Mexiko i Kanada po hrozbě cel ustoupily a začaly jednat. Cla pro Mexiko i Kanadu se proto zatím odkládají o měsíc. Mnohá média, například BBC, se už radují, že obchodní válka byla prozatím odvrácena. To však vypadá jako celkem předčasný optimismus, když vezmeme v úvahu, že cla na Mexiko a Kanadu nebyla zrušena, pouze odložena, na čínské zboží stále bez odkladu platí, a cla pro EU jsou těsně před uvalením.
Nejlépe je na tom Mexiko. Mexická prezidentka Sheinbaumová přislíbila opatření na hranici s USA a podle posledních informací to vypadá, že dohoda s Mexikem bude uzavřena k oboustranné spokojenosti.
S Kanadou to ale vypadá o něco hůř. Kanadský premiér Trudeau slíbil „spolupráci“ na bezpečnosti. Přesto řada Kanaďanů se cítí osobně pobouřena Trumpovou politikou, organizují výzvy k bojkotu amerických produktů a mnozí Kanaďané uvedli, že plánují prodat své chaty na Floridě. Je sice jasné, že půjde řádově o nečetné případy, ale současně domácí zloba asi ponoukne Kanadu k odvetě, která by mohla mít nepříjemný dopad na americký automobilový průmysl.
Odveta se rýsuje také z Číny. Peking oznámil, že zavede odvetná 15procentní cla na celou řadu amerických produktů, například na dovoz amerického uhlí a zkapalněného zemního plynu (LNG). Desetiprocentní cla se budou vztahovat na surovou ropu, zemědělské stroje či některá auta. Opatření mají začít platit 10. února. Peking také přidal dvě americké firmy na svůj „seznam nespolehlivých subjektů“, například oděvní společnost PVH, která má pod sebou značky jako Calvin Klein, nebo americkou biotechnologickou firmu Illumina.
A co Evropa?
Ať už to dopadne jakkoliv, po Mexiku, Kanadě a Číně bude další na řadě EU. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová mluví o tom, že EU má se Spojenými státy „nejpevnější vazby“ a že Evropská unie bude připravena na tvrdá jednání se Spojenými státy – ale to můžeme považovat za pouhé rétorické cvičení, protože to, co USA od EU chtějí, není ujišťování o semknutí se a pevných vazbách, ale to, aby EU kupovala od USA víc LNG a ropy. A i kdyby dnes EU slíbila Spojeným státům, že letos od nich koupí víc LNG, do budoucna víme, že EU chce fosilní paliva zcela opustit. Neboli nechce kupovat vůbec nic.
My sice dnes těžko můžeme odhadnout, jak tyhle popsané tahanice dopadnou, odhadnout však můžeme něco jiného: Nejistota ohledně budoucí obchodní politiky EU a USA už dnes komplikuje strategická rozhodnutí tuzemských dodavatelských firem zejména (ale nejen) v automobilovém průmyslu. A právě to je ten nejviditelnější a nejdrtivější důsledek amerických cel.
Dnešní firma působící v oblasti automotive v České republice – pokud je dostatečně velká na to, aby si mohla dovolit přestěhování – nemá mnoho motivací zůstávat v České republice a raději přesune část svého výrobního závodu do USA. I když se dneska Evropa s Amerikou dohodnou, do roka tu mohou být tahanice znovu. A do toho všeho se plynové zásobníky blíží technickému dnu, vydrží podle všeho nejdéle do března, pokud do té doby Česko nějak zázračně plyn nesežene. Tohle není dobré místo pro podnikání.
Zůstat je risk, přestěhovat se je jistota. Odchod dalších forem z Česka i Německa do Ameriky je tím zpečetěn.
O autorce
Markéta Šichtařová založila v roce 2004 společnost Next Finance. Do společnosti přišla po úspěšném působení v bankovnictví, kde působila jako vedoucí týmu finančních analytiků, byla i aktivním členem výboru pro řízení aktiv a pasiv banky ALCO. Celkový počet jejích článků a citací v médiích přesáhl za posledních deset let číslo 10 000.
V letech 2006 a 2007 byla Markéta Šichtařová krom jiného i vedoucí týmu ekonomických poradců ministra financí ČR.
Markéta Šichtařová vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze a má všechny úrovně makléřských zkoušek udělovaných Komisí pro cenné papíry včetně obchodování s finančními deriváty.
