oh

Index nákupních manažerů z tuzemského zpracovatelského sektoru v průběhu ledna oproti předchozímu měsíci klesl o 0,6 bodu a dosáhl tak hodnoty 49,8. Jedná se o mírně slabší výsledek, než očekával trh (50,4). Pro nejbližší období tak index ukazuje na mírné ochlazování výrobní aktivity.

„Respondenti hlásí nižší objem nových zakázek a také mírně slabší prodeje. Pokračuje i vlažná poptávka ze zahraničí, konkrétně z Německa, kde klesají i prodeje. Naproti tomu samotný objem výroby vzrostl díky zakázkám z předchozího období. Výrobní inflace stoupla na nejvyšší hodnotu za poslední tři roky a v návaznosti došlo i ke zvýšení cen výstupů. Firmy na tuto situaci reagují snižováním počtu zaměstnanců i intenzity nákupu vstupů,“ uvádí k aktuálním číslům hlavní ekonom Investika investiční společnosti Vít Hradil s tím, v pohledu do blízké budoucnosti převládá optimismus, když většina respondentů věří v oživení zahraniční poptávky.

Výdaje na výzkum a vývoj dosáhly v roce 2024 v EU 2,24 % hrubého domácího produktu. Jde o obdobný podíl jako v předchozích pěti letech. Absolutně tyto výdaje v zemích EU poprvé překonaly hranici 400 miliard eur, přičemž Česko se na této částce podílelo 1,5 % a ve vztahu k HDP se výdaje na výzkum a vývoj u nás rovnaly 1,82 %, uvedl ČSÚ.

Třetina z z celkových 403 miliard eur připadla na Německo a 16 % na Francii. Česko bylo třinácté s 5,8 miliardy eur. Například v Polsku se za posledních deset let výdaje na výzkum a vývoj ve stálých cenách eliminujících inflaci zdvojnásobily, naopak v Česku vzrostly o pětinu, což byl pátý nejnižší nárůst ze všech zemí EU. V průměru za země EU došlo k nárůstu o necelých 30 %. Jak v Česku, tak i v celé řadě dalších unijních zemí dochází v posledních letech v ukazateli stálých cen ke snižování tempa růstu těchto výdajů či k jejich stagnaci nebo dokonce i k poklesu.

Hrubý domácí produkt vzrostl v roce 2025 podle předběžného odhadu o 2,5 %. Ve 4. čtvrtletí se zvýšil mezičtvrtletně o 0,5 % a meziročně o 2,4 %.Růst české ekonomiky tak podle ekonomů pozitivně překvapil, i když zůstal mírně pod odhady.

„Spotřeba domácností díky obnově reálných mezd a ústupu inflace solidně rostla a domácí poptávka tak přebrala roli hlavního růstového motoru. Zahraniční obchod zůstal překvapivě odolný, což zmírňovalo negativní dopady slabšího externího prostředí. Americká celní politika sice po většinu roku držela tuzemské firmy v nejistotě, ale většina exportérů se byla schopna proměnlivému prostředí přizpůsobit. V závěru loňského roku se začal postupně rozjíždět i zpracovatelský průmysl,“ říká hlavní analytik společnosti Citfin Miroslav Novák s tím, že i výhled pro letošní rok zůstává optimistický, a to navzdory méně stabilnímu vnějšímu prostředí. Růst české ekonomiky by měl v roce 2026 opět překonat 2 % a pohybovat se v rozmezí 2 % až 2,5 %.

Na trhu v Česku loni přibylo 17 050 firem, což představuje 23% meziroční nárůst. Ve skutečnosti vzniklo 34 860 obchodních společností, ale zároveň jich 17 810 zaniklo. „Ve výsledku se počet firem na trhu zvýšil nejvíce od roku 2018. Přispěl k tomu ekonomický růst, nízká inflace a rostoucí poptávka domácností po zboží a službách. Opačně působily poměrně vysoké úrokové sazby, s nimiž se některé firmy nevyrovnaly a trh opustily,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.

Již tradičně má více než polovina firem, které v loňském roce zahájily činnost, sídlo v Praze. Druhý nejvyšší počet nových společností, i když se značným odstupem, vykázal Jihomoravský, Středočeský a Moravskoslezský kraj. Na tyto čtyři kraje připadají více než tři čtvrtiny všech nově vzniklých společností.

Tak jako v předchozích letech se nejvíce společností, které loni vznikly, věnuje obchodu, poté stavebnictví nebo nakládání s nemovitostmi. Nejrychleji se počet firem zvyšoval v oboru zdravotní a sociální péče, ve kterém na 10 zaniklých společností připadlo 57 nových.

Viceguvernér ČNB Jan Frait poskytl rozhovor agentuře Reuters, v němž prohlásil, že bankovní rada může diskutovat případné snížení úrokových sazeb již na svém zasedání 5. února. Jak bude ale on sám nakonec hlasovat, to bude záviset na nové prognóze ČNB. Zatím vývoj domácí ekonomiky dle jeho slov snižování úrokových sazeb neospravedlňuje. 

Pokud by letos mělo dojít ke snižování sazeb, viděl by Frait jeho rozsah maximálně na 50 bb. V důsledku převodu plateb za obnovitelné zdroje na stát, inflace poklesne v nadcházejících měsících pod 2% cíl. Na takovéto faktory centrální banka nereaguje, vývoj však může vést k poklesu inflačních očekávání, což už by rozhodování centrální banky podle Fraita ovlivnilo.