Novou šéfkou HP bude Emma Walmsleyová, Bruce Broussard se ujme funkce předsedy správní rady

ČNB na dnešním zasedání v souladu s očekáváním analytiků i trhu zvýšila základní úrokovou sazbu o 25 bazických bodů na 4 %. Přestože říjnová inflace mírně zpomalila na 2,4 %, přetrvávající domácí cenové tlaky a zrychlující jádrová inflace hovoří ve prospěch přísnější měnové politiky. Nová prognóza ČNB přitom počítá se slabším hospodářským růstem a zrychlením inflace v příštím roce.

„Poněkud překvapivé bylo těsné hlasování bankovní rady v poměru 4:3, které naznačuje rozdílné názory jejich členů na potřebu dalšího zpřísňování měnové politiky. Po dnešním zvýšení sazeb předpokládáme jejich stabilizaci na současné úrovni po delší období. Další zvýšení však nelze zcela vyloučit, přestože jej v současnosti nepovažujeme za náš základní scénář,“ dodává Markéta Jelínková z Amundi.

Inflace v říjnu lehce zvolnila z 2,5 % na 2,4 % (meziměsíčně +0,4 %). Ke konci roku ji však odeznívání efektu levných potravin a dražší energie potáhnou výrazně vzhůru. Oproti září podle očekávání mírně zlevnily pohonné hmoty (nafta) a o něco výrazněji potraviny. Mírně zvolnila též inflace služeb, jádrová inflace však podle odhadů ekonomů dál zůstává mírně nad 3 %.

„V příštím roce podle nás výrazně vzroste energetická inflace (přesáhne 10 %) a po letošním výrazném poklesu opět porostou ceny potravin, zejména mléčných výrobků a masa. Jak moc inflace vyskočí, bude záviset především na dalším vývoji cen plynu. Jejich růst v posledních týdnech je znepokojující. Pokud se nic zásadního nezmění, může podle nás poslat inflaci na začátku roku 2027 do těsné blízkosti 4 % a v průměru za celý rok by se pak mohla pohybovat okolo 3,4 %,“ uvádí hlavní ekonom skupiny ČSOB Jan Bureš s tím, že jádrová inflace by naopak díky zpomalování růstu reálných příjmů domácností a ochlazení na realitním trhu měla v příštím roce klesat ze 3 % na 2,7 %.

Oproti předchozímu čtvrtletí česká ekonomika zrychlila z 0,3 % na 0,5 %, v meziročním srovnání však opět zpomalila z 1,8 % na 1,6 %. V každém případě její tempo zůstává nízké, i když ji pohání domácí i zahraniční poptávka. Ekonomice pomáhá především rostoucí spotřeba domácností, avšak její tempo zůstává umírněné ve srovnání s vývojem reálných mezd.

„Domácnosti si zřejmě dál – už od covidu – udržují vysoký sklon k úsporám a nyní k tomu mají i další pádný důvod. Tím je obava z inflace, respektive z tlaku na růst výdajů v příštím roce. Zdražování energií, k němuž dochází už od začátku války v Perském zálivu, je na rozdíl od podniků zasáhne až se zpožděním. Zatím jen pocítily efekt dražších pohonných hmot, avšak mnohem významnější důsledky zdražování elektřiny a plynu jsou takříkajíc teprve na cestě,“ uvádí hlavní ekonom Banky Cerditas Petr Dufek s tím, že za celý letošní rok si ekonomika připíše nejspíš růst jen okolo 1,7 %.

To je podle něj výrazně méně, než napovídaly dřívější odhady, avšak pořád docela dobrý výsledek, který se bude odvíjet nejenom od spotřeby, ale také od exportu, respektive od výkonu průmyslu.

Výhled na příští rok tak zůstává velmi nejistý. „Hlavní překážkou růstu bude nejspíš inflace, která v důsledku promítnutí vyšších cen energií překoná hranici tří procent a je otázkou, zda se zastaví pod čtyřkou. Logicky proto lze očekávat, že peníze k financování ekonomiky budou po celý příští rok dražší a měnová politika restriktivní. Pokud se ekonomice podaří růst alespoň o dvě procenta, bude to možné považovat za úspěch,“ uzavírá Dufek.