Společnost Microsoft oznámila od února 2026 úpravy cen licencí v eurech a několika místních měnách vůči dolaru, a to pro komerční cloudové služby M365. V praxi to znamená zlevnění zhruba o 7 %, ale již od 1. července je plánováno opětovné zdražení. Podle společnosti ČMIS mohou firmy do konce června obnovit svůj plán a získat výhodnější licence až na tři roky.
„Dočasná cenová harmonizace představuje poslední možnost, jak významně ušetřit na licencích M365. Firmy by proto měly do konce června obnovit svůj plán, aby si zajistily nejvýhodnější podmínky a zároveň měly jistotu, že jejich licenční nastavení dlouhodobě odpovídá reálným potřebám a je správně nastavené i do budoucna,“ vysvětluje šéf ČMIS Václav Svátek.
Průmyslová výroba v EU i v eurozóně byla v závěru roku ve znamení poklesu. Tři nadějné měsíce, kdy meziměsíční výsledky byly černých číslech, zcela smazal slabý prosinec. Z meziročního pohledu ta čísla až tak zle nevydala, ale ztráta dynamiky je naprosto patrná. Důvod je zřejmý, a tím je vícekolejnost průmyslu. Úspěšnější část těží z obranných zakázek, ta méně úspěšná ze slabé poptávky doma i v zahraničí a z přitvrzující konkurence na těchto trzích.
„Zajímavý je i pohled na zpracovatelský průmysl, který si za celý rok 2025 připsal v případě EU i eurozóny 1,6 %, a to především díky oslnivému téměř 19% růstu irského průmyslu. Podíl ostatních zemí na loňském výsledku byl v podstatě marginální, v případě Německa dokonce zcela negativní,“ uvádí hlavní ekonom Petr Dufek s tím, že náš západní soused přichází o průmysl, který nemá – jak je vidět na vývoji HDP – vlastně čím nahradit. Například německá produkce automobilového průmyslu za posledních šest let propadla o 17,3 %, ještě hůř jsou na tom s výrobou aut Francie a Itálie, kde je útlum ještě silnější (-17 %, resp. -31 %).
Deindustrializaci EU mohou krátkodobě zbrzdit vyšší investice do obrany, ale problém konkurenceschopnosti a rostoucí dovozní závislosti se tím zmenšuje jen nepatrně. „A letošní rok na tom nejspíš příliš nic moc nezmění. Stále více navíc budou patrné efekty amerických cel, které nejenže limitují vývoz průmyslových výrobků do USA, ale nepřímo otevírají evropský trh pro asijskou nadprodukci,“ uzavírá Dufek.
Populace aktivních podniků v Česku od roku 2010 do roku 2023 vzrostla podle ČSÚ téměř o 22 %, počet zaměstnavatelů byl však v roce 2023 nejnižší od roku 2014. V roce 2023 bylo zjištěno přes 3,4 tisíce rychle rostoucích podniků působících především ve zpracovatelském průmyslu.
„Sledování počtu přežitých podniků v období 2010 až 2023 ukázalo, že zhruba 53 % aktivních podniků do pěti let zaniklo. Nejhorší situace byla v odvětví obchodu a služeb, kde do pěti let od založení zaniklo více než 55 % aktivních podniků,“ říká šéf odboru statistických registrů ČSÚ Michal Čigáš s tím, že statistika rovněž sleduje rychle rostoucí podniky. To znamená takové, jejichž průměrné tempo růstu dle počtu zaměstnanců bylo za poslední tři roky vyšší než 10 % a na začátku sledovaného období měly více než 10 zaměstnanců.
„Právě tyto podniky výrazně přispívají k tvorbě pracovních míst. Třeba v roce 2023 byla průměrná velikost jednoho takového podniku vyjádřená počtem zaměstnanců šestkrát vyšší než u běžného podniku-zaměstnavatele,“ dodává Čigáš.
Objednejte si zdarma náš pravidelný informační newsletter se souhrnem nejzajímavějších zpráv a článků.