Podle průzkumu společnosti Deloitte mezi stovkou zaměstnavatelů představuje JMHZ největší výzvu pro mzdovou agendu. Významně však zasahuje také HR, zaměstnávání cizinců a oblast IT.
„Pro firmy dnes není největší výzvou pochopení samotné povinnosti, ale její každodenní fungování. Zaměstnavatelé narážejí na technické limity systémů, nejednoznačný výklad pravidel i zvýšené nároky na kapacity HR a mzdových týmů. Průzkum zároveň ukazuje, že JMHZ je pro řadu zaměstnavatelů prvním skutečným testem kvality jejich personálních a mzdových dat. Tam, kde byly procesy dlouhodobě digitalizované, probíhá implementace výrazně lépe. Podobně jako u jiných digitalizačních projektů veřejné správy bude klíčové, zda se podaří zajistit stabilní technické prostředí a konzistentní metodickou podporu,“ říká Lucie Dryáková, autorka průzkumu a manažerka v daňovém a právním oddělení Deloitte.
Firmy nejsou na začátku, ale ani v cíli
JMHZ bylo v Česku spuštěno do ostrého provozu 1. dubna 2026 a představuje jednu z nejvýznamnějších změn v oblasti mzdové a personální administrativy za poslední roky. Od 1. července mají navíc zaměstnavatelé povinnost přihlašovat nové zaměstnance do evidence ještě před okamžikem jejich nástupu. Podle zmíněného průzkumu, který zjišťoval, jak firmy zvládají první měsíce fungování nového systému a s jakými problémy se nejčastěji setkávají, většina zaměstnavatelů JMHZ už zavedla, téměř dvě třetiny však stále řeší technické a procesní dopady implementace. Pouze 4 % firem považují systém za plně integrovaný a fungující bez zásadních problémů.
Z pohledu vnímání nového způsobu reportingu převažuje u respondentů spíše opatrnost až mírná skepse. Více než 40 % společností vnímá JMHZ především jako novou compliance povinnost a dalších 23 % jej považuje za administrativní zátěž. Naopak více než pětina respondentů v něm vidí příležitost pro digitalizaci a efektivnější práci s daty. „Zaměstnavatelé začínají chápat, že JMHZ není pouze novým hlášením pro stát. Pro řadu firem se stalo prvním skutečným auditem kvality jejich personálních a mzdových dat,“ doplňuje Lucie Dryáková.
Průzkum také ukazuje jednu zajímavost, a sice že typ vnímaných výzev se liší v závislosti na velikosti zaměstnavatele. Zatímco velké společnosti narážejí hlavně na komplexitu systému, práci s rozsáhlými objemy dat a metodickou nejistotu, menší firmy čelí spíše základním technickým problémům a samotné schopnosti systém vůbec uvést do provozu.
Největší riziko představují technologie a kapacity
Za nejvýznamnější riziko označilo 87 % oslovených firem technickou připravenost systémů. Více než 72 % zaměstnavatelů současně upozorňuje na zvýšenou zátěž HR a mzdových týmů a dvě třetiny respondentů vnímají jako problém nejasnou metodiku a výklad pravidel.
Výraznou komplikací zůstává také kvalita a úplnost dat, kterou zmiňuje téměř 60 % zaměstnavatelů. Naopak sankční rizika firmy zmiňují spíše okrajově, což naznačuje, že hlavní problém vidí v praktické implementaci systému.
Administrativy podle firem zatím neubývá
Průzkum také potvrdil, že navzdory původním očekáváním nepovažují firmy Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele za nástroj, který by v krátkodobém horizontu vedl ke snížení administrativy. Přibližně 60 % respondentů očekává, že JMHZ v krátkodobém horizontu administrativní zátěž zvýší. Pouze 17 % zaměstnavatelů věří, že nový systém povede ke snížení administrativy, zatímco téměř čtvrtina dotázaných si zatím netroufá dopady hodnotit.
Největší dopad má JMHZ na mzdovou agendu, jak v průzkumu uvádí 89 % firem. Velmi citelný vliv má ovšem také na HR procesy (53 %), agendu zaměstnanců ze zahraničí (35 %), oblast IT (29 %), reporting a kontroly (28 %). JMHZ se tak v praxi stává tématem, které propojuje celou řadu firemních funkcí a vyžaduje jejich úzkou spolupráci.
Nestabilní datové systémy
Průzkum dále ukazuje, že praktická zkušenost firem s portálem ČSSZ pro zadávání počátečních dat není bezproblémová. I přesto však tři čtvrtiny z nich byly v doplnění údajů nakonec úspěšné. U více než poloviny oslovených firem se po počátečních komplikacích podařilo data doplnit. V 15 % případů se zaměstnavatelé obrátili na technickou podporu, která jim pomohla problém odstranit, naproti tomu desetina respondentů má opačnou zkušenost. Čtvrtina oslovených se potýká s opakovanými technickými problémy nebo nedostatečně funkční podporou. Pouze 5 % firem hodnotí fungování datového systému jako bezproblémové.
Ani připravenost interních systémů ve firmách nelze označit za ideální. Téměř 60 % respondentů označuje své HR a mzdové systémy za vyhovující pouze s výhradami, zatímco plnou připravenost deklaruje pouze zhruba 15 %. Stejné procento společností pak přiznává, že jejich interní systémy nejsou vůbec vyhovující. Firmy tak často fungují v režimu dočasných řešení, kompromisů a zvýšeného provozního zatížení.
Firmy chtějí praktickou pomoc, ne další teorii
Z otevřených odpovědí jednoznačně vyplývá, že zaměstnavatelé již nehledají základní informace o JMHZ. Ve dvou třetinách případů požadují konkrétní doporučení pro řešení praktických situací. Dále nejčastěji zmiňují pomoc s identifikací slabých míst a rizik. Jen 9 % firem uvádí, že další podporu už nevyžaduje.
Zaměstnavatelé též opakovaně upozorňují na nejasné pokyny či technické problémy systému, například komplikované opravy dat, nejasná chybová hlášení či nemožnost ověřit správnost již odeslaných údajů.
