Oproti září se ceny zemědělských výrobců zvýšily téměř o 12 %. Výrazně zdražilo ovoce a zelenina, postupně rostou i ceny obilí a některých druhů masa. Jde o zřetelný signál konce zlevňování zemědělských produktů, k němuž v posledních měsících přispívaly především příznivější nákladové podmínky. Ty se nyní obracejí a nový trend se bude postupně promítat do cen potravinářských výrobců a následně i do cen v obchodech. Obrat cenového vývoje na pultech však bude pravděpodobně patrný spíše až na začátku příštího roku.
Vyšší ceny jsou patrné také v průmyslu. Za aktuálním meziročním růstem o 4,7 % stojí především dražší pohonné hmoty. Na růst vstupních nákladů však postupně reagují i další odvětví, zejména chemický průmysl nebo výroba plastů, takže cenové tlaky se začínají probouzet i mimo rafinérský sektor. A přitom se do výrobních cen zatím zdaleka naplno nepromítla drahá elektřina.
Je velmi pravděpodobné, že ceny elektrické energie budou v následujících měsících ovlivňovat inflaci výrazněji než dosud. Denní ceny silové elektřiny převyšující 250 eur za MWh, respektive kontrakty pro příští rok obchodované kolem 150 eur, představují dodatečné náklady, které výrobci jen obtížně ponesou na úkor svých marží. Přelom roku se proto může stát příležitostí k výraznější úpravě ceníků, jež se následně promítne i do spotřebitelské inflace.
Ceny energií představují nový nákladový šok. Pozornost sice poutají pohonné hmoty, avšak mnohem výraznější a plošnější dopad budou mít ceny elektřiny a zemního plynu. Drahé energie totiž nejsou krátkodobou epizodou, ale realitou trvající již řadu měsíců. S vypršením dříve zajištěných kontraktů mohou citelně zasáhnout jak výrobní náklady firem, tak celkovou inflaci. Opatrnost centrální banky je proto více než na místě.
