Slovensko: spotrebná daň z vína

Podle zpřesněného odhadu ČSÚ si česká ekonomika vedla v prvním čtvrtletí o něco málo lépe, než naznačoval předběžný odhad. Změna je to ovšem jen symbolická, a tak na místo 2,1 % si připisuje růst o 2,2 %. Mezikvartální růst o 0,2 % se tentokrát nemění. Meziroční růst byl podpořen zejména vyššími výdaji na konečnou spotřebu domácností a tvorbou hrubého fixního kapitálu. Negativní vliv měla změna stavu zásob a saldo zahraničního obchodu.

Na konci února sice začal konflikt v Perském zálivu, jeho dopad na českou ekonomiku se ale díky zásobám ve skladech i na cestě omezil pouze na ceny energií, především pak pohonných hmot. Prudké zdražení PHM a vyšší spotové ceny elektřiny a plynu v březnu už firmy pocítily, ale faktický dopad konfliktu na HDP byl ještě velmi limitovaný.

„Výsledky druhého kvartálu už budou válkou v Zálivu ovlivněny podstatně více. Přesto by se ekonomika mohla udržet v černých číslech s růstem okolo 2 %. Za celý rok by ovšem 2% růst bylo možné považovat za velký úspěch, zvlášť s ohledem na mizérii německého hospodářství,“ dodává hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

V letech 2022 až 2024 inovovalo v Česku své produkty nebo procesy 43 % podniků s deseti a více zaměstnanci. V roce 2024 tyto firmy na inovační aktivity vynaložily 221 miliard korun, což představovalo 2,5 % z jejich tržeb. Za inovované výrobky a služby ve stejném roce utržily 1,4 bilionu korun, tedy necelou čtvrtinu ze svých celkových tržeb.

„Firmy se v rámci svých inovačních aktivit více soustředily na inovace podnikových procesů, které v letech 2022 až 2024 zavedlo 38 % podniků. Nový či podstatně zlepšený výrobek či službu na trh uvedlo 24 % podniků, což představuje nejnižší podíl za posledních deset let,“ uvedl Marek Štampach z ČSÚ s tím, že s vysokými školami či veřejnými výzkumnými organizacemi spolupracovalo při vývoji nových produktů 14 % produktově inovujících podniků a pouze 2 % si u těchto institucí vývoj zadala.

Souhrnný indikátor důvěry se v květnu meziměsíčně snížil o 1,6 bodu na hodnotu 99,7, a to při stejném vývoji obou jeho složek. Indikátor důvěry podnikatelů poklesl o 1,4 bodu na hodnotu 99,0 a indikátor důvěry spotřebitelů se snížil o 2,6 bodu na úroveň 103,4.

„K poklesu podnikatelské důvěry v květnu přispěla zejména nižší očekávání tempa růstu výrobní činnosti u podnikatelů v průmyslu a výrazně horší hodnocení celkové ekonomické situace v obchodě,“ uvedl Jiří Obst z ČSÚ s tím, že důvěra spotřebitelů se snížila podruhé v řadě. Naposledy byla nižší loni v srpnu. Mezi spotřebiteli přetrvávají obavy ze zhoršení celkové hospodářské situace doprovázené zhoršujícím se hodnocením jejich stávající finanční situace.