Přitom nejde jen o to, že lidí ubývá. Problém je také v tom, že ti, kdo by ještě mohli a chtěli pracovat, často nenacházejí příležitost. Zaměstnanost lidí ve věku 45 až 59 let je v Česku rekordně vysoká – 94,2 %. Jakmile ale překročí šedesátku, nastává zlom. Zaměstnanost mužů klesá na 66,5 %, u žen dokonce na 51,1 %. „A to nejen kvůli odchodu do důchodu. Bariéry jsou hlubší: předsudky zaměstnavatelů, zdravotní potíže, chybějící flexibilita nebo nízká motivace ke změně,“ popisuje důvody hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Nízká pracovní mobilita starších osob
Data ukazují, že pracovní mobilita starších osob je mimořádně nízká a výrazně klesá s věkem. Zatímco 26letí mění práci zhruba v 10 % případů ročně, u 45letých je to už jen 4,3 % a u šedesátníků dokonce pouze 1,8 %. V průměru OECD jsou přitom tyto hodnoty téměř dvojnásobné. V České republice se tak zastavuje přirozený oběh pracovní síly – a s tím i schopnost ekonomiky pružně reagovat na strukturální změny. Firmy marně hledají lidi, zatímco tisíce zaměstnanců zůstávají v pozicích, které neodpovídají jejich možnostem ani ambicím.
„Za touto nízkou mobilitou se skrývá i existenční nejistota. Až 22 % zaměstnanců nemá žádné úspory a dalších 69 % by při výpadku příjmu vydrželo jen tři měsíce. To způsobuje, že lidé zůstávají v méně kvalitní práci jen proto, aby ‚přežili‘. Strach z pádu do chudoby dusí ochotu riskovat a měnit profesní směr,“ uvádí Kovanda.
Vzdělávání a rekvalifikace v zásadní roli
Potenciál přitom dřímá právě v lidech starších 55 let. Jenže systém je dnes neumí efektivně aktivovat. Kariérní poradenství je dostupné především studentům a nezaměstnaným. Více než polovina lidí nad 45 let a téměř 40 % nezaměstnaných se bez podpory v pracovním světě zkrátka nevyzná.
„Zásadní roli by mohlo sehrát další vzdělávání a rekvalifikace. Jenže i tady Česká republika zaostává. V roce 2022 se vzdělávala necelá polovina pracovníků ve věku 45–54 let a pouze 36 % lidí mezi 55–64 lety. Právě oni jsou přitom nejvíce ohroženi automatizací a digitalizací, které v příštích dekádách zásadně změní charakter práce,“ doplňuje Kovanda.
OECD proto doporučuje uvolnit trh práce a zároveň posílit podporu pro starší pracovníky: umožnit větší flexibilitu formou zákonného nároku na úpravu pracovní doby, přehodnotit přísná pravidla zaměstnanecké ochrany a zavést skutečně dostupné kariérní poradenství napříč věkovými skupinami. Nejde o sociální gesto, ale o nutnost pro udržení konkurenceschopnosti české ekonomiky v příštích dekádách.
