POZOR! Nepropásněte náš další živý webcast - tentokrát si budeme povídat o CA DevOps. Do přímého přenosu bude možné aktivně zasahovat a klást diskutujícím dotazy!
12. 6.
Počet obyvatel Česka klesl pod 10,9 milionu
Na konci prvního čtvrtletí mělo Česko 10,896 milionu obyvatel, o 19,8 tisíce méně než na počátku roku. Záporná byla jak bilance přirozené měny (−12,6 tisíce), tak zahraničního stěhování (−7,3 tisíce). Počet živě narozených (17,5 tisíce) se dále snížil, meziročně nižší byl i počet zemřelých (30,1 tisíce) a sňatků (3,1 tisíce).
„Zahraniční stěhování skončilo v 1. čtvrtletí zápornou bilancí ve výši −7,3 tisíce osob. Stejně jako v prvním čtvrtletí let 2025 a 2024 bylo i letos záporné saldo odrazem vysokého počtu osob, kterým na konci března skončila platnost udělené dočasné ochrany,“ upřesňuje Michaela Němečková z ČSÚ.
11. 6.
ECB podle očekávání zvýšila úrokové sazby
Evropská centrální banka v souladu s očekáváními zvýšila úrokové sazby o 25 bb. Rozhodnutí bylo jednomyslné a depozitní sazba v důsledku něho vzrostla na 2,25 %. Šlo se o preventivní zvýšení za účelem předcházení inflačních rizik vyplývajících z konfliktu na Blízkém východě. Nová prognóza ECB podle očekávání přinesla zvýšení odhadů inflace v eurozóně.
„Pro letošní rok očekává ECB její růst o 0,4 pb na 3 %, pro rok 2027 o 0,3 pb na 2,3 %, zatímco pro rok 2028 ho naopak nepatrně snížila o 0,1 pb na 2 %. Jádrovou inflaci pak centrální banka očekává na 2,5 % pro roky 2026 i 2027 a následně její zvolnění na 2,2 % v roce 2028. Tato trajektorie tedy nenaznačuje, že by se ECB obávala výrazného zrychlení růstu mezd v příštím roce kvůli zvýšeným inflačním očekáváním. Výhled ekonomiky eurozóny ECB revidovala mírně směrem dolů, když odhaduje růst HDP o 0,8 % v roce 2026 a o 1,2 % v roce 2027,“ uvádí analytik Komerční banky Martin Gürtler.
10. 6.
Inflace opět přesně podle předběžného odhadu
Finální výsledek inflace 2,1 % se již tradičně kryje s předběžným odhadem ČSÚ, a ukazatel tak zamířil opět blíže k cíli ČNB. Odpovídá i aktuální prognóze centrální banky, přesto stojí za pozornost podrobnosti, které se za celkovým číslem skrývají. Tou první je skutečnost, že inflaci táhnou nahoru služby, a to především nájemné, včetně imputovaného. Z inflace ve výši 2,1 % představuje samotné nájemné více než jednu třetinu (přesně 40 %). Celkově si služby připisují 4,7 % a je tedy zřejmé, že k žádnému ochlazování v dotčených odvětvích nedochází. Zvlášť ne v ubytování, kde se meziročně zdražovalo o 6,5 %.
Od dříve předpokládané trajektorie však inflaci odchýlily pohonné hmoty. Sice se v posledním měsíci jejich cenový vývoj zklidnil, ale meziročně jsou dražší o více než 26 %, takže samy o sobě navyšují inflaci o 0,8 procentního bodu.
Co čekat dál? Vzhledem k tomu, že se situace v Zálivu zatím nijak výrazně nezklidňuje, je třeba počítat s tím, že ceny energií začnou postupně růst s tím, jak bude stále více lidí refixovat. Současně i potraviny přestanou hrát roli tlumiče inflace, takže na podzim jejich ceny zřejmě opět porostou.
