oh

Hrubý domácí produkt vzrostl v roce 2025 podle předběžného odhadu o 2,5 %. Ve 4. čtvrtletí se zvýšil mezičtvrtletně o 0,5 % a meziročně o 2,4 %.Růst české ekonomiky tak podle ekonomů pozitivně překvapil, i když zůstal mírně pod odhady.

„Spotřeba domácností díky obnově reálných mezd a ústupu inflace solidně rostla a domácí poptávka tak přebrala roli hlavního růstového motoru. Zahraniční obchod zůstal překvapivě odolný, což zmírňovalo negativní dopady slabšího externího prostředí. Americká celní politika sice po většinu roku držela tuzemské firmy v nejistotě, ale většina exportérů se byla schopna proměnlivému prostředí přizpůsobit. V závěru loňského roku se začal postupně rozjíždět i zpracovatelský průmysl,“ říká hlavní analytik společnosti Citfin Miroslav Novák s tím, že i výhled pro letošní rok zůstává optimistický, a to navzdory méně stabilnímu vnějšímu prostředí. Růst české ekonomiky by měl v roce 2026 opět překonat 2 % a pohybovat se v rozmezí 2 % až 2,5 %.

Na trhu v Česku loni přibylo 17 050 firem, což představuje 23% meziroční nárůst. Ve skutečnosti vzniklo 34 860 obchodních společností, ale zároveň jich 17 810 zaniklo. „Ve výsledku se počet firem na trhu zvýšil nejvíce od roku 2018. Přispěl k tomu ekonomický růst, nízká inflace a rostoucí poptávka domácností po zboží a službách. Opačně působily poměrně vysoké úrokové sazby, s nimiž se některé firmy nevyrovnaly a trh opustily,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.

Již tradičně má více než polovina firem, které v loňském roce zahájily činnost, sídlo v Praze. Druhý nejvyšší počet nových společností, i když se značným odstupem, vykázal Jihomoravský, Středočeský a Moravskoslezský kraj. Na tyto čtyři kraje připadají více než tři čtvrtiny všech nově vzniklých společností.

Tak jako v předchozích letech se nejvíce společností, které loni vznikly, věnuje obchodu, poté stavebnictví nebo nakládání s nemovitostmi. Nejrychleji se počet firem zvyšoval v oboru zdravotní a sociální péče, ve kterém na 10 zaniklých společností připadlo 57 nových.

Viceguvernér ČNB Jan Frait poskytl rozhovor agentuře Reuters, v němž prohlásil, že bankovní rada může diskutovat případné snížení úrokových sazeb již na svém zasedání 5. února. Jak bude ale on sám nakonec hlasovat, to bude záviset na nové prognóze ČNB. Zatím vývoj domácí ekonomiky dle jeho slov snižování úrokových sazeb neospravedlňuje. 

Pokud by letos mělo dojít ke snižování sazeb, viděl by Frait jeho rozsah maximálně na 50 bb. V důsledku převodu plateb za obnovitelné zdroje na stát, inflace poklesne v nadcházejících měsících pod 2% cíl. Na takovéto faktory centrální banka nereaguje, vývoj však může vést k poklesu inflačních očekávání, což už by rozhodování centrální banky podle Fraita ovlivnilo.

Celková nálada v české ekonomice se v lednu mírně zlepšila díky optimističtějšímu sentimentu podnikatelů, zatímco spotřebitelé zaznamenali určité oslabení důvěry. Souhrnný indikátor důvěry zůstal beze změny na hodnotě 100,2. Indikátor důvěry podnikatelů vzrostl o 0,6 bodu na 98,6, zatímco indikátor důvěry spotřebitelů klesl o 2,8 bodu na 108,2.

„Domácnosti se totiž více začaly obávat o zdraví české ekonomiky v následujícím roce, nicméně pokud jde o jejich vlastní peněženky, tam si věří nejvíce za posledních šest let. Méně se bojí inflace, nicméně do velkých nákupů se ani tak nijak zvlášť nehrnou,“ říká hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. 

V podnikatelském sektoru panuje optimismu více v průmyslu, službách a obchodě, méně už ve stavebnictví. Zlepšení sentimentu v průmyslu je částečně způsobeno vyprázdněním skladů na konci loňského roku, zatímco očekávání dalšího růstu výroby zůstávají opatrná. Lednové výsledky tak potvrzují pokračující pozitivní trendy z roku 2025, přičemž nenaznačují ani riziko nákupní horečky či poptávkové inflace, a ladí tak s více než 2% růstem ekonomiky očekávaným pro letošní rok.

Český statistický úřad aktualizoval interaktivní webovou aplikaci Porovnání krajů. Ta prostřednictvím atraktivních dynamických grafů s názornými animacemi nabízí celkem 34 vybraných statistických ukazatelů zobrazujících kvalitu života obyvatel všech 14 krajů Česka. 

K dispozici je také zobrazení vývoje jednotlivých ukazatelů v jednoduchých mapách. Vybrané ukazatele reprezentují čtyři oblasti sledovaných statistických dat, a to demografickou, sociální, ekonomickou a oblast životního prostředí.