Letní odměny umí překvapit. Z bonusu však často zbude méně, než zaměstnanci čekají

Německý index podnikatelského sentimentu Ifo vzrostl v červenci z 85,7 b. na 86,6 b. a překonal tržní konsensus ve výši 86,0 b. Jedná se o třetí měsíční nárůst v řadě. Pozitivně překvapila složka očekávání, která povyskočila z 84,3 b. na 86,7 b., což bylo výrazně nad tržním konsensem, který čítal 84,8 b., a zároveň i nad těmi nejoptimističtějšími odhady.

„Tento pozitivní vývoj mohl částečně souviset s optimismem ohledně nedávno navrženého reformního balíčku německé vlády. Slabým místem červencového průzkumu podnikatelské důvěry v Německu bylo naopak hodnocení současné ekonomické situace. To se zhoršilo z 87,0 b. na 86,5 b., zatímco konsensus očekával mírné zlepšení na 87,3 b. V tom se mohla negativně promítnout obnovená volatilita cen ropy související s opětovnou eskalací konfliktu na Blízkém východě,“ uvádí analytik Komerční banky Martin Gürtler.

Index tuzemské ekonomické důvěry v průběhu července oproti předchozímu měsíci nepatrně stoupl o 0,1 bodu a dosáhl tak hodnoty 101,1. Důvěra podnikatelů vzrostla o 0,4 bodu na 100,2, důvěra spotřebitelů naopak klesla o 0,9 bodu na 105,6.

„Červencová data hodnotíme vesměs pozitivně. Mírné zhoršení nálady spotřebitelů je sice mrzuté, nicméně i po něm zůstávají domácnosti převážně optimistické. S ohledem na nejistotu spojenou s důsledky pokračující války v Iránu tak čeští spotřebitelé prokazují solidní odolnost. Totéž lze říci i o průmyslovém sektoru, jehož dlouho očekávané oživení mohlo válečné narušení dodavatelských řetězců zmařit, nicméně prozatím se tak neděje. Bojovná nálada pak přetrvává i ve všech ostatních sektorech ekonomiky,“ uvádí hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil s tím, že na oslavy by ale bylo ještě brzy, protože sekundární důsledky Hormuzského průlivu do Česka teprve doputují.

Aktuální průzkum navíc ještě nemohl zachytit nedávnou opětovnou eskalaci konfliktu a jeho rozšíření do Rudého moře. Podle momentální nálady spotřebitelů i podnikatelů se ovšem zdá, že naděje na solidní ekonomický rok pro letošek stále žije.

Spotřebitelské ceny rostou v Česku druhým nejpomalejším tempem z celé EU. Míra meziroční harmonizované inflace v červnu poklesla z 1,8 na 1,1 %, tedy výrazně pod unijní průměr 2,9 %. Nižší inflaci vykázalo jen Švédsko s 1,0 %, zatímco nejrychleji rostou spotřebitelské ceny v Rumunsku o 9,2 %.

Za takto nízkou mírou tuzemské inflace stojí dva hlavní faktory: levnější energie a potraviny. „V obou případech jde ale o značně rozkolísané položky, na které nelze spoléhat jako na faktory dlouhodobě tlumící inflaci. Zejména v případě potravin očekáváme ke konci letošního roku a v roce 2027 postupný obrat, až se do cen začnou výrazněji promítat nákladové tlaky z předchozího růstu cen energií, hnojiv a dalších vstupů na světových trzích,“ uvádí hlavní ekonom Patria Finance Dominik Rusinko s tím, že domácí cenové tlaky ale zůstávají stále silné.

Přesto je podle něj dobrou zprávou další mírný pokles jádrové inflace na 2,7 %, stejně zpomalení růstu cen služeb na 4,3 %. Překvapením je červnový půlprocentní pokles cen zboží, který byl nejvýraznější ze všech unijních států. „V nejbližších měsících očekáváme setrvání tuzemské inflace okolo současné úrovně. Nevyzpytatelné zůstanou ceny potravin, které budou i nadále hlavním zdrojem případných inflačních překvapení. Rizikem ve směru vyšší inflace je opětovná eskalace konfliktu na Blízkém východě, které se již nyní propisuje do vyšších cen paliv,“ uzavírá Rusinko.