Spotřeba a mzdy táhnou růst
Růst HDP by se měl i letos udržet nad 2 %, přičemž hlavním motorem bude spotřebitelská poptávka. „Tu povzbudí pokračující růst mezd (v průměru o 5,5 %) a také stabilizace na trhu práce. Důležité tak je, že rychlejší růst ekonomiky znovu pocítí zaměstnanci ve svých peněženkách. Růst ekonomiky bude navíc vyváženější než v předchozích letech – vedle spotřeby by měly pozitivně přispět i investice a postupně také zahraniční obchod,“ připomíná Rusinko.
Krátkodobým růstovým impulsem bude také fiskální politika nové vlády. Odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje zlevní již od ledna elektřinu, ve hře jsou i vyšší platy ve veřejném sektoru. To vše ale pouze za cenu vyššího zadlužení, respektive deficitu veřejných financí, který by se dle Rusinkových odhadů mohl letos přiblížit hranici 3 % HDP.
Nižší ceny energií vyvolané administrativním zásahem vlády i vývojem na energetických trzích (levnější ropa a plny) by měly tlačit letošní inflaci ke 2 %. Již v lednu je navíc pravděpodobný pokles pod tuto hranici. „Lehce zvolňovat by měla i inflace ve službách, byť zde zůstáváme opatrní – silná spotřebitelská poptávka v kombinaci s rozvolněnou fiskální politikou a přehřátým trhem nemovitostí udrží jádrové cenové tlaky na zvýšené úrovni,“ uvádí Rusinko s tím, že to bude hlavním argumentem pro stabilitu sazeb ČNB na úrovni 3,5 %.
Čekají nás dobré časy?
Ani letošek se však neobejde bez negativních rizik. Ať už jde o vývoj německé ekonomiky, kde by po šesti letech stagnace konečně mělo dojít k cyklickému oživení, hospodářsko-politické rozmary Donalda Trumpa či geopolitická rizika v čele s válkou na Ukrajině.
„Česká ekonomika v minulém roce ukázala nad očekávání vysokou míru odolnosti a navzdory turbulentním podmínkám se jí dařilo. Ani tento rok není důvod se podceňovat – čekají nás dobré časy a minimálně z makroekonomického pohledu je důvod k optimismu,“ uzavírá Rusinko.
