„Rekvalifikace už dávno není jen nástrojem úřadů práce. Stává se přirozenou součástí firemní strategie. Firmy si uvědomují, že rozvoj vlastních lidí je často rychlejší a efektivnější než nábor nových, zvlášť pokud jde o profese, které jsou díky zavádění technologií a změnám charakteru lidské práce zcela nové,“ upozorňuje na stávající trend Jitka Kouba, marketingová ředitelka Grafton Recruitment. Příkladem může být například obor podnikových služeb, kde se dle dat oborové asociace ABSL rozvoji zaměstnanců na nové kompetence věnuje 9 zaměstnavatelů z 10.
Průzkum dle Kouby ukázal, že rekvalifikaci současných zaměstnanců by 70 % zaměstnavatelů řešilo formou organizovaného nebo plně hrazeného školení, zhruba polovina firem by pak byla ochotna poskytnout zaměstnancům časový prostor nebo se finančně na vzdělávání podílet. Dobrou zprávou je, že tyto postoje zaměstnavatelů korespondují i s očekáváním pracovníků. Ti považují za klíčové, aby jim při vzdělávání a rekvalifikaci zaměstnavatel poskytl čas a uhradil školení, pokud možno v plné výši.
Rostoucí význam rekvalifikací
Zájem o rekvalifikační kurzy v posledních letech výrazně roste i podle údajů Úřadu práce ČR. Za prvních sedm měsíců roku 2025 se rekvalifikace zúčastnilo již 34 997 klientů úřadu, což představuje meziroční nárůst o 53 %. Vyšší zájem o rekvalifikaci je dán vývojem pracovního trhu a poptávkou ze strany zaměstnavatelů především po digitálních dovednostech.
Mezi rekvalifikovanými převažují ženy (67 %), což může být způsobeno i tím, že pracovní úřady cílí také na maminky, které kurzy a rekvalifikacemi mohou procházet i po dobu rodičovské dovolené. Zájem o rekvalifikace se navíc proměňuje v závislosti na věku uchazeče – roste postupně s věkem až do 35 let a pak je v zásadě rovnoměrně rozprostřen v dalších věkových skupinách. Největší část rekvalifikovaných, konkrétně 54 %, je ve věku mezi 35 až 55 lety.
„Stát, zaměstnavatelé i samotní zaměstnanci dnes táhnou za jeden provaz. Rekvalifikace je klíč, jak zůstat na trhu práce relevantní – ať už jde o manuální profese, administrativu, nebo rychle se vyvíjející obory, jako je IT, podnikové služby či zákaznická podpora,“ potvrzuje Jitka Kouba s tím, že studie, které se soustřeďují na problematiku změn na pracovním trhu, ukazují, že až dvě pětiny míst v Česku může v nejbližší dekádě ovlivnit vývoj umělé inteligence.
Podle dalších poznatků je reálné, že do deseti let by u nás mohlo zaniknout více než 355 tisíc pracovních pozic, ale zároveň je šance, že bezmála 290 tisíc pracovníků, jejichž pozice přestane existovat, by si mohlo najít práci na základě rekvalifikace.
Změna zaměstnání už není výjimečná
Při rekvalifikacích však nejde jen o snahu zůstat relevantní, ale často i o chuť zkusit něco nového. Z dat Grafton Recruitment vyplývá, že o změně profese aktuálně uvažuje 25 % zaměstnanců. Hlavními důvody jsou vyšší mzda (56 %), menší fyzická námaha a nižší stres (38 %) a nedostatek příležitostí v současném oboru (27 %), zejména u administrativních pracovníků a tzv. bílých límečků.
„Lidé si uvědomují, že životnost jedné profese se dnes velmi výrazně zkracuje. Proto aktivně hledají nové možnosti a chtějí, aby je v tom jejich zaměstnavatelé podpořili,“ podotýká Jitka Kouba.
Statistiky také ukazují, že změna zaměstnání není v Česku ničím výjimečným. Během svého profesního života změnilo obor 75 % lidí – téměř polovina z nich v průběhu kariéry a více než čtvrtina hned po ukončení studia. Výjimku představovalo období pandemie koronaviru, během něhož došlo k dočasnému zpomalení – ochota Čechů měnit obor během krize klesla o devět procentních bodů. Lidé tehdy více než kdy jindy preferovali jistotu zaměstnání a větší změny odkládali.
„Obecně nejmenší ochotu ke změně lze dlouhodobě sledovat u vysokoškoláků, zejména v případě IT expertů a inženýrů, největší zájem mají naopak ženy a zaměstnanci mladší 35 let,“ konstatuje Jitka Kouba. I nadále nejvíce táhne IT, do něhož by rádi přešli lidé z většiny ostatních oborů. Atraktivní jsou také oblasti vzdělávání, výzkumu a vývoje, managementu, logistiky či marketingu.
