nových zakázek se meziročně zvýšila o 1,6 %, a to hlavně díky růstu těch ze zahraničí, zatímco ty tuzemské mírně poklesly. Průměrný evidenční počet zaměstnanců meziročně klesl o 1,1 %, jejich průměrná mzda naopak vzrostla o 6,6 %.

„Průmyslový sektor si v únoru nevedl špatně navzdory tomu, že jeho meziroční výsledek zhoršoval pokles v odvětví výroby a rozvodu energií. Zde patrně sehrála roli skutečnost, že letošní únor byl oproti tomu loňskému o něco teplejší,“ uvádí hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil a dodává, že pro nadcházející období předstihové indikátory naznačovaly růst výrobní aktivity a v průmyslovém sektoru sílil optimismus ohledně budoucího vývoje.

Tuto naději nicméně otestuje válka v Iránu a její dopad na cenu a dostupnost některých výrobních vstupů. „Za předpokladu uklidnění situace na Blízkém východě počítáme v letošním roce s meziročním růstem průmyslové produkce v okolí 1 %,“ uzavírá Hradil.

Za rok 2024 využilo daňový odpočet na výzkum a vývoj 721 soukromých podniků, nejméně od roku 2010. Díky této nepřímé veřejné podpoře přesto firmy ušetřily nejvíce finančních prostředků od roku 2005, kdy byla tato pobídka v Česku zavedena.

„Využívání daňové podpory výzkumu a vývoje se výrazně liší podle vlastnictví a velikosti podniků. Jestliže v případě domácích podniků tuto možnost za rok 2024 využila čtvrtina firem provádějících výzkum a vývoj, tak v případě firem pod zahraniční kontrolou to byla třetina,“ uvedl Václav Sojka z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

Podle předběžného odhadu ČSÚ se meziroční inflace v březnu zvýšila z předchozích 1,4 % na 1,9 %. Stojí za tím především zdražování PHM. Od začátku války v Perském zálivu nafta zdražila zhruba o 15 korun, benzín o osm. V březnové inflaci není ještě započteno celé toto navýšení, takže jeho efekt uvidíme i v dubnu. Navíc březnovou inflaci zabrzdily do značné míry potraviny, které zlevňují už řadu měsíců za sebou.

„Je otázka, jak v nových nákladových podmínkách může tento trend pokračovat. Nejde totiž jen o PHM, které spotřebovává zemědělství, ale také i zvýšené náklady na elektřinu a plyn. Postupně pak i hnojiva používaná v zemědělství,“ uvádí hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek s tím, že dubnová inflace už bude nad dvojkou, protože doběhne ještě efekt zdražování PHM a začne být vidět i zvyšování ceníků energetických společností.

„Vše se ale odvíjí od délky a šířky konfliktu v Zálivu, který zatím nebere žádného konce. Pokud se letos udrží inflace pod trojkou, bude to možné považovat úspěch,“ uzavírá Dufek.

V prvním letošním čtvrtletí dosáhl objem akciových obchodů 50,8 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o 24,5 %. Pražská burza tak navazuje na mimořádně silný rok 2025, kdy se objem akciových obchodů meziročně zvýšil o více než 55 %. Rostoucí aktivita investorů potvrzuje pokračující zájem o domácí kapitálový trh i zlepšující se likviditu obchodovaných titulů.

K celkové likviditě přispívá také emise akcií společnosti CSG, která je od 23. ledna obchodována na neregulovaném trhu Free Market. Během prvních 48 obchodních dnů dosáhl celkový objem obchodů s touto emisí 4,1 miliardy, což odpovídá průměrnému dennímu objemu přesahujícímu 85 milionů korun. Emise je za první kvartál pátou nejobchodovanější akcií na BCPP.

Index nákupních manažerů z tuzemského zpracovatelského sektoru v březnu dosáhl hodnoty 52,8 bodu, což oproti předchozímu měsíci představuje nárůst o 2,8 bodu. PMI se tak dostal na téměř čtyřleté maximum, a to především díky přílivu nových zakázek z domova i ze zahraničí.

„Březnová data o náladě v průmyslu vypadají až podivuhodně dobře. Již před několika dny odtud zlepšení nálady indikoval konjunkturální průzkum, nyní se k němu přidává i index PMI. Oba ukazatele se navíc shodují na hlavním sdělení, tedy růstu poptávky a očekávané výrobní aktivity v průmyslovém sektoru. Na podobný impulz přitom český průmysl čekal už několik dlouhých let,“ uvádí hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil s tím, že je poněkud paradoxní, že zlom směrem k optimismu zde nastal právě ve chvíli, kdy válečný konflikt v Iránu hrozí opětovným narušením toku energetických surovin a mnoha dalších klíčových průmyslových vstupů do Evropy.

Ovšem nelze vyloučit, že data sbíraná kolem poloviny měsíce ještě plně nereflektují vážnost situace na Blízkém východě. „Pokud zde dojde na pesimistické scénáře, očekáváme hned v příštím měsíci v průmyslu opětovný propad nálady do pásma pesimismu. Jestli naopak nastane uklidnění, zdá se, že se český průmysl po dlouhé době skutečně může nadechnout k výraznějšímu oživení,“ uzavírá Hradil.

Podle podrobných dat ČSÚ o vývoji české ekonomiky v loňské roce je vidět, že se základní trendy v chování firem a domácností v průběhu roku neměnily. Domácnosti si už od dob covidu zachovávají výrazně nadprůměrnou míru úspor. Ta ještě v roce 2019 nedosahovala ani 12 %, ale loni se udržela nad hranicí 19 %. Ovšem podle průzkumů Banky Creditas má kapacitu k tvorbě úspor v řádech tisíců korun jen zhruba polovina domácností.

A tak zatímco úspory domácností loni rostly, že ziskovost firem loni znovu poklesla a dosáhla nejnižší hodnoty za posledních dvacet let, když dosáhla 43,1 % (hrubý zisk vs. přidaná hodnota). Je to trend, který souvisí se zvyšováním mzdových nákladů, k němuž v konvergující ekonomice logicky dochází.

Klesá ovšem nejenom ziskovost firem, ale i jejich investiční aktivita, a to už třetím rokem v řadě. Přitom investice jsou hlavní možností, jak si nepřicházet o konkurenceschopnost v časech, kdy ceny energií handicapují firmy v našem regionu vůči americkým a asijským konkurentům. Je to i známka toho, že naše ekonomika nevytváří zrovna povzbudivé investiční klima.

Důvěra v ekonomiku eurozóny sice dopadla v souladu s tržním konsenzem, ve srovnání s únorem se však jednalo o výrazně horší výsledek. Doléhá na ni válka v Íránu a s tím spojený růst cen energetických surovin.„Ani začátek tohoto týdne nepřinesl naděje na ukončení konfliktu na Blízkém východě. Naopak, s prodlužující se dobou trvání se investoři začínají více obávat o hospodářský růst než o inflaci, a výnosy dluhopisů začínají klesat,“ uvádí analytička Komerční banky Jana Steckerová s tím, že cena ropy se vyšplhala na 115 dolarů za barel, přičemž ceny plynu se drží kolem 54 eur za MWh. Ztratila dnes společná evropská měna a riziková averze nesvědčila ani regionálním měnám. Oslabil též kurz české koruny oslabil a polský zlotý.

V únoru soudy v Česku vyhlásily 54 bankrotů obchodních společností. Oproti stejnému měsíci loňského roku jich bylo o jeden méně. Zároveň bylo podáno 103 insolvenčních návrhů, meziročně o 12 více. Vyplývá to z analýzy, kterou provedla společnost CRIF – Czech Credit Bureau.

„Počet firemních bankrotů byl v únoru zhruba stejný jako v lednu. Za posledních 12 měsíců, tedy od loňského března do konce února, zbankrotovalo 747 obchodních společností. Oproti předchozímu období se jejich počet zvýšil o 9 %. Minimálně v posledních šesti letech je to nejvyšší počet v období od března do února. Počet insolvenčních návrhů se zvýšil o 8 % na 1 186. Navzdory vcelku dobrým podmínkám pro podnikání počet bankrotů firem nadále roste. Počet nových firem se zvyšuje nebývalým tempem, které je v porovnání s tempem růstu zaniklých firem téměř trojnásobné. Zvyšuje se i objem podnikových úvěrů a zároveň klesá podíl nevýkonných firemních úvěrů,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.

Březnové indexy PMI z průmyslové oblasti pozitivně překvapily jak v Česku, taki v Německu a eurozóně. Zde se již zřejmě pozitivně odráží německý fiskální balíček. „K udržení dobré nálady by však bylo třeba co nejrychlejší ukončení konfliktu na Blízkém východě. Jeho delší trvání a s tím spojené vyšší ceny surovin, případně narušení dodavatelských řetězců by mohlo křehké oživení energeticky náročného průmyslu zbrzdit,“dodává analytička Komerční banky Jana Steckerová s tím, že i ve Spojených státech indikátor PMI skončil mírně nad tržním očekáváním.

Souhrnný indikátor důvěry v českou ekonomiku v březnu stoupl o jeden bod na hodnotu 102,1 b., přičemž pozitivně se vyvíjely obě jeho složky. „Nálada mezi podnikateli se zlepšovala již třetí měsíc v řadě a poprvé od října loňského roku se dostala nad svůj dlouhodobý průměr. Meziměsíčně se zvýšila i důvěra spotřebitelů, a přiblížila se tak úrovni z konce roku 2025,“ uzavírá Steckerová.

Českou ekonomiku v roce 2025 hnala vpřed především domácí poptávka. Spotřebu podpořil zejména pokračující solidní reálný růst výdělků spojený se zklidněním inflace. Loni se dařilo zejména službám a stavebnictví, konec roku ale přinesl oživení i v průmyslu.

„Domácí poptávka byla hlavním tahounem hospodářského růstu v roce 2025 včetně jeho závěrečné čtvrtiny. Stabilní oživení spotřeby domácností souviselo se zklidněním růstu cen a solidním reálným navýšením mezd. Posílení investiční aktivity, která v předchozích letech klesala, bylo loni spojeno s pozitivním obratem ve stavebnictví. Dařilo se řadě odvětví služeb a ve 4. čtvrtletí příznivější výsledky ukázal i průmysl,“ říká místopředseda Českého statistického úřadu Jaroslav Sixta.

Bankovní rada České národní banky na svém dnešním pravidelném měnověpolitickém zasedání rozhodla o zachování základní úrokové sazby na stávající úrovni, tedy na 3,5 %. Sazba tak zůstává nezměněna od května roku 2025. Tento výsledek byl na trhu všeobecně očekáván a nepředstavuje tedy žádné překvapení.

Zatímco ještě donedávna někteří členové bankovní rady signalizovali otevřenost debatám o možném snížení úrokových sazeb, inflační rizika plynoucí z válečného konfliktu budou diskusi pravděpodobně stáčet spíše opačným směrem. „Pokud se konflikt a následně i logistika v Perském zálivu neuklidní v nejbližších několika týdnech, považujeme za pravděpodobné, že tuzemská inflace vzroste o vyšší desetiny až nízké jednotky procentního bodu a vyžádá si ještě v letošním roce zvýšení základní úrokové sazby o 0,5 až 1,0 procentního bodu,“ dodává hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil.