Téma v posledních měsících znovu otevřela diskuse kolem amerických technologických společností a legislativy, která může za určitých okolností umožnit přístup státních orgánů k datům spravovaným právě americkými firmami. A to i v případě, že jsou fyzicky uložena mimo území Spojených států.
Ani Microsoft tak nedokáže garantovat, že data z jeho cloudu nebudou vydána americkým úřadům, pokud ty o ně požádají. Pro řadu organizací, zejména ve veřejné správě, zdravotnictví, právních službách nebo průmyslu, se proto otázka kontroly nad daty stává strategickým tématem.
Evropské datové centrum nestačí
Digitální transformace přinesla firmám vyšší efektivitu, jednodušší spolupráci i rozvoj nástrojů založených na umělé inteligenci. Současně však roste množství citlivých informací, které organizace ukládají do externích systémů. Vedle dokumentů a e-mailů jde stále častěji také o přepisy porad, obchodních jednání, personálních pohovorů nebo interních strategických diskusí.
„Mnoho organizací se dnes soustředí na to, kde jsou jejich data uložená. Stále důležitější otázkou ale je, kdo nad nimi má skutečnou kontrolu. U citlivých jednání, porad vedení nebo právních dokumentů roste poptávka po řešeních, která fungují zcela lokálně a bez závislosti na externím cloudu. Digitální suverenita se postupně stává stejně důležitým tématem jako kybernetická bezpečnost,“ říká Ondřej Pavelka ze společnosti Audiopro.
AI přináší nové otázky
Význam tématu dále posiluje rychlý nástup nástrojů využívajících umělou inteligenci. Firmy dnes běžně využívají automatické přepisy schůzek, generování zápisů nebo analýzu obsahu porad. Právě zde však vznikají nové otázky týkající se ochrany dat, transparentnosti a souladu s evropskou legislativou.
Od srpna 2026 navíc vstupují do další fáze implementace pravidla evropského AI Act, která kladou větší důraz na odpovědné využívání umělé inteligence a práci s citlivými informacemi. Organizace proto začínají více posuzovat nejen samotné funkce AI nástrojů, ale také způsob jejich provozu.
„První vlna zájmu o umělou inteligenci byla postavená na tom, co technologie umí. Druhá vlna se bude soustředit na to, jak s daty pracuje. S nástupem evropské regulace sledujeme, že organizace stále častěji požadují transparentnost, kontrolu nad daty a možnost provozu přímo ve své infrastruktuře,“ upozorňuje Pavelka.
Roste zájem o lokální zpracování dat
Jedním z trendů, který se v Evropě prosazuje, je návrat k takovému řešení, které umožňuje zpracování dat přímo v organizaci, bez nutnosti jejich odesílání do externího cloudu. Na podobné požadavky na digitální suverenitu reaguje například technologie pro automatický překlad, přepis a analýzu veškerých firemních dat Cabolo. Umožňuje provoz zcela v interní infrastruktuře organizace bez nutnosti odesílat zvukové záznamy, přepisy nebo další citlivá data do externího cloudu.
„Veškeré zpracování probíhá lokálně, což organizacím poskytuje plnou kontrolu nad tím, kde se jejich data nacházejí, kdo k nim má přístup a jak jsou využívána. Právě tento model je stále atraktivnější pro firmy, státní správu, zdravotnictví nebo bezpečnostní složky, které vedle funkčnosti řeší také regulatorní požadavky, ochranu důvěrných informací a soulad s evropským přístupem k digitální suverenitě a umělé inteligenci,“ dodává Pavelka s tím, že když se pak má firma nebo organizace rozhodovat z pohledu bezpečnosti o tom, jaký nástroj použije pro přepis schůzek, logicky bude volit spíše zmíněné řešení než Microsoft Teams.
