Povinné e-faktury se šíří Evropou. Slovensko ukazuje, co čeká i české firmy

Od ledna do konce třetího čtvrtletí letošního roku soudy v České republice vyhlásily bankrot 618 obchodních společností. Jedná se o 7% meziroční nárůst a nejvyšší počet firemních bankrotů za tři čtvrtletí od roku 2016. Za prvních devět měsíců letošního roku soudy přijaly 986 návrhů na bankrot obchodních společností, meziročně o 19 % více. Vyplývá to z analýzy CRIF – Czech Credit Bureau na základě dat portálu www.informaceofirmach.cz

„Počet bankrotů za tři čtvrtletí roku roste již třetím rokem. Přestože meziroční dynamika byla o něco pomalejší než loni, celkový počet bankrotů byl nejvyšší od roku 2016, kdy jich soudy vyhlásily o 60 více. Mezi jednotlivými kraji existují výrazné rozdíly. Zatímco v Moravskoslezském, Olomouckém a Královéhradeckém kraji se jejich počet meziročně zvýšil o více než dvě pětiny, v kraji Vysočina se naopak o téměř dvě pětiny snížil. Úvěry firmám rostou rychleji než jejich bankovní vklady, a tak se převis úspor nad úvěry výrazně snižuje. Podíl nevýkonných úvěrů firem na objemu úvěrů se nadále snižuje,“ uvádí Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.

Podíl nezaměstnaných osob v září překvapivě poklesl na 4,97 % ze srpnových 5,05 % a sezónně očištěná nezaměstnanost se snížila. Hlavním důvodem byl poměrně silný odchod lidí z evidence úřadů práce do zaměstnání. Očekávaná vlna absolventů na úřady práce sice dorazila, avšak podzimní nábory ji více než vykompenzovaly. V meziročním srovnání však zůstává nezaměstnanost vyšší, když loni v září podíl nezaměstnaných osob činil 4,55 %.

„Pozitivní zprávou je rovněž poměrně silný meziroční nárůst volných pracovních míst v září 8,6 tisíce na 104,4 tisíce. To může souviset s vyšší poptávkou po lidech v průmyslu. Zářijový průzkum PMI ve výrobním sektoru například ukázal nejrychlejší zvyšování zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu od dubna 2022. Také průzkum náborových plánů pro čtvrté čtvrtletí vyznívá příznivě, když 37 % oslovených zaměstnavatelů plánovalo počet pracovníků zvýšit a jen 13 % snížit. Pokud se tyto záměry promítnou do skutečných náborů, mohl by se trend růstu nezaměstnanosti během podzimu přechodně zastavit,“ uvádí hlavní ekonomu Citfinu Miroslav Novák.

Za celý rok 2026 lze podle něj očekávat průměrný podíl nezaměstnaných osob na 5,0 %. Silnější růst domácí ekonomiky a obnovení podzimních náborů by měly další růst nezaměstnanosti brzdit. Rizikem zůstává ochlazení hospodářského růstu v návaznosti na vyšší ceny energií a případné zhoršení zahraniční poptávky. Přetrvává také vysoká dlouhodobá nezaměstnanost.

Krátké intermezzo, kdy česká inflace nedosahovala ani dvouprocentního cíle ČNB, v září skončilo. Inflace tentokrát poskočila z 1,9 % rovnou na 2,5 %, přičemž se o to zasloužily energie, zejména v podobě dražších pohonných hmot. Zabrzdit inflaci tentokrát už příliš nedokázaly ani potraviny, které sice dál zlevňovaly, avšak ne natolik, aby tlak energií vyrovnaly.

Neutichá ani inflační tlak ve službách. S růstem cen služeb o 4,6 % rozhodně nemůže být spokojena ani centrální banka, ani spotřebitelé. Tato situace má sice svůj primární základ na realitním trhu, při pohledu na celé spektrum služeb je však vidět, že se zdražuje všude.

A co čekat dál? „Pokud nenastane nějaké zázračné uklidnění v Perském zálivu, česká inflace dál poroste. Na začátku příštího roku už nejspíš překoná tříprocentní hranici, protože se do ní začnou propisovat i vyšší ceny elektřiny a zemního plynu,“ uvádí hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek s tím, že těžko čekat, že dvojnásobně dražší plyn a o dvě třetiny dražší silovou elektřinu budou moci dodavatelé nést na svých bedrech. Navíc skončí i trend zlevňování potravin, takže už půjde jen o to, kdy a kde bude inflace vlastně kulminovat.

„Zatím je pravděpodobné, že příští rok inflace zůstane pod hranicí %. Neznamená to ovšem, že ČNB bude chtít pasivně přihlížet. Prostor pro jedno zvýšení úrokových sazeb se proto pomalu otevírá už nyní,“ dodává Dufek.