Téměř polovina však neumí tento čas využít k činnostem s vyšší přidanou hodnotou a tři pětiny uvádějí, že v tom mají ze strany firmy žádné nebo minimální instrukce. Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu AI at Work společnosti Boston Consulting Group (BCG).
„Zatímco první vlna AI se soustředila na individuální produktivitu, ta nadcházející bude muset proměnit kolektivní práci. Všichni mluví o tom, že AI nahradí práci, ve skutečnosti ale jde hlavně o to nově promyslet, v čem spočívá jedinečný přínos člověka,“ upozorňuje Vinciane Beauchene, vedoucí partnerka BCG a spoluautorka zprávy.
Stále více firem mění kvůli AI byznys model
Tento nový přístup k roli umělé inteligence a člověka v rámci pracovního procesu jde přitom ruku v ruce s celkovou změnu pohledu na byznys v éře AI. BCG přitom rozděluje zapojení AI ve firmách do tří fází: nasazení AI nástrojů, kompletní přetvoření pracovních procesů s cílem najít nové příležitosti, a nakonec vytvoření zcela nových byznys modelů a produktů.
Do třetí fáze, ve které společnosti využívají obchodní modely, které jsou možné pouze díky umělé inteligenci, se v roce 2026 posunulo 42 % firem, zatímco před rokem šlo jen o 22 % z nich. Ve fázi přetváření je přitom letos minimálně 57 % společností a 78 % je minimálně ve fázi nasazení AI nástrojů.
U firem, které se dokázaly posunout z fáze pouhého nasazení AI nástrojů dále, je kromě vyšší návratnosti investic vidět také. pozitivní vliv na jejich zaměstnance. Zatímco u firem v první fázi nasazení AI nástrojů uvádí 48 % zaměstnanců, že jsou se svojí prací spokojení více než dříve, u firem v dalších dvou fázích jde v průmětu už o 68 % zaměstnanců. Zároveň jsou zaměstnanci těchto firem mnohem sebevědomější při využívání AI a také mnohem častěji uvádějí, že je pro ně snadné ukázat svoji přidanou hodnotu.
České firmy jsou na tom podle dat BCG v oblasti využívání nástrojů umělé inteligence podobně jako třeba v západní Evropě. Míra využití klasických nástrojů generativní umělé inteligence je u nás dokonce vyšší, než činí evropský průměr. Zatímco v Česku ji využívá 70 % společností, v Evropě jde v průměru o 50 % firem. Západním společnostem se ale více daří posouvat právě do těch pokročilejších fází využití AI a také častěji vykazují měřitelný obchodní přínos této technologie.
Jasná strategie zlepšuje výsledky i spokojenost lidí
Jedním z klíčových faktorů, které rozhodují o úspěchu nasazení AI z pohledu finančních ukazatelů i z pohledu spokojenosti zaměstnanců, je jasná strategie. Prvním důležitým bodem je schopnost rozhodnout, kde přesně chce firma pomocí AI přetvořit své pracovní postupy. To znamená zaměřit se na dva až tři pracovní postupy a nesnažit se pokrýt vše naráz.
Druhým bodem je zaměření na výsledky. Ať už je to rychlost uvedení výrobku na trh, snížení nákladů, víc inovací či spokojenost zaměstnanců. Firmy pak často dosáhnou pokroků v široké paletě oblastí, ale vždy musí existovat jedna priorita, která je hybatelem změn. Třetí věcí je potom jasná vize toho, jak se změní spolupráce zaměstnanců a týmů na systémové úrovni.
Co se týká některých konkrétních kroků, které zvyšují jak měřitelný přínos využití AI, tak spokojenost zaměstnanců, klíčové je sladění aktivit v oblasti AI s tím, jak je firma směrem k zaměstnancům komunikuje. Důležité je také samotné sledování přínosu AI v konkrétních oblastech či zapojení zaměstnanců do změny procesů a jejich budování kolem AI nástrojů.