„Každé oddělení si v minulých letech pořídilo vlastní specializované aplikace, ale tyto systémy spolu navzájem nekomunikují a data zůstávají izolovaná. Výsledkem je chaos, ve kterém manažeři ztrácejí kontrolu nad skutečným stavem zakázek a pracovníci jsou přetížení neustálým přepisováním informací z jednoho místa na druhé,“ říká šéf a zakladatel společnosti Easy8 Filip Morávek.
Ztráta času vyhledáváním a manuálním přepisováním
Průzkum Easy8 potvrdil, že 81 % firem během jediného dne přepíná hned mezi několika softwary. Přestože lidé neustále mění aplikace, data se do cílových systémů automaticky nepřenášejí. Celkem 64 % dotázaných uvedlo, že například v rámci jednoho procesu pracují se dvěma až třemi systémy, přesto data mezi nimi netečou automaticky a lidé je musí přepisovat ručně.
Tato roztříštěnost má podle Easy8 přímý vliv na produktivitu. Lidé v práci neztrácejí nejvíce času samotnými úkoly, ale tím, že bojují s technickými překážkami. Konkrétně 55 % respondentů ztrácí čas tím, že složitě zjišťuje aktuální stav projektů. Téměř polovinu respondentů pak zdržuje ruční přepisování dat a příprava reportů. Dalších 41 % dotázaných běžně čeká na to, až jim jiný tým předá svou hotovou práci.
„Snažit se tento chaos vyřešit na úrovni jednotlivců je marné, protože problém je v samotném nastavení firemních systémů. Pokud osm z deseti manažerů staví reporty ručně nebo kopírováním dat, ztrácejí drahocenný čas, který by mohli věnovat řízení. Skutečnost, že pouze dvě procenta organizací mají manažerské přehledy v reálném čase, jen potvrzuje, jak hluboká tato systémová trhlina je,“ vysvětluje Morávek.
Automatizace zůstává v rukou IT oddělení
Zavádění automatizací, které by mohly rutinní činnosti odbourat, naráží dle průzkumu na kapacitní limity technických týmů. V 68 % případů vytváří a udržuje automatické procesy výhradně IT oddělení. Pouze 18 % účastníků průzkumu uvedlo, že si byznysoví uživatelé dokážou jednodušší automatizace nastavit sami.
Tento stav vytváří v podnicích kritické úzké hrdlo. Lidé, kteří se s provozním třením potkávají denně a nejlépe rozumí konkrétním procesům, nemají nástroje k tomu, aby chyby sami napravili. Musí proto zadávat požadavky na IT oddělení a čekat na jejich zpracování, což zavádění inovací výrazně zpomaluje. Celkem 23 % respondentů navíc vůbec netuší, zda v jejich organizaci nějaké automatizace fungují, nebo je vědomě nevyužívá.
AI bez jasných pravidel
Další vrstvu složitosti přináší rychlé a často neřízené zavádění nástrojů umělé inteligence. Průzkum ukázal, že 88 % respondentů již AI v nějaké formě využívá, avšak organizace na tento trend nestíhají reagovat z pohledu bezpečnosti a správy dat. Téměř polovina dotázaných, konkrétně 47 %, se nachází v experimentální fázi a pouze 16 % organizací nasadilo AI nástroje plošně napříč více týmy.
Zároveň v podnicích chybí jasná pravidla, jak tyto nástroje používat. Pouze 19 % organizací, které AI využívají, má zavedenou řádnou správu, schválené nástroje, interní směrnice a proškolené lidi. Celkem 43 % firem spoléhá pouze na základní, obecná doporučení a 38 % společností nemá nastavena vůbec žádná pravidla.
„Divoké testování neprověřených cloudových nástrojů ze strany jednotlivých pracovníků je pro firmy obrovským bezpečnostním rizikem, zejména v přísně regulovaných oborech. Cestou ven z tohoto chaosu není plošný zákaz inovací, ale přechod k takzvanému konceptu WorkOps. Knihovny připravených automatizačních scénářů a bezpečné integrace propojují plánování a reálnou exekuci do jednoho chráněného prostředí. Naším cílem je propojit stávající systémy tak, aby citlivá data a klientské informace byly v bezpečí privátního cloudu nebo přímo na serverech dané společnosti, a zároveň aby pracovníci měli k dispozici moderní nástroje i bezpečnou umělou inteligenci,“ uzavírá Morávek.