Umělá inteligence podle průzkumů rozevírá nůžky mezi pracovníky

Sdílet

AI, umělá inteligence
Autor: Shutterstock
Podle aktuálního průzkumu Financial Times (FT) na vzorku čtyř tisíc pracovníků z USA a Velké Británie používá umělou inteligenci na denní bázi zhruba 60 % zaměstnanců z nejvyšších příjmových skupin, zatímco u nejnižších je to přibližně 15 %. Technologie, která měla podle optimistických předpokladů hrát na trzích práce „demokratizační" roli, tak zatím spíše prohlubuje stávající rozdíly.

Příčin je více. Pro smysluplné pracovní využití AI nestačí přístup k modelu – potřebujete vzdělání, znalost kontextu i schopnost kriticky rozlišovat, kdy „hluboce přemýšlet sami“ a kdy úkol delegovat na AI model. To jde přirozeně lépe vzdělaným profesím: průzkum FT zmiňuje zejména IT experty, právníky a konzultanty. Neznamená to ovšem, že právě tito pracovníci budou automaticky „vítězi" AI revoluce.

Kdo AI využívá, bude žádanější

Byznys modely celých odvětví se mohou pod tlakem AI technologie výrazně přetvořit, jak ostatně ukázala digitalizace a nástup e-commerce, které výrazně zasáhly kamenné obchody nebo tradiční média, a to nehledě na kvalifikaci jejich zaměstnanců. Jedno je však zřejmé: kdo AI aktivně využívá, bude s postupem času výrazně produktivnější a žádanější – a v důsledku i schopnější pracovní místa měnit.

AI mění strukturu firem a organizace práce. Nastupují takzvané Tiny teams Přečtěte si také:

AI mění strukturu firem a organizace práce. Nastupují takzvané Tiny teams

Optimistické studie předpokládaly, že AI může výrazně zvýšit produktivitu právě středně a níže kvalifikovaných pracovníků, a tím příjmové rozdíly zmenšovat. Data FT tento scénář prozatím nepotvrzují. Jsou to i nadále lidé s vyššími příjmy, hlubšími znalostmi a silnějším sociálním kapitálem, kdo své postavení s pomocí AI ještě upevňuje. Demokratizace přístupu k technologii a demokratizace jejích přínosů jsou zkrátka dvě různé věci.

TOP100

Dánský příklad

To je špatná zpráva. Předchozí velké inovační vlny – digitalizace, automatizace – příjmové a majetkové nůžky zpravidla také rozevíraly. AI tento trend zatím sama o sobě neobrací. Co s tím? Studie OECD ukazují, že v minulosti částečně zafungovaly „nerovnosti brzdící“ mechanismy některých evropských zemí.

Příkladem je dánský systém flexicurity – kombinace štědré aktivní politiky zaměstnanosti s důrazem na soustavné investice do kvalifikace samotných zaměstnanců. Výsledkem je o poznání soudržnější pracovní trh: poměr mezi nejlépe a průměrně odměňovanými pracovníky zůstal v posledních dekádách v Dánsku v zásadě stabilní, a to přes dramatický nárůst produktivity. Staré recepty samozřejmě nemusejí ve zcela nové době fungovat beze zbytku – může ale být dobré se od nich alespoň odrazit.

Autorem komentáře je hlavní ekonom skupiny ČSOB Jan Bureš

Autor článku