Nová evropská forma podnikání může českým firmám otevřít dveře. Záleží ale na tom, co od ní čekají

Sdílet

Evropská legislativa, EU, EK
Autor: Shutterstock
Možnost založit firmu platnou v celé Evropské unii online do 48 hodin za méně než 100 eur, to je jeden z hlavních příslibů takzvaného 28. režimu neboli EU Inc., který Evropská komise navrhla v březnu 2026. Podle odborníků jde o zajímavou a potenciálně lákavou alternativu k tradičním národním formám společností, zejména ke společnosti s ručením omezeným.

Nový režim cílí zejména na startupy a rychle rostoucí firmy, které potřebují přitahovat investory z více zemí nebo expandovat na více trzích najednou. Právě pro ně je dnes přeshraniční podnikání v EU nejnákladnější – narážejí na 27 různých právních systémů a více než 60 forem obchodních společností. EU Inc. má tento problém řešit jednotným dobrovolným rámcem: společnost bude možné zaregistrovat online do 48 hodin za méně než sto eur a bez požadavku na minimální základní kapitál.

Jak ukazuje praxe, překážky přeshraniční expanze jsou přitom velmi konkrétní. „Řešili jsme například situaci klienta expandujícího do Německa, kde bylo nutné založit GmbH s minimálním základním kapitálem 25 tisíc eur. Samotný proces trval několik týdnů a vyžadoval osobní účast u notáře. Právě v takových případech by jednotnější evropský režim mohl představovat výrazné zlepšení," popisuje advokát z poradenské společnosti Rödl Thomas Britz.

Časovaná bomba? Způsob práce s evropskými fondy se brzy změní, stát zatím nereaguje Přečtěte si také:

Časovaná bomba? Způsob práce s evropskými fondy se brzy změní, stát zatím nereaguje

Nemělo by přitom zapadnout, že nový rámec není určen výhradně startupům. Atraktivní může být i pro větší firmy, které chtějí zakládat dceřiné společnosti ve více členských státech. Místo opakovaného řešení různých právních struktur by tak mohly využít jeden opakovatelný model a výrazně snížit náklady.

Co EU Inc. neřeší a proč

Nemělo by zapadnout, že 28. režim nesjednocuje evropské podnikatelské prostředí zcela komplexně. „Na unijní úrovni bude upraven především jednotný korporátní režim – pravidla vzniku a fungování společnosti. Oblasti jako daně, pracovní právo nebo specifika jako zaměstnanecká participace v Německu zůstanou i nadále v gesci jednotlivých členských států. Důvodem je jejich úzká spjatost s hospodářskou a sociální politikou států," vysvětluje Britz.

V praxi to znamená, že firmy budou muset sledovat dvě vrstvy pravidel: jednotnou evropskou úpravu a nadále platné národní předpisy v oblasti daní, zaměstnávání nebo ochrany dat. Nejde tedy o úplné sjednocení právního prostředí, ale spíše o jeho částečné zjednodušení.

Skepticismus části odborné veřejnosti má svůj historický základ, který stojí za připomenutí. Experti ze společnosti Rödl mají přímou zkušenost s předchozím pokusem o jednotnou evropskou formu, a to Societas Europaea: „Měli jsme klienta, který zvažoval využití SE jako jednotného evropského režimu. Narazil však na to, že rozdíly v národní úpravě mezi jednotlivými státy – například mezi Francií a Německem – komplikovaly jak přesun sídla, tak vnitřní nastavení společnosti.“

Od 1. listopadu platí nový zákon o kyberbezpečnosti. Jak ohlásit regulovanou službu? Přečtěte si také:

Od 1. listopadu platí nový zákon o kyberbezpečnosti. Jak ohlásit regulovanou službu?

V praxi ale Societas Europaea na svůj příslib jednotného režimu nestačila. Pro EU Inc. bude zásadní, že Komise tentokrát zvolila formu nařízení – na rozdíl od směrnice se tak bude aplikovat přímo a jednotně ve všech členských státech, bez prostoru pro odlišný národní výklad.

TOP100

Na co se firmy mají připravit

Firmy, které plánují přeshraniční expanzi nebo přípravu na investiční kolo, by vývoj legislativního procesu měly sledovat aktivně. Návrh totiž může ještě doznat změn. EU Inc. může být skutečně užitečným nástrojem pro firmy, které chtějí růst a přitahovat investory z více zemí.

Zároveň je třeba být realistou. Nový režim expanzi zjednoduší, ale nenahradí potřebu kvalitní právní přípravy při vstupu na každý nový trh,“ uzavírá Britz s tím, že klíčové bude sledovat zejména, v jaké podobě návrh projde legislativním procesem v Evropském parlamentu a Radě EU, přičemž Komise si klade za cíl dosáhnout shody do konce roku 2026.