Velké banky otevírají výsledkovou sezonu. Pokles sazeb se začíná promítat i do úvěrů

Sdílet

Růst, ICT, mzdy
Autor: Shutterstock
V úterý neoficiálně začala výsledková sezona za třetí kvartál 2025 a jako tradičně ji otevřely velké americké banky jako J.P. Morgan, Goldman Sachs, Citigroup a Wells Fargo. Jejich výsledky, které letos překonaly prognózy zisku i tržeb, obvykle nastavují tón pro celé období a mohou napovědět, jak se dařilo americké ekonomice i spotřebitelům.

Silný bankovní start

„Rok 2025 byl pro banky příznivý. Stabilizující se makroekonomické prostředí spolu s přetrvávajícími vysokými úrokovými sazbami vytvořili ideální podmínky pro růst zisků i cen akcií. Akcie Čtyř ze šesti amerických bank, které spravují více než jeden bilion dolarů v aktivech, letos překonaly výnosy indexu S&P 500. Citi a Goldman Sachs dokonce více než trojnásobně,“ uvádí investiční analytik eToro pro Českou republiku Jakub Rochlitz.

Americká centrální banka přitom na posledním zasedání zahájila cyklus snižování sazeb po téměř roční pauze. Úrokové sazby snížila o 0,25 procentního bodu a počítá s pokračováním uvolňování měnové politiky až do první poloviny příštího roku. Deregulace navíc může otevřít dveře k větší konsolidaci bankovního sektoru. To by mohlo dále podpořit růst akcií amerických bank.

Evropské banky těží z rovnováhy mezi inflací a růstem

„Pro evropské banky byl letošní rok ještě lepší. Zvýšený zájem investorů o trhy mimo USA pomohl akciím předních evropských bank k mimořádným ziskům. Ty největší vzrostly i o více než 90 %. Francouzská Société Générale vzrostla o 99 %, Banco Santander o 93 % a Deutsche Bank o 68 %,“ dodává Rochlitz.

V Evropě jsou podle jeho názoru makroekonomické podmínky stabilní, inflace je pod kontrolou, úrokové sazby klesly dost na podporu úvěrování, ale zároveň zůstávají dost vysoko na to, aby si banky udrželi ziskové marže. K růstu navíc přispívají fiskální investice, které stimulují poptávku a vytvářejí příznivé prostředí pro další expanzi bankovního sektoru.

Sazby klesají i v Česku

Ne všechny centrální banky však postupují stejně rychle. Americký Fed zaostává a sazby začal snižovat až v září, zatímco ECB už letos snížila svou depozitní sazbu o 1 p.b. na úroveň 2 %, ČNB postupuje opatrněji a sazby snížila pouze o 0,5 p.b. na 3,5 % a prozatím neplánuje další snižování. Nižší úrokové sazby se ale pomalu začínají promítat do úrokových sazeb na úvěrech. Hypoteční sazby v Česku letos klesly zhruba o 0,25 p.b. Pokud obchodní válka nebude mít nečekaně velký vliv na růst cen, prostor pro další pokles sazeb v příštím roce zůstává otevřený.

„Výsledky bank tak nabídnou důležitý náhled na vývoj ekonomiky a finanční zdraví spotřebitelů. Investoři by měli sledovat míru špatných úvěrů, opožděné platby, poptávku po úvěrech i výhled bank na další čtvrtletí. Spolu s výsledky AI gigantů ASML a TSMC tento týden napoví, v jaké kondici vstupuje světová ekonomika do závěru roku,“ uzavírá Rochlitz.