Platformová práce se v Česku netýká jen rozvozu jídla nebo taxislužeb. Přes digitální platformy lidé zajišťují také úklid, řemeslné práce, péči o děti, vzdělávání nebo online služby. Podle dostupných dat si touto formou alespoň jednou měsíčně vydělává přibližně 145 tisíc lidí. Pro mnohé z nich jde o přivýdělek vedle studia, rodičovské dovolené nebo jiného zaměstnání.
Algoritmické řízení práce pod větší kontrolou
Návrh zákona cílí na situace, kdy pracovník formálně vystupuje jako OSVČ, ale fakticky pracuje za podmínek obdobných zaměstnání. Zavádí proto vyvratitelnou právní domněnku. Pokud práce ponese znaky závislé práce, bude se předpokládat zaměstnanecký vztah. Digitální platforma bude muset prokázat opak.
„Platformová ekonomika je dnes plnohodnotnou součástí trhu práce a využívají ji desítky tisíc lidí. Právní úprava by měla reagovat na realitu, ale zároveň nepřipravit pracovníky o flexibilitu, která je pro ně často klíčová. Výzvou bude najít rovnováhu mezi ochranou a svobodou a zároveň nastavit pravidla tak, aby byla srozumitelná pro pracovníky i platformy,“ říká CEO portálu JenPráce.cz Anna Kevorkyan.
Návrh zákona se zaměřuje také na způsob, jakým platformy organizují práci prostřednictvím digitálních systémů. Platformy dnes často pomocí algoritmů přidělují zakázky, hodnotí výkon nebo upravují odměny. Nová pravidla proto počítají s větší transparentností, s povinností informovat o fungování těchto systémů a s lidským dohledem nad klíčovými rozhodnutími.
Digitální rozhodování s lidským dohledem
„Platformy budou muset pracovníkům srozumitelně vysvětlit, jak fungují systémy přidělování práce, jak hodnotí výkon, jaké typy dat při tom používají a jak stanovují odměnu,“ upozorňuje Kevorkyan. Směrnice dle jejích slov zaručuje právo na vysvětlení rozhodnutí a lidský přezkum.
Důležitá rozhodnutí, například omezení přístupu k účtu, pozastavení možnosti přijímat zakázky nebo jiný zásah s obdobně závažným dopadem, zároveň nebude možné ponechat na automatizovaném systému, ale musí je učinit člověk. Nová úprava dopadá i na oblast ochrany osobních údajů. Směrnice omezuje, jaké informace mohou platformy prostřednictvím automatizovaných systémů o lidech zpracovávat.
„Zakázané má být například automatizované zpracování údajů o emocionálním nebo psychologickém stavu, údajů o soukromých konverzacích, dat získaných v době, kdy člověk práci přes platformu nenabízí ani nevykonává, nebo údajů, z nichž by bylo možné dovozovat výkon chráněných práv, například odborové organizování,“ doplňuje Kevorkyan s tím že pro platformy to může znamenat nutnost přenastavit některé monitorovací a analytické nástroje.
Nové povinnosti pro firmy
Směrnice zároveň počítá s tím, že lidé pracující přes platformy mají mít možnost spolu bezpečně a neveřejně komunikovat, a to prostřednictvím digitální infrastruktury platformy nebo obdobně účinným způsobem. Platformy se přitom mají zdržet přístupu k takovým kontaktům a jejich monitorování. I to může mít praktický dopad na nastavení interních komunikačních kanálů a na práva pracovníků sdružovat se a hájit společné zájmy.
Pro firmy budou změny znamenat nové informační povinnosti i vyšší nároky na interní procesy, dokumentaci a nastavení odpovědnosti. Úprava dopadne také na oblast ochrany osobních údajů, přezkoumatelnosti rozhodování digitálních systémů a na to, jak platformy dokládají skutečné fungování svého modelu vůči úřadům.
Co to znamená z pohledu pracovního práva a HR
„Z pracovněprávního hlediska bude klíčové, že se více zpřehlední vztah mezi platformou a pracovníkem. Pokud platforma fakticky organizuje práci, kontroluje její výkon a určuje podmínky, bude se velmi obtížně bránit závěru, že jde o závislou práci,“ upozorňuje advokátka Kateřina Poláková z kanceláře Dostupný advokát.
Stejně důležité ale bude podle ní i to, jak platformy používají algoritmické systémy – zejména pokud jejich prostřednictvím rozhodují o přístupu k práci, výdělcích nebo hodnocení pracovníků. Firmy by proto měly už nyní analyzovat, jak jejich model funguje v praxi, ne jen na papíře.
Vyšší ochrana pracovníků
Podle odborníků přinese nová právní úprava vyšší ochranu pracovníků i větší tlak na právní jistotu a transparentnost na straně platforem. Pro firmy, HR i management to znamená potřebu začít se na změny připravovat s předstihem. Česká pravidla mají navázat na unijní směrnici, kterou mají členské státy převzít do 2. prosince 2026.
