Blíží se takzvaný den daňové svobody, proto se v agentuře STEM/MARK zaměřili na povědomí lidí o významu tohoto dne a na okolnosti s ním spojené. Den daňové svobody pomyslně dělí rok na dvě části. V první části občan teoreticky vydělává pouze na pokrytí veřejných výdajů. Ode dne daňové svobody naopak všechny peníze zůstávají občanovi pro vlastní využití.
Letos tento den připadá na 6. června. To znamená, že do té doby „pracujeme pro stát“. Jinými slovy odevzdáme více než 40 procent ze svého výdělku státu na povinné odvody.
Daně jako přirozená součást života, anebo nutné zlo?
Více než polovina dotázaných považuje daně za přirozenou součást života v moderní společnosti. Častěji tento postoj zaujímají lidé s vysokoškolským vzděláním (74 procent), lidé, kteří studovali/studují ekonomicky zaměřenou školu, podnikatelé (77 procent) a lidé, kteří znají termín „den daňové svobody“ a ví, co znamená (67 procent). Téměř třetině lidí však přišlo výstižnější přirovnání daní k nutnému zlu, méně často pak lidé považují daně za krádež či loupež (12 procent).
Zároveň více než půlka lidí považuje sociální a zdravotní pojištění za určitou formu daně (54 procent), a to zejména pracující zaměstnanci a podnikatelé oproti nepracujícím důchodcům a ostatním. Většina populace (76 procent) si myslí, že se povinné odvody v ČR zvyšují.
„Přestože více než polovina lidí zaujala realistický pohled na otázku ohledně daní, kdy je považují za přirozenou součást života v moderní společnosti, je poněkud překvapivým zjištěním, že jen necelá pětina dotázaných správně odhadla, kolik procent ze svého výdělku odevzdá státu běžný občan ČR na povinných odvodech,“ komentuje analytička STEM/MARK Zuzana Rabochová.
Den daňové svobody lidem nic moc neříká
Téměř polovina dotázaných nikdy neslyšela o termínu „den daňové svobody“. Častěji jde o ženy (55 procent), lidi ve věku 18 až 29 let (75 procent) a o respondenty s nižším vzděláním (63 procent). Se zvyšujícím se věkem a dosaženým vzděláním pak povědomí o tomto pojmu roste.
Ovšem i ze skupiny lidí, kteří o „dni daňové svobody“ slyšeli, zhruba třetina neumí tento pojem vysvětlit. Opět se častěji jedná o ženy, mladší respondenty a o lidi s nižším dosaženým vzděláním.
Polovina respondentů nicméně správně určila/tipla si, že letos „den daňové svobody“ vychází na období května až června. Zhruba pětina odhadovala období od ledna do dubna a necelá třetina mířila až na měsíce od července do prosince.
V průběhu dotazování pak bylo respondentům sděleno, že letos vychází den daňové svobody konkrétně na 6. 6. 2025 a 157 dní z 365 tak odvádí část peněz z platu na veřejné výdaje. Tento fakt hodnotí negativně více než polovina respondentů – odvody považují za příliš vysoké. Dokonce jde častěji o respondenty, kteří správně odhadli měsíc, od něhož si už vydělávají „jen na sebe“ (67 procent). Necelé dvě pětiny pak tato informace nepřekvapila a někteří lidé dokonce očekávali, že to bude vycházet ještě hůře. To jsou například častěji ti, kteří den daňové svobody tipovali na období července až srpna.
Povědomí Čechů o výši povinných daňových odvodů je poměrně nízké a většina občanů tento podíl značně podceňuje. „Je tedy logické, že v momentě, kdy byla lidem sdělena reálná výše odvodů z jejich výdělku, byla jejich reakce spíše negativní,“ uzavírá Rabochová.
