Čeští zaměstnanci jsou ve práci spokojeni, nechtějí ji měnit, nechtějí kariérně růst ani mít více peněz. Ve všech těchto aspektech patří mezi ty, kteří se na změny chystají nejméně. O přidání si v následujících 12 měsících chce říct 26 % zaměstnanců, celosvětový průměr je přitom o 11 procentních bodů vyšší.
„Dokonce ani před dvěma lety v období zvýšené inflace uchazeči na českém trhu práce neprojevovali výraznější tlak na zvyšování platů. Tento trend odráží upřednostňování jistoty a stability zaměstnání, což je charakteristické pro současnou situaci s téměř rekordně nízkou mírou nezaměstnaností. Firmy čelí značné konkurenci při získávání kvalifikovaných pracovníků, zatímco část zaměstnanců oceňuje stabilitu svého pracovního místa. Tato rovnováha zároveň vede k relativně nízkému tlaku na růst mezd, což pozitivně přispívá k udržitelnosti pracovního trhu z pohledu zaměstnavatelů,“ vysvětluje expertka PwC na řízení lidských zdrojů Andrea Linhartová Palánová.
O přidání si chce říct 26 % lidí
V nejbližších 12 měsících tak chce o navýšení platu požádat 26 % obyvatel ČR, loni to bylo 27 %, o rok dříve 22 %. Češi jsou přitom v žádosti o přidání výrazně skromnější než lidé v jiných částech světa, průměr ve sledovaných zemích dosahuje 37 %.
Jen v pěti zemích, zpravidla asijských, si lidé chtějí říct o přidání ještě méně. Jedinými Evropany, kteří žádají přidání ještě méně, jsou Španělé (22 %). Naopak v osmi sledovaných zemích si chce říct o přidání více jak 50 % lidí, vůbec nejvíce mohou žádosti o přidání očekávat zaměstnavatelé v Indii (65 %), Nigérii (60 %) či Spojených arabských emirátech (56 %). Z evropských zemí budou v blízké budoucnosti nejvíce odvážní Poláci (45 %).
Růst reálných mezd je přitom letos poměrně silný, pominuly též inflační tlaky. Podle dat ČSÚ přesahuje růst reálný mezd pětiprocentní tempo, průměrná mzda se tak přiblížila hranici 50 tisíc korun. Zaměstnanci tak věří, že s růstem mezd budou přicházet sami zaměstnavatelé a lidé nebudou muset o navýšení žádat.
V nejbližších 12 měsících si chci říct o přidání (v %)
„Výrazněji se situace začne měnit až s nástupem nejmladší generace, generace Z má o práci a odměně za ní zcela jiné představy a bude si umět o přidání říct. Zároveň pro tuto generaci není prioritou stabilita, ale práce, která jim dává smysl. Zaměstnavatelé na to budou muset reagovat, nebudou ale přidávat plošně, ale budou si rozmazlovat ty největší talenty a klíčové lidi,“ domnívá se Linhartová Palánová.
České firmy zároveň tvrdí, že jednou z největších překážek jejich rozvoje je nedostatek kvalitních lidí. „I proto o ty skutečně kvalitní lidi bojují, roste počet firem, které řeší svou politiku odměňování, srovnávají se s konkurencí, odstraňují rozdíly v platech mezi muži a ženami. Právě rovnost v odměňování může být jedním ze spouštěčů, který povede k tomu, že Češi a Češky budou ve svých mzdových požadavcích odvážnější,“ uvádí Linhartová Palánová.
Největší vliv na práci? Nástup AI
Více než třetina lidí se přitom domnívá, že největší vliv na jejich práci bude mít v příštích třech letech umělá inteligence a její dopady. Očekávají také změny v preferencích klientů, velkou neznámou zůstávají i geopolitické výzvy.
Své pocity z nástupu AI přitom nejčastěji popisují jako zvědavost (41 %), nicméně téměř čtvrtina jako hlavní emoci zmiňuje obavu. S AI přitom už má nějakou pracovní zkušenost téměř polovina všech zaměstnanců. Ti, kteří mají s AI zkušenost, si chválí především růst kvality práce a produktivity, 38 % nicméně říká, že AI měla i pozitivní vliv na výši jejich mezd.
„AI skutečně promění pracovní trh. A ty firmy i zaměstnanci, kteří se s ní ztotožní a budou ji umět využívat v každodenní práci, na tom vydělají. Ale obava ze změn je samozřejmě přirozenou reakcí,“ dodává Linhartová Palánová.
Češi práci příliš nemění, povýšit chce jen 14 % lidí
Češi rovněž nechtějí ve velkém měnit práci, změnit zaměstnání se v nejbližších měsících chystá 18 %. I v tomto směru výrazně zaostávají za světem, kde se letos chystá změnit působiště 26 % lidí. Ze sledovaných zemí chce práci změnit méně lidí jen v Koreji, Thajsku a Číně, k největším přesunům na trhu práce zřejmě dojde poměrně překvapivě ve Švýcarsku, z evropských zemí i v Řecku či Francii.
O povýšení je mezi českými zaměstnanci ještě menší zájem, říct si o kariérní růst se chystá jen 14 procent lidí, ve světě je to 32 %. Za nejčastější důvody změny práce ve světě přitom lidé uvádějí přepracování a problém se splácením účtů.
Z průzkumu přitom vyplývá, že obyvatelé České republiky příliš finančně zajištěni nejsou. Jen 40 % připouští, že má dostatek peněz nejen na nezbytné výdaje, ale i na spoření, dovolenou či další výdaje (loni to bylo 37 % lidí). Téměř polovina pracujících pak říká, že nezbytné účty zvládne bez problémů zaplatit, ale už jim nezbyde na to, aby si odkládali na spoření. Zhruba každá desátá česká domácnost pak tvrdí, že po většinu měsíců nezvládá platit ani základní účty.
