Na první pohled jde o paradox. Důvěra podnikatelů roste, průmysl vykazuje známky oživení a inflace se drží na relativně nízkých úrovních. Reálné chování firem ale ukazuje, že všeobecný optimismus se tento měsíc do jejich peněženek nepřelévá. Přesto zůstává aktivita podniků výrazně vyšší než před rokem. Počet transakcí meziročně vzrostl o 18,5 %, jejich objem o 21 %. Na jednu aktivní kartu připadá meziročně o 2,8 % více transakcí a jejich objem je vyšší o 5 %. Počet aktivních firemních karet zároveň narostl o 15,3 %.
Direct Fidoo Index firemních nákladů
„Červencová data ukazují zajímavý paradox. Z ekonomiky přicházejí relativně dobré zprávy a důvěra podnikatelů roste, v samotném hospodaření firem ale vidíme mnohem větší opatrnost. Management dnes při větších výdajích daleko více řeší cash flow, rezervy a rizika dalších měsíců. Optimismus se tak vrací rychleji do ekonomických statistik než do firemních rozpočtů,“ říká CCO Direct Fidoo Radek Hájek.
Ekonomika se zlepšuje, firmy ale brzdí
Červencový vývoj je zajímavý především ve srovnání s dalšími ukazateli české ekonomiky. Podnikatelská důvěra se zlepšuje a pozitivní signály přicházejí také z průmyslu. Průmyslová produkce v květnu meziročně vzrostla o 2 % a hodnota nových zakázek o 4 %, přičemž zahraniční zakázky přidaly 5,2 %. Relativně příznivě se vyvíjí také inflace, která se po cenových šocích předchozích let pohybuje na výrazně nižších úrovních.
Lepší makroekonomická čísla ale automaticky neznamenají větší ochotu utrácet. Firmy za sebou mají několik let inflace, energetické krize, dražšího financování a geopolitické nejistoty a mnohem více si hlídají finanční rezervy. V červenci navíc do jejich hospodaření vstoupil konec cenových stropů u pohonných hmot a související růst cen paliv. Ten nedopadá pouze na dopravu, ale může se postupně propsat také do cen materiálu, zásobování nebo služeb napříč ekonomikou. Část červencového poklesu zároveň tradičně souvisí s letní sezonou a nižší projektovou aktivitou.
„Konec stropů na pohonné hmoty dobře ukazuje, jak dnes firmy přemýšlejí. Když jim skokově zdraží náklad, bez kterého se neobejdou, první reakcí často není zastavení provozu, ale hledání prostoru v ostatních výdajích. Nové vybavení, méně urgentní nákup nebo investice mohou pár týdnů počkat, palivo ne. Právě takové rozhodování může být jedním z důvodů, proč v červenci vidíme výraznější pokles celkových útrat, přestože nálada podnikatelů se zlepšuje. Zároveň se do poklesu propisují i ‚běžné‘ věci, jako je struktura volných dní, ale i červencové počasí,“ říká Hájek.
Firmy hlídají cash flow i rezervy
Červencová čísla ukazují stále rozdělenější obraz českého byznysu. Část firem těží z oživení průmyslu a nových zakázek, jiné dál čelí tlaku na marže, dražším vstupům nebo napjatému cash flow. Ostatně v prvním pololetí letošního roku zbankrotovalo nejvíce obchodních společností od roku 2017. Rostoucí podnikatelská důvěra tak neznamená, že se ekonomická situace zlepšuje všem stejným tempem.
Zároveň ale nejde o plošný útlum. Přes výrazný červencový meziměsíční pokles realizovaly firmy o 18,5 % více transakcí než před rokem a utratily o 21 % více. Data tak spíše ukazují změnu ve způsobu hospodaření: firmy zůstávají aktivní, ale mnohem více řeší načasování výdajů, stav cash flow a velikost finanční rezervy. V prostředí, kde se během několika týdnů mohou změnit ceny paliv, energií nebo situace na exportních trzích, pro ně získává schopnost rychle upravit rozpočet větší hodnotu než pevný plán.
„Český byznys dnes nevytváří jeden společný příběh. Část firem roste a investuje, jiná bojuje s maržemi nebo cash flow. Společné ale mají to, že si chtějí zachovat manévrovací prostor. Nejde už jen o to, kolik si firma může dovolit utratit, ale kolik peněz jí po výdaji zůstane a jak rychle dokáže své rozhodnutí změnit. Právě proto mohou současně růst podnikatelská důvěra i meziroční útraty, zatímco krátkodobě firmy výrazně brzdí a přibývá bankrotů,“ uzavírá Hájek.