Největší slabinou jsou benefity, prémie a kariérní růst, klíčovým problémem pak nedůvěra ve vedení. Češi jsou spokojeni s kolektivem, ale nespokojeni se systémem – a u manuálních profesí platí dvojnásob, že čím víc práce rukama, tím větší frustrace.
Dva světy na jednom trhu práce
Analýza ukazuje výrazný rozdíl mezi „modrými“ a „bílými“ límečky na českém trhu práce. Zatímco kancelářské, kvalifikované profese blízko rozhodování patří k nejspokojenějším, manuální a provozní pozice ve výrobě, stavebnictví, dopravě či službách dlouhodobě vykazují podprůměrnou spokojenost. „Český trh práce trpí velkým nedostatkem důvěry mezi lidmi a jejich šéfy. Většina zaměstnanců je ale se svými nejbližšími kolegy spokojená, a právě dobrý tým často firmu drží nad vodou i tam, kde selhává vedení,“ uvádí analytik portálu JenPráce.cz Michal Španěl.
Celkové průměrné skóre Wellbeing Indexu 2025 dosáhlo 3,24 z 5 bodů (5 = maximální spokojenost, 1 = nejhorší hodnocení). Index shrnuje jedenáct oblastí, mezi které patří mimo jiné mzda, benefity, pracovní kolektiv, atmosféra, pracovní zázemí, přístup nadřízených, kariérní růst a vzdělávání.
Nejlépe dopadla rozmanitost práce, pracovní kolektiv a pracovní doba, naopak nejhůře jsou hodnoceny benefity, prémie a osobní ohodnocení a možnost kariérního růstu. Data potvrzují, že lidé často neodcházejí proto, že by je práce nebavila, ale proto, že v ní nevidí další krok ani dlouhodobou perspektivu.
Kde se mají nejlépe a kde nejhůř?
Nejvyšší spokojenost vykazují tzv. bílé límečky v kancelářských, kvalifikovaných rolích blízko rozhodování. Na úrovni oddělení dominují produktové a projektové řízení, marketing a PR a právní oddělení. Tito zaměstnanci typicky kombinují zajímavou a rozmanitou náplň práce, kvalitní pracovní zázemí, větší možnosti kariérního rozvoje a častější využití flexibilních forem práce včetně home office.
Stejný obraz se ukazuje i na úrovni oborů. Nejlépe hodnoceny jsou Informační technologie a Finance, pojišťovnictví a reality, které jsou nadprůměrné prakticky ve všech sledovaných faktorech.
Na opačném konci spektra stojí modří límečci v provozních a manuálních profesích. Nejnižší spokojenost na úrovni oborů panuje v ubytování, stravování a cestovním ruchu, stavebnictví, dopravě a skladování a zpracovatelském průmyslu. Na úrovni oddělení se nejhorší hodnocení soustředí do bezpečnosti a ochrany, výroby a stavebních prací a údržby.
„Společnými znaky těchto profesí jsou fyzicky náročná práce, omezené nebo nulové možnosti práce z domova, historicky nízké investice do zaměstnaneckého wellbeingu a vyšší podíl středních a nižších příjmových skupin,“ říká Španěl s tím, že data tak potvrzují, že „čím blíž je práce rukama, tím vyšší je nespokojenost zaměstnanců.
Sever Čech překvapuje, jih zaostává
Vedle měst ukazuje Wellbeing Index 2025 i výrazné rozdíly mezi kraji. Nadprůměrně vychází zejména Ústecký a Karlovarský kraj, přičemž oba dlouhodobě patřící k regionům s vyšší nezaměstnaností. Spolu s Libereckým krajemtak tvoří trojici oblastí, kde jsou zaměstnanci překvapivě spokojenější než v řadě ekonomicky silnějších regionů. Lidé zde oceňují rozmanitost práce, dobrý kolektiv a v místním kontextu i relativně slušně vnímané mzdy a benefity.
„Naše data naznačují, že v regionech s vyšší nezaměstnaností jsou zaměstnanci za práci celkově vděčnější – dobře vidí, kolik lidí v okolí ji nemá, a svůj vlastní standard proto vnímají pozitivně,“ tvrdí Španěl.
Autor: Wellbeing Index 2025 portálů JenPráce.cz a JenFirmy.cz
Praha má celkové skóre 3,29 – stejné jako Liberecký kraj – a stojí spíše v horní střední části žebříčku. Pražští zaměstnanci oceňují rozmanitost práce a kolektiv, kritičtější jsou ale k prémiím a benefitům, které narážejí na vysoké životní náklady. Jihomoravský kraj se skóre 3,26 potvrzuje „brněnský efekt“ IT hubu a univerzitního zázemí, zároveň ale trpí slabšími prémiemi a benefity.
Na opačném konci žebříčku stojí Jihočeský kraj, který zaostává zejména v oblasti mezd, prémií a benefitů. Níže se pohybují také regiony s menšími městy a omezenější nabídkou kvalifikovaných pozic. V Olomouckém kraji a dalších podobných oblastech se kumuluje efekt nižších mezd, slabších benefitů a omezených kariérních možností – což dopadá hlavně na modré límečky v průmyslu, službách a logistice.
Peníze bolí hlavně modré límečky
Rozdíl mezi modrými a bílými límečky není jen o penězích, ve fyzicky a provozně orientovaných profesích ale finanční stránka hraje klíčovou roli. Mzda má průměrné hodnocení 3,17/5 a ve slovních recenzích je zhruba o 139 % častěji kritizována než chválena. V pozitivních komentářích lidé oceňují hlavně včasnost výplaty, v negativních dominují formulace jako „nízké platy“ či „málo peněz“.
Ještě hůře dopadly benefity. S průměrným hodnocením 2,86/5 patří k nejslabším oblastem a v recenzích jsou přibližně 3,6krát častěji kritizovány než oceňovány. Zaměstnanci mluví o „žádných“, „minimálních“ nebo „malých“ benefitech a tradiční balíčky jako stravenky či multisport karty vnímají v prostředí vysoké inflace jako nedostatečné.
Autor: Wellbeing Index 2025 portálů JenPráce.cz a JenFirmy.cz
Index ale zároveň ukazuje, že spokojenost zaměstnanců nelze vyřešit jedním benefitem ani jednorázovým navýšením mezd. Z pohledu vlivu na celkové hodnocení hrají klíčovou roli tzv. měkké faktory – atmosféra na pracovišti, pracovní zázemí a přístup nadřízených. Právě ty spolu s prémiemi mají k celkové spokojenosti nejsilnější vztah, těsně následovaný možností kariérního růstu, školením, benefity a samotnou výší mzdy.
Rozmanitost práce, kterou Češi hodnotí spíše pozitivně, má paradoxně ze všech sledovaných faktorů na celkovou spokojenost nejslabší vliv. Zajímavá práce tak sama o sobě nestačí – pokud nefunguje vedení, systém a perspektiva, lidé odcházejí.
Krizí důvěry to začíná
Z analýzy vyplývá, že český trh práce prochází krizí důvěry mezi zaměstnanci a vedením. Vedení firem je v recenzích téměř dvakrát častěji zmiňováno negativně než pozitivně. Nejčastější výtky míří na „neférový přístup“, „špatnou komunikaci“, „nedostatek uznání“ či „aroganci“. Často se objevují i stížnosti na neplacené přesčasy, přetěžování a pocit, že zaměstnanec je „jen číslo“ a snadno nahraditelný.
Nadřízený přitom podle dat sehrává v určování atmosféry na pracovišti klíčovou roli – jeho vliv je srovnatelný s vlivem celého kolektivu. Právě zde se potvrzuje jedna z hlavních tezí Indexu: dobré vztahy v týmu narážejí na limity firemního nastavení a stylu řízení.
Češi mají rádi kolegy, ale ne systém
Typicky českým paradoxem zůstává situace, kdy většina lidí je spokojena s kolektivem, ale nelíbí se jim systém, ve kterém pracují. Pracovní kolektiv patří k nejlépe hodnoceným faktorům (3,58/5) a v pozitivních recenzích se opakují formulace jako „skvělý kolektiv“, „dobrý kolektiv“, „super tým“ či „přátelská atmosféra“. Mnoho respondentů otevřeně přiznává, že právě lidé kolem nich jsou hlavním důvodem, proč ve firmě zůstávají i přes nespokojenost s platem, benefity nebo vedením.
Loajalita českých zaměstnanců tak směřuje primárně ke kolegům a samotné náplni práce, nikoliv k instituci nebo firemní značce. To platí napříč bílými i modrými límečky – u manuálních profesí navíc kolektiv často kompenzuje horší podmínky ještě výrazněji.
Home office jako symbol rozdílu
Významnou roli v posilování spokojenosti bílých límečků hraje možnost práce na dálku. Home office je v recenzích zmiňován mnohem častěji v pozitivním než v negativním kontextu a často se objevuje i mezi návrhy, co by měl zaměstnavatel zlepšit.
V profesích, kde se pracuje převážně u počítače, funguje flexibilita a částečný home office jako silný nefinanční benefit. V manuálních a provozních oborech naopak zaměstnanci tuto možnost prakticky nemají, což prohlubuje rozdíl v celkově vnímaných podmínkách mezi modrými a bílými límečky.
Co z toho plyne pro zaměstnavatele
Pro zaměstnavatele z toho plyne jasný závěr. Wellbeing Index 2025 potvrzuje, že spokojenost zaměstnanců není možné vyřešit jedním benefitem ani jednorázovým navýšením mezd. Klíčovou roli hraje důvěra, kvalita vedení a schopnost nabídnout lidem srozumitelnou a smysluplnou perspektivu. Rozdíly mezi modrými a bílými límečky navíc ukazují, kde jsou slabá místa – v manuálních a provozních profesích je nutné zlepšit nejen mzdy a benefity, ale také pracovní podmínky, možnosti růstu a každodenní styl řízení.
„Dobrý kolektiv dokáže firmu podržet jen do určité míry. Pokud ale chybí důvěra ve vedení a funkční systém, dlouhodobě to stačit nebude,“ uzavírá Španěl.
