Udržitelnost je dnes ekonomickou realitou ovlivňující konkurenceschopnost, přístup ke kapitálu a celkovou hodnotu podniku, a měla by proto být pevnou součástí podnikatelské strategie. Pozornost by se jí měla věnovat i na úrovni nejvyššího vedení podniků. Nejde přitom jen o altruismus; odpovídající chování často vyžadují investoři, zákazníci i zaměstnanci. Klíčovou součástí politiky udržitelnosti jsou pak i úspory energie, které firmám navíc šetří náklady.
Dosažení pokroku v udržitelnosti je dnes ovšem stejně obtížné jako důležité, a to zejména v souvislosti s rozvojem umělé inteligence, která vede ke zvýšené spotřebě elektřiny i vody v datacentrech. Data Světového ekonomického fóra (WEF) odhalují, že výpočetní výkon potřebný k provozování AI systémů se zdvojnásobuje každých sto dní. Tento exponenciální růst má přímé dopady na spotřebu energie a s ní související environmentální stopu. Datová centra v současnosti spotřebovávají jedno až dvě procenta celosvětové elektřiny, přičemž samotná úložiště dat představují 20–25 % této spotřeby. Podle prognózy Mezinárodní energetické agentury (IEA) se spotřeba elektřiny v datových centrech mezi lety 2022 až 2026 zdvojnásobí, což vytváří významný tlak na energetickou efektivitu a udržitelnost provozu.
Dalším problémem je komplikovaný a roztříštěný reporting ekologických aspektů podnikání. Protože neexistuje jednotný standardní soubor metrik pro vykazování, je situace nepřehledná a na trhu existuje hned několik uznávaných rámců včetně Global Reporting Initiative (GRI), Sustainability Accounting Standards Board (SASB) či Task Force on Climate-related Financial Disclosures (TCFD). Kvůli této situaci hrozí, že společnosti budou věnovat více času a zdrojů vykazování než na prosazování potřebných změn, nebo dokonce i na samotné podnikání a identifikaci obchodních příležitostí.
Odpovědí na tyto výzvy je koncept Impact Accounting, který představuje revoluci v podnikovém výkaznictví. Zatímco tradiční účetnictví se soustředí výhradně na finanční metriky, jako jsou náklady, příjmy a zisk, Impact Accounting rozšiřuje záběr o širší dopady podnikatelské činnosti. Tedy systematické sledování a vykazování celého spektra environmentálních a sociálních indikátorů – od množství vyprodukovaných skleníkových plynů přes emise během celého životního cyklu produktů až po spotřebu přírodních zdrojů či investice do environmentálně šetrných technologií.
Pro praktickou implementaci Impact Accounting je klíčové pochopit jeho třífázový proces. V první fázi společnost identifikuje a začne sledovat materiály a energii vstupující do dodavatelského řetězce a výroby. Druhá etapa spočívá v kvantifikaci nákladů spojených s emisemi skleníkových plynů, spotřebou materiálů, vody, produkcí odpadu a využíváním půdy v průběhu celého hodnotového řetězce. Ve třetí fázi pak organizace poskytuje detailní analýzu svých produktových řad včetně dat o energetické náročnosti a uhlíkové stopě během výroby i životního cyklu produktů.
Pro finanční ředitele je zásadní vnímat udržitelnost a její reporting nikoliv jako nákladovou položku či administrativní zátěž, ale jako strategickou příležitost. Odpovědné vykazování dopadů může významně posílit pozici organizace v několika klíčových oblastech. Kromě zvýšené odolnosti vůči rizikům přináší lepší přístup k financování, posiluje reputaci značky, zjednodušuje nábor a retenci talentů a v neposlední řadě může vést k růstu prodejů. Naopak společnosti, které aspekty udržitelnosti přehlížejí, riskují ztrátu konkurenceschopnosti, omezení přístupu k financování a poškození reputace. Varovným příkladem může být kauza Emissionsgate společnosti Volkswagen, která názorně ukázala, jak může nedostatečný či nepoctivý přístup k environmentální odpovědnosti způsobit dlouhodobé poškození hodnoty značky a důvěry.
Patrick Smith, CTO Pure Storage EMEA
