Česká republika dosud vyčerpala 23,5 % z dostupných peněz proplácených v současném programovém období z fondů Evropské unie. V absolutním čísle je to pět miliard eur z naplánovaných 21,1 miliardy v programovém období 2021 – 2027. „Občas zaznívá kritika, že Česká republika čerpá nedostatečně a pomalu. Čísla ale hovoří jinak, patříme naopak mezi premianty v EU,“ vysvětluje CEO společnosti enovation David Kotris.
V programovém období do roku 2027 má ČR přiděleno celkem 21,1 miliardy eur, které jsou určeny na pět investičních priorit. „Ukazuje se, že nejen české firmy, ale i municipality či neziskovky, umí vymyslet, připravit a realizovat zajímavé projekty. A umějí pro jejich spuštění využít určené evropské prostředky,“ dodal David Kotris.
Deep tech a inovace jako motor růstu
Česko tak v rámci aktuálního období patří mezi špičku v čerpání dotací – více z přiděleného rámce mají v tuto chvíli načerpáno jen Finsko a Lucembursko. Naopak čtvrtina evropských zemí dosud nenačerpala ani desetinu z peněz určených k čerpání do roku 2027, průměr v rámci celé EU je necelých 14 %.
Čerpání EU fondů v aktuálním období ve vybraných zemích, v % z celkové přidělené částky
Zdroj: Evropská komise
Aktuální výzvy míří především do velmi vyspělých technologií a inovačních procesů. Aktuálně mohou české firmy žádat o dotaci až 100 milionů korun na rozvoj deep tech inovací. Celkem má ministerstvo průmyslu připraveny dvě miliardy korun. Prostředky lze využít například na vývoj kvantových technologií, umělou inteligenci i v obranném průmyslu, humanoidní roboty s AI, biotechnologie či vývoj pokročilých inteligentních textilií. Tématem určitě jsou i udržitelné energie či vývoj polovodičů.
„V České republice vzniká spousta zajímavých start-upů, technologický vývoj tady rozhodně nespí. Nelze ale spoléhat jen na stát, větší roli musejí převzít soukromí investoři,“ doplnil. Kromě přímé finanční podpory je podle něj rolí státu i to, aby vzbudil větší zájem o financování výzkumu ze strany soukromých investorů. Právě role soukromých investičních fondů a připravenost českých firem čerpat z programů přímo řízených Evropskou komisí, by měla být budoucím motorem inovačního růstu.
Výzvy pro budoucí konkurenceschopnost
Podle posledních dat Evropské komise přitom Česká republika v rámci EU v inovativnosti zaostává a v žebříčku evropských zemí jí patří až 19. místo. Inovace v Česku brzdí nejen nedostatek investic ze strany státu i soukromých investorů, ale i nedostatečná spolupráce akademické sféry s podnikateli či malý podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva.
„Celá Evropa navíc výrazně zaostává za USA, například ve vývoji polovodičů i rozvoji AI jí ujel vlak. Neměla by se proto stejně zachovat v nadcházejícím boomu kvantových technologií. Ty budou brzy hrát významnou roli napříč odvětvími. A Česká republika má potenciál patřit v tomto směru mezi evropské lídry,“ dodal David Kotris.
„Digitalizace a automatizace budou v následujících letech tím, co promění většinu průmyslových odvětví. A ty firmy, které možnosti digitalizace využijí včas, budou mít náskok. Podpora státu tak pomůže zvýšit konkurenceschopnost českých firem nejen na domácím trhu, ale i při případné expanzi do zahraničí,“ uzavřel David Kotris.
Aktuální výzva DEEP TECH je součástí Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost. V rámci tohoto stěžejního dotačního programu je pro české firmy připraveno celkem 81,5 miliardy korun.
