Novým CEO Bezvavlasy.cz se stává Nicolas Eich, dosavadní manažer e-commerce divize

Tržby v maloobchodě se v dubnu reálně meziročně zvýšily o 1,6 %, ovšem meziměsíčně se snížily o 0,9 %. Tržby za prodej a opravy motorových vozidel meziročně vzrostly o 5,3 % a meziměsíčně klesly o 0,3 %.

„Maloobchodní tržby po očištění o cenové vlivy v dubnu pokračovaly v meziročním růstu, avšak tempo růstu oproti předchozím měsícům zpomalilo. Tržby vzrostly za prodej nepotravinářského zboží, naopak za prodej pohonných hmot a potravin klesly. Nižší tržby jsme zaznamenali také u specializovaných prodejen s počítačovým a komunikačním zařízením,“ říká Jana Gotvaldová z ČSÚ.

Průměrná mzda za první čtvrtletí vzrostla o 8,1 %, což v reálném vyjádření znamená nárůst o 6,4 %. Ke zklidnění mzdové dynamiky, které očekávala prognóza centrální banky, tedy zatím nedochází. Tentokrát navíc chybí údaj o mediánové mzdě, který obvykle poskytuje plastický obrázek o vývoji odměňování, protože není zkreslený extrémy na obou stranách rozdělení tak jako průměr.

Nejvyšší mzdový růst byl v prvním čtvrtletí patrný v oblasti realit, která těží z pokračujícího boomu na trhu nemovitostí. Výrazné přidávání bylo vidět také ve stavebnictví, kde přetrvává nedostatek pracovníků, a dále v administrativních činnostech, HORECA a nově i v zemědělství.

„Celkově byl růst mezd velmi silný a pravděpodobně se neobejde bez inflačních důsledků, zejména v sektoru služeb. Právě na inflaci ve službách ČNB dlouhodobě upozorňuje, takže aktuální čísla pro ni představují negativní překvapení. Ve své prognóze počítala s růstem mezd kolem 7 %, skutečnost je zhruba o jeden procentní bod vyšší. Přitom nelze očekávat, že by v dalších čtvrtletích došlo k dramatickému zpomalení – první čtvrtletí nastavuje laťku pro zbytek roku,“ podotýká hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek s tím, že je proto pravděpodobné, že se mzdové výhledy budou muset upravit směrem nahoru.

Lidé, kteří byli nemocensky pojištění, strávili v Česku v roce 2025 v pracovní neschopnosti každý v průměru 16,6 dní. Tato hodnota se v posledních třech letech příliš neměnila a její úroveň zhruba odpovídá předpandemickému roku 2019. Nejčastější byly neschopenky v autoprůmyslu, nejdéle se stonalo v odvětví zemědělství, lesnictví a rybářství.

„V průběhu roku 2025 chybělo v Česku z důvodu dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc či úraz na pracovištích denně v průměru 214 tisíc osob, tedy zhruba stejný počet jako v předchozím roce,“ říká Michal Tvrz z ČSÚ.