Udržitelné IT není jen o úsporných datacentrech. Rozhodují i licence a životnost hardwaru

Jana Chuchvalcová

Včera

ESG, udržitelnost

Firmy dnes hledají stále více způsobů, jak snižovat náklady i dopady svého fungování na životní prostředí. V oblasti IT se přitom pozornost často soustředí hlavně na spotřebu elektřiny v datových centrech, zatímco přehlížejí vliv samotného softwaru. Stále náročnější aplikace totiž mohou zkracovat životnost jinak funkčního hardwaru a zvyšovat materiálovou i ekologickou zátěž firemního IT.

Přidat mezi oblíbené zdroje na Googlu

Uhlíková stopa firemního IT tak nezačíná v zásuvce ani v cloudu, ale u nákupu licencí. Rostoucí hardwarové nároky nového softwaru vedou k předčasnému vyřazování techniky, což zvyšuje materiálovou stopu firem. Rozhodování o pořízení starších druhotných softwarových licencí tak může mít nejen ekonomický, ale i ekologický rozměr.

Digitální technologie totiž nejsou nehmotné. Každý program, cloudová služba či databáze běží na fyzických zařízeních – od notebooků přes servery až po disková pole. Podstatná část jejich ekologické zátěže přitom nevzniká až při provozu, ale už ve fázi těžby surovin, výroby komponent a dopravy. Jde o takzvané vtělené emise.

„Uhlíková stopa IT nevzniká jen v okamžiku, kdy zařízení odebírá elektřinu. Významná část dopadu souvisí také s výrobou hardwaru a rychlostí jeho obměny. Software proto není jen nehmotná vrstva – rozhoduje o tom, jaký hardware firma potřebuje a jak dlouho jej dokáže efektivně používat,“ říká šéf komunikace Forscope Luděk Barták.

Software může rozhodnout o životnosti techniky

Na tento princip navazuje i mezinárodní metodika Software Carbon Intensity (standard ISO/IEC 21031:2024), která hodnotí uhlíkovou stopu digitálních služeb nejen podle spotřebované energie, ale právě i podle emisí vázaných v použitém hardwaru. Pokud software klade neúměrně vysoké nároky na výkon nebo výrobce ukončí jeho podporu, nastává takzvaná „softwarově vyvolaná obsolescence“ – tedy situace, kdy je zcela funkční technika vyřazena jen proto, že již nepodporuje nové systémové požadavky.

Mnoho organizací tak podléhá zažitému stereotypu, že jakmile dodavatel softwaru změní licenční politiku nebo uvede novou verzi, musí upgradovat. Spolu s tím ale často vyřadí i jinak funkční počítače a servery, které novou zátěž výkonově nezvládají. Tím však skokově zvyšují svou uhlíkovou stopu i kapitálové výdaje. Udržitelné IT proto nespočívá v mechanickém odmítání inovací, ale v řízeném rozhodování podle reálných potřeb, bezpečnosti a skutečné životnosti infrastruktury.

Tlak regulace i dodavatelských řetězců

Zájem o přesná environmentální data roste i v důsledku evropské směrnice CSRD a standardu ESRS E1, který se zaměřuje na změnu klimatu a rozděluje emise do kategorií Scope 1 až Scope 3. Právě do Scope 3 spadají nepřímé emise hodnotového řetězce, včetně výroby nově pořizovaného IT hardwaru a nakupovaných cloudových či datacentrových služeb. Druhotné trvalé licence přitom představují plně legální a auditovatelný způsob, jak prodloužit životní cyklus stávajících systémů i kompatibilního hardwaru.

„Druhotný software není automatickou odpovědí na uhlíkovou stopu IT. Je to však klíčový nástroj cirkulární ekonomiky v digitálním světě. Umožňuje organizacím modernizovat vlastním tempem a vyhnout se zbytečným hardwarovým investicím tam, kde starší verze pro dané procesy plně postačují,“ dodává Barták.

Našli jste v článku chybu?

Jana Chuchvalcová

Témata:

6. 10. Inflace po pěti měsících zpět na 2,5 %

Krátké intermezzo, kdy česká inflace nedosahovala ani dvouprocentního cíle ČNB, v září skončilo. Inflace tentokrát poskočila z 1,9 % rovnou na 2,5 %, přičemž se o to zasloužily energie, zejména v podobě dražších pohonných hmot. Zabrzdit inflaci tentokrát už příliš nedokázaly ani potraviny, které sice dál zlevňovaly, avšak ne natolik, aby tlak energií vyrovnaly.

Neutichá ani inflační tlak ve službách. S růstem cen služeb o 4,6 % rozhodně nemůže být spokojena ani centrální banka, ani spotřebitelé. Tato situace má sice svůj primární základ na realitním trhu, při pohledu na celé spektrum služeb je však vidět, že se zdražuje všude.

A co čekat dál? „Pokud nenastane nějaké zázračné uklidnění v Perském zálivu, česká inflace dál poroste. Na začátku příštího roku už nejspíš překoná tříprocentní hranici, protože se do ní začnou propisovat i vyšší ceny elektřiny a zemního plynu,“ uvádí hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek s tím, že těžko čekat, že dvojnásobně dražší plyn a o dvě třetiny dražší silovou elektřinu budou moci dodavatelé nést na svých bedrech. Navíc skončí i trend zlevňování potravin, takže už půjde jen o to, kdy a kde bude inflace vlastně kulminovat.

„Zatím je pravděpodobné, že příští rok inflace zůstane pod hranicí %. Neznamená to ovšem, že ČNB bude chtít pasivně přihlížet. Prostor pro jedno zvýšení úrokových sazeb se proto pomalu otevírá už nyní,“ dodává Dufek.
1. 10. Zářijový PMI ukazuje na další expanzi v průmyslu

Český zpracovatelský průmysl pokračoval v září v silné expanzi, byť ze srpnových 54,1 bodu poklesl na 53,5 bodu. Výrobní podmínky se zlepšily natolik, že firmy nabíraly nové pracovníky, a to dokonce nejprudším tempem od dubna 2022. K rozšiřování výrobních kapacit přistoupily zaměstnavatelé v důsledku zvýšení příjmu nových zakázek, k němuž docházelo již sedmý měsíc v řadě.

Na druhou stranu si firmy stěžovaly na problémy v dodavatelských řetězcích. Termíny dodávek se protáhly nejvíce za poslední tři měsíce. Jako příčiny firmy uváděly výpadky v přepravě, nedostatky materiálu nebo omezené kapacity prodejců. Ceny vstupů pak na konci třetího čtvrtletí vzrostly prudším tempem. Zde se negativně odrazil konflikt na Blízkém východě, kdy na výrobce dopadly vyšší ceny energií, paliv a přepravy.

„Ve výhledu na příští rok zůstávají podnikatelé optimističtí. Stupeň důvěry od srpna sice lehce poklesl, byl ale silnější než trend průzkumu. Optimismus podpořilo získání nových klientů, uvádění nových výrobků na trh a naděje na posílení poptávky. Vyhlídky pro český průmysl tak zůstávají příznivé. K oživení by měla přispívat i lepší výkonnost německého průmyslu, jemuž nahrává schválený fiskální balíček. Lepší výsledky ukazují i data za eurozónu jako celek. Zahraniční poptávka by tak měla i nadále hrát českým výrobcům do karet,“ uvádí analytička Komerční banky Jana Steckerová
25. 9. Na každou zaniklou firmu připadly od začátku roku dvě nové

Od ledna do konce srpna letošního roku vzniklo v Česku 24 704 obchodních společností, o 10 % více než ve stejném období loňského roku. Současně zaniklo 12 208 firem, meziročně o 4 % více. Na trhu tak celkem přibylo 12 496 obchodních společností, což představuje meziroční nárůst o 17 %. Vyplývá to z analýzy, kterou provedla společnost CRIF – Czech Credit Bureau.