Digitální benefity oslovují především nejmladší generace zaměstnanců. Firmy proto hledají způsoby, jak benefitní řešení modernizovat. Obecně nejoblíbenějšími kategoriemi benefitů mezi zaměstnanci zůstávají zdraví (35 %), kultura (16 %) a vzdělávání (14 %).
Aktuální trend
Digitalizace platí za jeden z nejdůležitějších trendů současnosti. To platí i pro oblast zaměstnaneckých benefitů. Podle dat Edenred, které mapují útratu zaměstnanců, využilo celkově 88 % z nich poskytované služby právě v digitální formě. Konkrétně při platbě ve stravování využilo od začátku roku 2025 digitální kartu Edenred namísto fyzické stravenky více než 82 % uživatelů. U volnočasových benefitů bylo provedeno pomocí digitalizovaných benefitů téměř 92 % transakcí.
„Rychlý nástup digitalizace je bezpochyby jednou z největších výzev, na které zodpovědné firmy v současnosti hledají odpověď. Zaměstnanci dnes totiž preferují řešení, která jim umožňují velkou míru personalizace a flexibility – a právě v takových oblastech umí digitální nástroje nabídnout silně intuitivní řešení, širokou nabídku služeb i větší přehled o vlastních financích. To vše je uživateli k dispozici kdykoliv a odkudkoliv na pár kliknutí. Správa benefitů se tak z pohledu zaměstnanců stává příjemnou záležitostí namísto nutného papírování,“ říká ředitelka vnějších vztahů společnosti Edenred Aneta Martišková s tím, že digitalizace výrazně přispívá také k větší transparentnosti.
Jak to vidí zaměstnanci?
Dle dat společnosti Edenred využívají zaměstnanci volnočasové benefity zejména při transakcích v oblasti zdraví (35 %), kultury (16 %) a vzdělávání (14 %). Z toho v rámci kulturního sektoru proběhlo pomocí digitálních benefitních karet více než 66 % transakcí, celkem 70 % ve sféře vzdělávací a 68 % v oblasti sportu a fitness. V odvětví kultury, sportu i relaxu je navíc objem útraty zaměstnaneckých benefitů v digitální podobě dvojnásobný v porovnání s klasickými „papírovými“ vouchery.
„V průzkumech se nám opakovaně potvrzuje, že zájem o digitální benefity stoupá především mezi zástupci nejmladší generace na pracovním trhu, tzv. ‚generace Z‘. Právě pro ně je kromě větší flexibility důležité třeba i hledisko dopadů na životní prostředí a společnost. Zpřístupnění a podpora digitálních benefitů by tedy v jejich očích mohlo stávající nabídku výrazně zatraktivnit,“ dodává k tomu Aneta Martišková a připomíná, že příslušníci „generace Z“ již dnes tvoří zhruba 20 % populace.
Poptávku po digiálních benefitech potvrzují i sami prodejci, a to zejména v oblasti vzdělávání. „Například v oblasti učebnic pozorujeme dlouhodobý trend – klasické tištěné učebnice se stále častěji distribuují napřímo mezi školami a nakladateli, a jejich prodeje v knihkupectvích mírně klesají. Naopak výrazně roste zájem o elektronické učebnice a digitální obsah, což ukazuje, jak se doba mění,“ informuje Adam Pýcha, e-commerce ředitel Knihy Dobrovský.
