Podle zmíněného reportu prudce roste zájem o praktické digitální kompetence, zejména v oblastech jako umělá inteligence, datová analytika, kyberbezpečnost, cloudové technologie nebo programování v jazyce Python. Zároveň sílí význam kratších odborných kurzů, certifikací a průběžného vzdělávání. Pro zaměstnavatele je totiž stále důležitější, zda člověk zvládne konkrétní úkoly v praxi, nikoliv jen jaký titul má uvedený v životopise.
Rychlost změn mění pravidla hry
IT patří mezi obory, kde znalosti zastarávají výrazně rychleji než dříve. To, co bylo aktuální před pěti lety, dnes často nestačí. Firmy proto hledají lidi, kteří se dokážou adaptovat, průběžně se vzdělávat a reagovat na nové nástroje i trendy.
„Typickým příkladem je nástup generativní umělé inteligence. Ještě před několika lety šlo o okrajové téma, dnes se znalost AI nástrojů objevuje v řadě pracovních pozic od vývoje přes marketing až po zákaznickou podporu. Stejně tak roste význam cloudových platforem, automatizace nebo práce s daty. Zaměstnavatelé si proto stále častěji kladou jinou otázku než dříve: ne kde člověk studoval, ale zda umí nové technologie skutečně používat,“ říká šéf Počítačové školy Gopas Jan Dvořák.
Diplomy nezmizely, ale samy o sobě nestačí
To neznamená, že by formální vzdělání ztratilo hodnotu. Kvalitní vysoká škola stále představuje silný základ, zejména v oblastech jako software engineering, matematika, architektura systémů nebo výzkum. Samotný diplom však přestává být automatickou vstupenkou k zajímavé kariéře.
Řada firem však dnes kromě školy sleduje také portfolio projektů, praktické zkušenosti, výsledky technických úkolů při výběrovém řízení nebo odborné certifikace. U kandidátů na juniorské pozice může být důležité například vlastní řešení na GitHubu, účast na open-source projektech, dokončené online kurzy nebo ukázka práce s daty.
„V praxi tak může uspět i člověk bez tradičního IT vzdělání, pokud prokáže relevantní schopnosti. Naopak samotný titul bez aktuálních znalostí často nestačí,“ říká datový analytik portálu JenPráce.cz Michal Španěl.
Vzdělávání promocí nekončí
Jedním z nejsilnějších trendů roku 2026 je nástup průběžného vzdělávání. Technologické firmy i jednotlivci si stále více uvědomují, že jednorázové studium na začátku kariéry nestačí. Učení se stává dlouhodobým procesem. Rostou proto micro-credentials, profesní certifikace, specializované bootcampy i krátké online programy zaměřené na konkrétní dovednosti. Místo několikaletého studia se lidé často vzdělávají průběžně v menších blocích podle toho, co právě trh práce potřebuje.
IT vzdělávání se mění
Velkou výhodou je flexibilita. Zaměstnanec se může během několika měsíců přeorientovat například z administrativní role do datové analytiky, z podpory IT do kyberbezpečnosti nebo si doplnit znalosti AI bez nutnosti vracet se do klasické školy.
Budoucnost patří prokazatelným schopnostem
Pro kandidáty je zpráva pozitivní. Cesta do IT je dnes otevřenější než dříve a nemusí nutně vést pouze přes tradiční univerzitní model. Důležité je budovat schopnosti, sbírat zkušenosti a umět je doložit. Firmy naopak získávají širší okruh talentů. Pokud se neomezují jen na formální kvalifikaci, mohou oslovit schopné lidi z jiných oborů, rekvalifikované uchazeče nebo samouky s vysokou motivací.
Současně ale roste tlak na interní rozvoj zaměstnanců. Podniky, které nebudou investovat do průběžného vzdělávání lidí, mohou v příštích letech narazit na nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Pracovní trh v IT se tak posouvá od formálních titulů směrem ke skutečným kompetencím.
Diplom zůstává cenný, ale už není jediným měřítkem. Stále větší váhu mají výsledky, schopnost adaptace a ochota učit se nové věci. „Pro uchazeče je to výzva i příležitost zároveň. Kdo dokáže své dovednosti průběžně rozvíjet a prokázat v praxi, má dnes často větší šanci než ten, kdo spoléhá pouze na razítko ze školy,“ uzavírá Španěl.
