Výdaje na IT půjdou především na umělou inteligenci, rozšiřování datových center a cykly obnovy zařízení. AI se posouvá z experimentální fáze do běžného provozu a stává se hlavním motorem infrastrukturních i provozních změn. Podle společnosti Deloitte bude do roku 2026 inferenční výpočetní výkon tvořit téměř dvě třetiny celkového výkonu AI, což potvrzuje její masové nasazení v podnikovém prostředí.
Výkon a efektivita
Zároveň rostou nároky na výkon. Technologická doporučení jsou stále častěji hodnocena podle jasných kritérií návratnosti investic a schopnosti zvyšovat produktivitu, automatizaci, bezpečnost a provozní efektivitu.
Výrazně se to projevuje v prostředích Microsoftu. Konec podpory Windows 10 v říjnu urychlil rozhodování o migraci a obnově hardwaru, které se promítají do rozpočtů na rok 2026. Odkládání těchto kroků zkracuje časové plány a zvyšuje náklady i bezpečnostní rizika.
Přečtěte si také:
Firmy neví, že sbírají biometrická data zaměstnanců. AI Act je přitom za to trestá
Přechod na Windows 11 zároveň probíhá v kontextu realističtějšího plánování životního cyklu IT. Současně se zvyšuje složitost licencování. Potenciální změny v licencování společnosti Microsoft se dotýkají cloudových, lokálních i hybridních prostředí, zatímco funkce umělé inteligence, jako je Copilot, vstupují do fáze zaměřené na výkon – kdy je nutné jasně prokázat dopad na produktivitu, přijetí a bezpečnostní přínosy.
AI kam se podíváš
Do roku 2026 se očekává výrazné zdokonalení AI. Generativní umělá inteligence a agenti umělé inteligence způsobí do roku 2027 zásah v oblasti nástrojů pro podporu produktivity v hodnotě 58 miliard dolarů, což bude první zásadní výzvou pro mainstreamové platformy za poslední tři desetiletí. Podle stejného zdroje se očekává, že do roku 2027 bude 75 % náborových procesů zahrnovat hodnocení znalostí umělé inteligence, což podtrhuje, jak hluboce se umělá inteligence stává součástí každodenní práce.
Pro organizace to vytváří nové očekávání ohledně měřitelných výsledků. Iniciativy v oblasti AI jsou stále častěji hodnoceny prostřednictvím konkrétních KPI vázaných na role, technologickou vyspělost a realistické křivky přijetí. Integrace do každodenních pracovních postupů se stává rozhodujícím faktorem, který odlišuje vysoce účinné nasazení AI od izolovaných nástrojů, jež mají potíže s přinášením hodnoty.
Soumrak nad současným cloudem
Strategie cloudu je v Evropě stále více ovlivňována požadavky na suverenitu. Regulační a geopolitické faktory vedou k větší kontrole nad daty a infrastrukturou. Očekává se, že investice do suverénních AI systémů v roce 2026 výrazně porostou, přičemž významnou roli bude hrát Evropská unie. Organizace proto selektivně repatriují pracovní zátěž do lokálních nebo suverénních cloudů, což má přímý dopad na licencování, dodržování legislativy a plánování infrastruktury.
Tyto změny proměňují IT z nákladového střediska na generátor hodnoty, měřený bezpečností, spolehlivostí, připraveností na AI a dodržováním předpisů. Vzhledem k tomu, že se blíží několik milníků ukončení podpory, stalo se strukturované zadávání zakázek a plánování životního cyklu nezbytné, aby se předešlo ukvapeným rozhodnutím a rozpočtovým šokům.
„Skutečná změna, kterou dnes vidíme, není technologická, ale organizační. Umělá inteligence, cloud a moderní platformy přinášejí obrovský potenciál, ale také zvyšují komplexnost. V roce 2026 bude klíčová finanční předvídatelnost, řízení licenčních rizik a dlouhodobá flexibilita,“ říká zakladatel a CEO společnosti Forscope Jakub Šulák s tím, že strategie nákupu tak nabývá na významu. Flexibilní licenční modely a řešení, která zabraňují technologickému uzamčení, umožňují organizacím modernizovat IT bez ztráty kontroly nad rozpočtem.
