Vyšší úrokové sazby logicky zdražují financování firem. Podniky, které si půjčují prostřednictvím bankovních úvěrů nebo dluhopisů, musí počítat s vyššími úrokovými náklady. To může snižovat jejich zisk a zároveň prodlužovat dobu návratnosti investic. Firmy proto pečlivěji posuzují, zda se jim vyplatí například postavit novou výrobní halu, koupit nové technologie nebo expandovat na zahraniční trh.
Přenos sazeb do firemních úvěrů je navíc v Česku poměrně rychlý. Řada úvěrů podnikům má pohyblivou úrokovou sazbu, která se obvykle odvíjí od mezibankovní sazby PRIBOR, navýšené o marži banky. Změny tržních sazeb se tak mohou poměrně rychle promítnout do nákladů firem na financování. Při rostoucích úrokových sazbách se mohou stát méně atraktivními projekty a investice s nižší očekávanou mírou návratnosti. „Vyšší sazby sice neznamenají automaticky zastavení investic, ale nutí firmy vybírat projekty s vyšší návratností a stabilnějším cash flow,“ uvádí Marek Pěnička z fondu Quartum Capital SICAV.
Kdy úvěr pomáhá a kdy se stává hrozbou
Úvěr není problém sám o sobě. Naopak může zvyšovat návratnost vlastního kapitálu, pokud firma dokáže vypůjčený kapitál investovat s výnosem převyšujícím jeho náklady. Typickým příkladem může být nákup výrobní technologie, která zvýší produktivitu a zisk firmy.
Rizikem se úvěr stává ve chvíli, kdy je firma příliš zadlužená, a především když její příjmy nestačí na pravidelné splácení dluhu. Problémem může být také krátkodobý úvěr, typicky kontokorent, který má sloužit k financování pracovního kapitálu firmy (zásob a pohledávek), ale podnik ho použije na dlouhodobou investici nebo nákup majetku, který mu nepřinese žádné dodatečné příjmy, například luxusního auta.
Podniky by proto měly i v době nízkých úrokových sazeb počítat s možností jejich budoucího růstu. Není dobré jít na hranu maximálního zadlužení a je třeba včas zvažovat fixaci úrokových sazeb.
Eurové versus korunové financování a měnové riziko
České firmy mohou být ovlivněny také rozdílem mezi úrokovými sazbami v korunách a eurech. Pokud jsou eurové sazby nižší než korunové, jako v současné chvíli, může být pro firmu financování v eurech levnější. To je zajímavé zejména pro podniky, které mají významnou část příjmů v eurech. Firmy bez eurových příjmů mohou mít získání eurového úvěru obtížnější, případně musí počítat s náklady na měnové zajištění.
Hlavním důvodem je skutečnost, že eurový úvěr přináší měnové riziko. Pokud firma vydělává především v korunách, ale půjčí si v eurech, může případné oslabení koruny zvýšit hodnotu jejího dluhu v korunovém vyjádření. Proto nelze rozhodovat pouze podle toho, která měna má nižší úrokovou sazbu. Firma musí zohlednit také kurz koruny vůči euru a možnost měnového zajištění. Pro investory pak rozdíl sazeb může ovlivňovat výnosnost jednotlivých investic.
Vliv dražšího kapitálu na ocenění firem a akvizice
Případné další zvýšení sazeb má přímý vliv i na M&A trh. Vyšší úrokové sazby totiž zpravidla zvyšují požadovanou výnosnost investic, a tím i diskontní sazbu používanou při oceňování firem. „Při oceňování firmy se používá diskontování budoucích peněžních toků, takže vyšší náklady kapitálu obvykle vedou k nižší současné hodnotě budoucích výnosů. Výsledkem může být pokles ocenění firem a nižší ceny při akvizicích, přestože se samotné provozní výsledky oceňované společnosti vůbec nezměnily,“ vysvětluje Pěnička.
Růst sazeb by také zvýšil náklady na financování akvizic. Kupující, který chce firmu převzít pomocí úvěru, by musel platit vyšší úroky. To může snížit částku, kterou je ochoten za cílovou firmu zaplatit.
Jak se připravit?
Firma by měla v tomto prostředí především sledovat strukturu svého dluhu – tedy jeho výši, splatnost, měnu a typ úrokové sazby. Krátkodobé provozní úvěry by měly sloužit pouze k financování oběžných prostředků, jako jsou zásoby a pohledávky. Pro dlouhodobé investice je vhodnější využívat splátkové úvěry a jejich splatnost rozložit v čase. Zvláště v době velmi nízkých úrokových sazeb je vhodné zvážit fixaci úrokové sazby nebo úrokové zajištění, tzv. úrokový swap, aby se snížilo riziko prudkého růstu nákladů v době růstu úrokových sazeb. Ne všechny úvěrové produkty ovšem banky umějí nebo jsou ochotny fixovat či úrokově zajišťovat.
Investor by měl naopak sledovat, jak změna sazeb ovlivňuje jednotlivé typy aktiv. Vyšší sazby mohou například zvýšit atraktivitu konzervativnějších investic. V případě zvažované investice do více zadlužené firmy by pak měl investor propočítat i scénář hospodaření společnosti po nárůstu úrokových sazeb.