Inovativní firmy ušetří až miliony ročně
Firmy od počátku roku 2026 získají možnost odečíst si náklady na výzkum a vývoj od základu daně až do výše 150 % uznatelných nákladů do částky 50 milionů korun (za jedno zdaňovací období) a 100 % nákladů nad tento limit. Výsledkem je citelné snížení daně z příjmů. To může být zajímavým stimulem pro malé a střední podniky.
„Odpočet na výzkum a vývoj je jedním z nejvýznamnějších daňových nástrojů podpory podnikání v Česku. Umožňuje firmám legálně a efektivně snížit daňovou povinnost o stovky tisíc až miliony korun ročně. Nová pravidla přitom budou znamenat ještě vyšší úspory,“ přibližuje daňová poradkyně Hana Veselá z BDO.
Princip odpočtu je jednoduchý: firma si může náklady na výzkum a vývoj odečíst od základu daně dvakrát. Jednou jako běžné náklady, podruhé jako zvláštní daňovou úlevu. Typicky se takto uplatňují osobní náklady na zaměstnance, odpisy dlouhodobého majetku, materiál nebo energie spotřebované na projekt.
Novela také prodlužuje dobu, po kterou lze odpočet uplatnit. Pokud firma nevykáže dostatečný zisk (resp. daňový základ) a nemůže odpočet využít okamžitě, má nově až pět let na jeho uplatnění (dříve tři). To ocení zejména podniky, které investují do náročných projektů s delší návratností.
„Startup vyvíjející software může například získat dodatečné finance na rozšíření týmu. Výrobní podnik si sníží náklady na modernizaci výrobní linky. Rodinná firma využije odpočet na vývoj ekologičtějších obalů. Ve všech případech jde o efektivní nástroj, který má přímý dopad na cash flow i konkurenceschopnost,“ doplňuje Veselá.
Minimálně bude na počátku více administrativy
Zjednodušení administrativy pro zaměstnavatele je cílem nového zákona o tzv. jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Zaměstnavatelé nebudou podávat zhruba 25 různých hlášení, ale jen jedno souhrnné a pouze jednomu úřadu – České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ).
„Jedná se o zásadní projekt v rámci digitalizace státní správy. Zaměstnavatelé budou namísto zasílání různých formulářů, různým úřadům, v odlišných lhůtách, podávat jen jeden formulář měsíčně. Měl by se snížit i počet vystavovaných potvrzení apod. Zároveň státní správa získá individualizované údaje o zaměstnancích a jejich závislé činnosti,“ shrnuje partnerka BDO Monika Lodrová.
Zároveň se nicméně rozšiřuje rozsah údajů, které bude nutné o zaměstnancích sbírat a pravidelně hlásit a v úvodní fázi projektu se dá očekávat významná administrativní zátěž v nastavování příslušných interních procesů a úprav mzdových softwarů.
Zaměstnanecké benefity se dočkají zpřísnění
Přestože v posledních dvou letech prošla daňová pravidla zaměstnaneckých benefitů turbulentním vývojem, od ledna 2026 se jich dotkne další změna. Tentokrát jde o zpřísnění podmínek pro osvobození nepeněžních benefitů typu vstupy na sportoviště, kulturní akce a představení, využívání zdravotnických zařízení či obdobně využitelné body na benefitních kartách.
Nově bude jasně stanoveno, že osvobozené od daně z příjmů jsou jen ty benefity, které zaměstnanec dostává nad rámec mzdy. Naopak danit by se měly ty, které jsou ve své podstatě mzdou— a prakticky část z ní nahrazují.
„Novela tak míří na situaci, kdy by zaměstnavatel nastavil za danou pozici běžnou hrubou mzdu 35 tisíc korun, přičemž by nabídl zaměstnanci, že mu část této mzdy bude vyplácet v benefitech. Pokud by mu například vyplácel 33 tisíc korun klasicky a zbylé dva tisíce v benefitech, právě i tyto benefity by nově měly podléhat zdanění,“ vysvětluje Lodrová. Stejně se bude nakládat například s ročním bonusem, který má zaměstnanec možnost nechat si vyplatit ve formě „volnočasových“ benefitů. Lze tak očekávat, že někteří zaměstnavatelé budou zaměstnanecké benefity revidovat.
Novinky v oblasti zaměstnaneckých opčních plánů
Nabídnout podíl ve společnosti prostřednictvím zaměstnaneckých akcií může být pro vybrané firmy vhodnou strategií, jak se odlišit od konkurence a zaujmout nové talenty. Od roku 2026 přitom při volbě nového režimu může být odstraněna jedna z překážek související se zdaněním a odvody pojistného.
Tento nový režim byl zaveden pro to, aby ulehčil život startupům a menším firmám, které často nemohou konkurovat vysokými platy, ale mohou nabídnout vlastnický podíl ve společnosti. Zaměstnanecké akcie tak mohou pomoci náboru nových zaměstnanců a motivovat je k dlouhodobému růstu spolu s firmou.
„Nový daňový režim, který si musí zaměstnavatel výslovně zvolit oznámením na finanční úřad a jeho vhodným nastavením, však v současném znění přináší poměrně vysokou míru nejistoty v posouzení splnění podmínek a administrativní zátěže, jako jsou opakované znalecké posudky. Jeho praktická použitelnost je tak zatím s otazníkem. V některých případech tak může být vhodnější využít existujícího režimu volitelného odkladu zdanění,“ doplňuje Lodrová.
Povinnému auditu bude podléhat méně firem
„Ve srovnání se současnou úpravou se povinnost auditu bude týkat užšího okruhu firem.. Novela zákona o účetnictví totiž přinese trojnásobné navýšení limitů pro vznik této povinnosti. Auditu se tak budou moci vyhnout menší firmy a nově se bude týkat prakticky pouze středních a velkých firem,“ uvádí auditor a partner BDO Jiří Sedláček.
Povinný audit se bude týkat firem, které dva roky po sobě překročí alespoň dvě ze tří následujících hranic: roční obrat 240 milionů korun (dříve 80 milionů korun), hodnotu aktiv 120 milionů korun (dříve 40 milionů korun) anebo počet zaměstnanců větší než 50 (nemění se). Doposud platilo, že pro akciové společnosti bylo povinné provést audit již při překročení jednoho z kritérií, zatímco ostatní typy firem musely překročit dvě z těchto kritérií, přičemž samotné limity byly navíc nižší.
Ministerstvo financí odhaduje, že počet povinně auditovaných firem klesne přibližně z 20 tisíc na 10 tisíc. Podle ministerstva má tento krok zjednodušit podnikům život a snížit jejich administrativní zátěž.
Příspěvek na penzijko pro rizikové profese
Od ledna vstupuje v platnost zákon, který zavádí povinnost zaměstnavatele přispívat na penzijní připojištění zaměstnancům vykonávajícím rizikovou práci zařazenou do třetí kategorie pro vybrané faktory pracovních podmínek (vibrace, chlad, teplo, celková fyzická zátěž při dynamické práci).
Nárok vzniká, pokud zaměstnanec odpracuje alespoň tři směny rizikové práce v měsíci, přičemž zaměstnanec musí zaměstnavateli oznámit, že uplatňuje právo na příspěvek a zaměstnavatel má povinnost zaměstnance o této možnosti písemně informovat před zahájením rizikové práce. Výše příspěvku jsou 4 % z vyměřovacího základu na sociální pojištění. Pokuty za nesplnění povinností mohou být až do výše dvou milionů korun.
Hlášení pracovních úrazů už jen elektronicky
Pracovní úrazy bude nově zaměstnavatel muset hlásit povinně elektronicky, a to prostřednictvím portálu Státního úřadu inspekce práce (SÚIP). Vyjma lehkých úrazů musí být provedeno ohlášení úrazu bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 pracovních dnů. Zaměstnavatel je povinen uchovávat podepsaný záznam o pracovním úrazu zaměstnance po dobu deseti let.
Novela o odměňování přijde v polovině roku
Další legislativní změny přijdou v průběhu roku 2026. Velice zásadní bude například novela o transparentním odměňování s plánem od června, vlivem které budou muset firmy být schopné prokázat, proč některý ze zaměstnanců bere více a jiný méně.
U firem s více než 100 zaměstnanci přibude povinnost reportovat rozdíly v odměňování žen a mužů. A transparentnost se promítne už do náboru – uchazeči mají mít předem jasno o výši nebo rozpětí mzdy pro danou pracovní pozici.
