Analýza pracovních nabídek portálů JenPráce.cz a JenFirmy.cz ukazuje, že Praha funguje jako samostatná metropolitní ekonomika. Celkové strukturální skóre odlišnosti od průměru ostatních krajů dosahuje 21,1 %. Největší rozdíl se projevuje u konkrétních profesí, kde činí 32,2 %. Výsledky popisují strukturu inzerovaných pozic, nikoli přímo celkovou zaměstnanost v jednotlivých regionech.
Metropole sází na služby, regiony na výrobu
V hlavním městě mají v nabídce práce nadprůměrné zastoupení administrativa a zákaznický servis, gastronomie, obchod, finance, reality nebo kultura. Administrativa a zákaznický servis tvořily v roce 2026 celkem 10,6 % pražské oborové struktury, zatímco v ostatních krajích to bylo v průměru 6,5 %. U gastronomie a pohostinství činil rozdíl 8 % oproti 4,4 %.
Výraznější je také zastoupení stavebnictví a realit, které v Praze dosahovalo 7,8 % oproti 4,8 % v ostatních krajích. Podíl tohoto oboru v hlavním městě navíc vzrostl z 5,1 % v roce 2024. Rostoucí význam mělo rovněž zdravotnictví, jehož podíl se ve stejném období zvýšil z 2,6 na 4,4 %.
Opačný obrázek nabízí průmyslová a chemická výroba. V Praze představovala v roce 2026 jen 3,3 % oborové struktury pracovních nabídek, zatímco v ostatních krajích průměrně 11,4 %. Slabší zastoupení má také řemeslná a manuální práce, která tvoří v hlavním městě 7,2 % nabídek oproti 13,3 % jinde v republice.
Rozdíl je vidět i na konkrétních profesích
Strukturu ekonomiky dobře ilustrují jednotlivé pracovní pozice. Výrobní operátoři představují v Praze 0,6 % nabídek, zatímco v ostatních krajích 3,4 %. U obsluhy strojů činí podíl 0,9 oproti 3,6 % a u dělnických profesí 2,2 oproti 7,4 %. V hlavním městě jsou naopak častější administrativní pracovníci, referenti, pracovníci back office, prodavači, číšníci, baristé nebo kuchaři. Silnější zastoupení mají také specializované profese navázané na centrály firem, veřejnou správu, odborné služby a kulturní instituce. Zároveň roste relativní význam pozic spojených se stavebními projekty, například projektantů, stavbyvedoucích a přípravářů.
„Profesní struktura je nejsilnější důkaz, že Praha funguje jinak. Nestačí říct, že má méně průmyslu. Praha má výrazně jiný mix konkrétních pracovních míst. V regionech jsou častější operátoři výroby, dělníci nebo obsluha strojů, zatímco v Praze roste význam administrativy, služeb, gastronomie, obchodu a specializovaných pozic,“ říká Michal Španěl, analytik pracovního portálu JenPráce.cz a JenFirmy.cz.
Firmy potřebují odlišné kvalifikace
Rozdíly se promítají také do požadavků na vzdělání. V Praze se maturita objevuje u 42 % pracovních nabídek, zatímco v ostatních krajích průměrně u 34,8 %. Vysokoškolské, bakalářské a vyšší odborné vzdělání dohromady požaduje přibližně 8,8 % pražských nabídek, oproti necelým 5 % v ostatních regionech.
Naopak vyučení bez maturity požadují zaměstnavatelé v hlavním městě u 23,9 % nabídek. V Praze tedy není pouze více kancelářských a specializovaných pozic, ale zároveň menší zastoupení pracovních míst navázaných na učňovské a manuálně-technické kvalifikace. Neznamená to však, že by zde chyběly méně kvalifikačně náročné profese. Významnou část trhu stále tvoří například obchod, gastronomie a podpůrné služby.
Největší kontrast nabízí Moravskoslezský kraj
Rozdíly mezi metropolitní a průmyslovou ekonomikou nejvýrazněji ukazuje srovnání Prahy s Moravskoslezským krajem. Strukturální odlišnost mezi oběma regiony dosahuje 34 bodů, což je nejvyšší hodnota ze všech krajů. Zatímco průmyslová a chemická výroba tvoří v Praze 3,3 % oborové struktury, v Moravskoslezském kraji je to 20,5 %. U řemeslné a manuální práce jde o 7,2 % v Praze a 20,2 % v Moravskoslezském kraji. Obráceně je tomu u obchodu, který představuje 16,6 % pražské oborové struktury, ale jen 6,8 % v Moravskoslezském kraji.
Pro firmy plánující nábor nebo rozšiřování provozu tak není rozhodující pouze počet dostupných uchazečů v daném regionu. Podstatné je také to, jaké profese a kvalifikace místní pracovní trh nabízí a jak se jeho struktura shoduje s potřebami zaměstnavatele.