Podle průzkumu Ministerstva práce a sociálních věcí má s déle trvající péčí o blízkého zkušenost 40 % dospělých. U většiny z těch, kteří v posledních pěti letech pečovali, přitom šlo o péči trvající alespoň rok a více než 20 hodin týdně. Typickým pečujícím je žena mezi 45 a 64 lety a nejčastěji jde o péči o rodiče. Průměrná časová náročnost péče činí 29 hodin týdně.
„Pro řadu lidí přichází péče o rodiče právě v období, kdy mají vlastní děti a zároveň jsou naplno aktivní v práci. To je obrovská časová i psychická zátěž. Pokud jim zaměstnavatel může pomoci například s pečovatelskou nebo odlehčovací službou, benefit přestává být jen příjemným bonusem a stává se konkrétní pomocí v životní situaci, kterou zaměstnanec skutečně řeší,“ říká CEO Benefit Plus Ladislav Král.
Péče se stává tématem zaměstnavatelů
Takzvaná sendvičová generace zahrnuje lidi, kteří současně pečují o děti a stárnoucí rodiče nebo jiné blízké a zároveň zůstávají pracovně aktivní. Dlouhodobá péče přitom může ovlivnit jejich pracovní kapacitu, psychickou pohodu i schopnost v zaměstnání dlouhodobě fungovat. Téma navíc bude s demografickým vývojem nabývat na významu. S rostoucím počtem starších lidí bude přibývat i zaměstnanců, kteří budou vedle práce řešit péči o rodiče nebo jiné blízké. Podpora pečujících se tak bude stávat stále důležitější součástí personální politiky firem.
Nová legislativa proto rozšiřuje možnosti, jak mohou zaměstnavatelé pečující pracovníky podpořit. Sociální služby mají od roku 2027 tvořit samostatnou kategorii benefitů bez finančního limitu pro osvobození na straně zaměstnance. Příspěvek bude možné využít například na osobní asistenci, pečovatelskou, tísňovou nebo odlehčovací službu, a to také pro rodinné příslušníky zaměstnance.
„Péče o blízkého často znamená, že člověku nezbývá čas na vlastní odpočinek, sport nebo dovolenou. Příspěvek na pečovatelskou službu mu může vrátit právě to, co mu chybí nejvíc – čas,” domnívá se Král.
Úpravy benefitů od roku 2027
Změna je součástí širší úpravy zaměstnaneckých benefitů od roku 2027. Vedle sociálních služeb se mění také pravidla pro volnočasové, rekreační a zdravotní benefity. Pro zaměstnavatele tak může být nová legislativa impulzem podívat se na programy benefitů více podle skutečných potřeb různých skupin zaměstnanců.
„Tyto potřeby se ale v čase mění. Firmy by se proto měly zaměstnanců pravidelně ptát, co jim opravdu pomáhá, sledovat, co využívají, a nabídku podle toho průběžně upravovat. Právě v tom vidíme smysluplnou práci s benefity,“ uzavírá Král.