Co se vlastně změnilo, dále popisuje daňová poradkyně Monika Lodrová, vedoucí oddělení daně z příjmu fyzických osob z BDO.
Jedním ze zásadních senátních pozměňovacích návrhů bylo opětovné zrušení 40milionového limitu osvobozených příjmů při naplnění časového testu držby cenných papírů (tři roky) a obchodních podílů (pět let), a to od 1. ledna 2026. Limit se tedy uplatní pouze na příjmy tohoto typu realizované (obdržené) v roce 2025. 40milionový limit zůstane zachován pouze u příjmů z prodeje kryptoaktiv držených po dobu alespoň tří let.
Kvalifikované zaměstnanecké opce
O novém daňovém režimu zaměstnaneckých akciových a opčních plánů jsme podrobně informovali zde. Oproti danému článku má dojít k prodloužení nejzazšího okamžiku odloženého zdanění z 10 na 15 let. Dále dochází ke zrušení změny daňové rezidentury jako okamžiku pro odložené zdanění, protože v praxi způsoboval výkladové problémy.
V již poměrně nepřehledném systému zdanění zaměstnaneckých akcií vlivem změn z poslední doby přibyde již třetí daňový režim, který míří na tzv. kvalifikované zaměstnavatele (primárně startupy). Zásadní novinkou bude, že příjmy z realizace kvalifikované zaměstnanecké opce již nebudou považovány za příjem ze závislé činnosti, ale tzv. ostatní příjmy. V podstatě to znamená, že daný příjem nebude podléhat odvodům sociálního a zdravotního pojištění.
Režim bude možné využít od 1. ledna 2026 při splnění specifických podmínek jako jsou písemná smlouva s určitými náležitostmi, velikost zaměstnavatele či koncernu (obrat a aktiva) a obor podnikání, maximální výše zaměstnancova podílu a minimální výše jeho běžné odměny, délka výkonu závislé činnosti před udělením příslibu či minimální délka období, po kterém může být opce uplatněna. Režim bude podmíněn oznámením o jeho použití správci daně.
Příjem z nabytí obchodního podílu na základě uplatnění kvalifikované opce bude považován za realizovaný v roce jeho prodeje, či v roce, kdy uplyne 15 letech od jeho nabytí.
Zrušení srážkové daně u příjmů ze závislé činnosti
Od 1. ledna 2026 dojde ke zrušení srážkové daně u příjmů členů orgánů právnických osob (např. jednatelé), daňových nerezidentů. Ti tak budou nově podrobeni progresivnímu zdanění obdobně jako čeští jednatelé.
Pokud v souhrnu za zdaňovací období překročí limit pro progresivní zdanění, budou zahraniční jednatelé, daňoví nerezidenti, povinni podat v České republice daňové přiznání (doposud měli možnost přiznání podat, pokud se tak dobrovolně rozhodli a jednalo se o rezidenty EU/EHP).
Dále dojde ke zrušení srážkové daně u drobných výdělků (těmi jsou v roce 2025 dohoda o provedení práce do 11 500 Kč měsíčně a ostatní formy pracovněprávních vztahů do 4 500 Kč měsíčně) od 1. ledna 2027.
Upravené znění novely však v reakci na požadavky veřejnosti přináší novinku v tom, že drobné výdělky zdaněné nově zálohovou daní nebudou automaticky zakládat povinnost podání daňového přiznání. Režim tak bude ve výsledku pro fyzické osoby s drobnými zaměstnaneckými výdělky dosti obdobný stávající praxi včetně možnosti zahrnutí těchto drobných výdělků do daňového přiznání.
Stejně tak nebudou výše popsané drobné zaměstnanecké výdělky do daných limitů považovány za porušení podmínek pro paušální daň, a nebudou tak podnikatelům způsobovat povinnost podání přiznání (daň poplatníka v paušálním režimu bude za dodržení ostatních podmínek rovna paušální dani).
Nová definice nízkoemisního vozidla pro účely zdanění prospěchu zaměstnanců
Pokud zaměstnavatel umožní používání jím poskytnutého motorového vozidla i pro soukromé účely, vzniká zaměstnanci nepeněžní zdanitelný příjem. Ten se vyčísluje jako určité procento pořizovací ceny daného vozidla vč. DPH. Pro tzv. nízkoemisní vozidla je to 0,5 % měsíčně.
Od 1. ledna 2026 se upraví definice nízkoemisního vozidla, přičemž se již bude testovat pouze kategorie vozidla (M1, M2, N1) a emisní limit, který nesmí přesahovat 50 g / km. Již se tedy nebude zkoumat splnění kritéria 80 % emisních limitů dle předpisů Evropské unie.
Upřesnění použití osvobození „volnočasových“ benefitů
Jak jsme informovali dříve, navrhuje se upřesnění použití osvobození příjmu formou zaměstnaneckých benefitů v podobě vstupů na sportoviště, kulturní akce a představení, využívání zdravotnických zařízení či obdobně využitelné body na benefitních kartách pouze na plnění nad rámec mzdy za práci.
Navrhovaná úprava reaguje na rozsudky Nejvyššího správního soudu a má za cíl zamezit praktikám, kdy zaměstnavatelé přesouvali část mzdy za práci do kategorie benefitů (tzv. salary swap), a tím v podstatě docílili osvobození naturální mzdy. Pro zaměstnavatele, kteří standardně poskytovali vyjmenované benefity nad rámec mzdy (nárok na ně vzniká např. pouhou existencí pracovního poměru), se danou úpravou nic nemění.
