-
20. 1. Německý ZEW index je nejvýše za poslední čtyři roky
Německý ZEW index stoupl v lednu ve složce očekávání na nejvyšší hodnotu od poloviny roku 2021. Výrazně se zlepšila i složka hodnotící současnou situaci.
„Prezident ZEW institutu prohlásil, že by rok 2026 mohl představovat bod zvratu. Náladu investorů zlepšuje fiskální balíček, který pomáhá tamnímu průmyslovému sektoru,“ uvádí k aktuálním číslům analytička Komerční banky Jana Steckerová.
20. 1. Dezinflační tlaky v tuzemské výrobní sféře pokračují
Vývoj tuzemských cen v primárních okruzích indikuje setrvání utlumených inflačních tlaků ve zboží. Ceny průmyslových výrobců (PPI), včetně sektoru potravinářství a zemědělských výrobců, v prosinci meziměsíčně klesly o 0,2 %, respektive o 2,7 %. Meziročně byl PPI nižší o 2,1 %, ceny zemědělských výrobců klesly výrazněji o 2,7 % y/y.
Dezinflační tlaky v zemědělské výrobě, potravinářství a nižší dopravní náklady díky levnějším pohonným hmotám indikují nízké cenové tlaky v potravinách. Prosincový vývoj cen ve stavebnictví ale může naznačovat omezené zpomalování růstu imputovaného nájemného, který v prosinci dosáhl 5 % y/y. Zvýšený růst cen tržních služeb (+4 % y/y) zřejmě odráží vyšší poptávku.
19. 1. Česko loni s pátou nejnižší inflací v EU
Ty časy, kdy patřila česká ekonomika k nejhorším v oblasti inflace v unii, protože se příliš nevěnovala cenám energií, skončily. „Loni česká inflace dosáhla páté nejnižší hodnoty v rámci celé EU a je tedy jasné, že za námi zůstala většina zemí platících eurem. Pro srovnání, euroizované Slovensko mělo inflaci více než dvojnásobnou ve srovnání s ČR,“ uvádí hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
V prosinci česká harmonizovaná inflace zůstala stejně jako v listopadu na úrovni 1,8 %. Přispěl k tomu především vývoj cen zboží a zlevňování energií, přičemž tento trend může ještě letos v úvodu roku pokračovat. Ceny služeb naproti tomu rostly o poznání rychleji. „Výhled pro letošní rok zůstává velmi příznivý. Je pravděpodobné, že česká inflace bude i nadále patřit mezi nejnižší v unii,“ dodává Dufek.
15. 1. Maloobchod v režii e-shopů
Český maloobchod se po krátké přestávce vrátil opět k velmi svižnému růstu. Listopadové tržby se meziročně zvýšily meziměsíčně o 0,8 %, meziročně pak 4,6 %, a to především zásluhou zvýšeného zájmu o nakupování na internetu. Nová data jasně ukazují, že před koncem roku se ve velké míře spotřebitelé přesunuli k internetovým obchodům. Meziroční nárůst jejich tržeb o téměř 16 % znamená další posílení pozice na úkor tradičních kamenných prodejen.
Listopadové číslo bylo velmi silné, nicméně za celý rok 2025 tržby v obchodech reálně nejspíš nevzrostly ani o celá 4 %. Takže o nějakém přehnaném nákupním boomu či horečce se ještě nedá mluvit. „Letošní rok bude z tohoto pohledu obdobný. Spotřebitelům bude nahrávat podstatně menší inflace, která by mohla ještě více nabudit jejich optimismus a třeba je přimět i více nakupovat zboží dlouhodobější povahy, jako je nábytek nebo automobily,“ dodává hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
13. 1. Inflace potvrzena mírně nad cílem ČNB
Prosincovou spotřebitelskou inflaci potvrdil ČSÚ na meziměsíčním poklesu o 0,3 % a meziročním růstu o 2,1 %. Nacházela se tak podruhé po listopadu pod prognózou ČNB. V souhrnu za celý rok 2025 se tak dostala na úroveň 2,5 %, což je mírně nad 2 % inflačním cílem ČNB.
„Pro rok 2026 lze očekávat, že spotřebitelská inflace výrazně zvolní a zamíří hlouběji pod 2 %. Důležitý bude hned lednový údaj, který do určité míry nastaví laťku pro celý rok. Předpokládám, že se v souhrnu za celý letošní rok bude inflace nacházet v rozmezí 1,5 až 1,8 %. Vyšší cenová dynamika se však i nadále udrží ve službách, což bude bránit tomu, aby bankovní rada ČNB výrazněji snižovala úrokové sazby,“ uvádí hlavní analytik Citfinu Miroslav Novák s tím, že minimálně k jednomu snížení sazeb o 25 bazických bodů však podle něj letos ze strany ČNB dojde.
