Krátce

Český zpracovatelský průmysl pokračoval v září v silné expanzi, byť ze srpnových 54,1 bodu poklesl na 53,5 bodu. Výrobní podmínky se zlepšily natolik, že firmy nabíraly nové pracovníky, a to dokonce nejprudším tempem od dubna 2022. K rozšiřování výrobních kapacit přistoupily zaměstnavatelé v důsledku zvýšení příjmu nových zakázek, k němuž docházelo již sedmý měsíc v řadě.

Na druhou stranu si firmy stěžovaly na problémy v dodavatelských řetězcích. Termíny dodávek se protáhly nejvíce za poslední tři měsíce. Jako příčiny firmy uváděly výpadky v přepravě, nedostatky materiálu nebo omezené kapacity prodejců. Ceny vstupů pak na konci třetího čtvrtletí vzrostly prudším tempem. Zde se negativně odrazil konflikt na Blízkém východě, kdy na výrobce dopadly vyšší ceny energií, paliv a přepravy.

„Ve výhledu na příští rok zůstávají podnikatelé optimističtí. Stupeň důvěry od srpna sice lehce poklesl, byl ale silnější než trend průzkumu. Optimismus podpořilo získání nových klientů, uvádění nových výrobků na trh a naděje na posílení poptávky. Vyhlídky pro český průmysl tak zůstávají příznivé. K oživení by měla přispívat i lepší výkonnost německého průmyslu, jemuž nahrává schválený fiskální balíček. Lepší výsledky ukazují i data za eurozónu jako celek. Zahraniční poptávka by tak měla i nadále hrát českým výrobcům do karet,“ uvádí analytička Komerční banky Jana Steckerová

Od ledna do konce srpna letošního roku vzniklo v Česku 24 704 obchodních společností, o 10 % více než ve stejném období loňského roku. Současně zaniklo 12 208 firem, meziročně o 4 % více. Na trhu tak celkem přibylo 12 496 obchodních společností, což představuje meziroční nárůst o 17 %. Vyplývá to z analýzy, kterou provedla společnost CRIF – Czech Credit Bureau.

Na dnešním zasedání bankovní rady ponechala ČNB základní úrokovou sazbu na 3,75 %, další zvýšení ale zůstává ve hře. Podle hlavního ekonoma Patria Finance Dominika Rusinka však může růst cen energií znovu zvýšit inflaci, která by na začátku příštího roku mohla dosáhnout tří až čtyř procent. Listopadové zasedání proto označuje za „živé“ a nevylučuje růst sazby na 4 % ještě v letošním roce.

„Vyčkávací přístup byl trhy očekávaný a centrálními bankéři dopředu signalizovaný. Bankovní radě hraje do karet inflace blízko cíle, zvolnění mzdového růstu a zvýšení delších úrokových sazeb, které autonomně zpřísňují finanční podmínky v ekonomice. Guvernér Aleš Michl zvolil na tiskové konferenci relativně neutrální tón. Zopakoval potřebu zůstat ‚jestřáby‘, ale odmítl se vymezit vůči agresivním tržním sázkám na zvyšování sazeb,“ uzavírá Rusinko s tím, že klíčovou proměnnou pro další rozhodování bankovní rady bude vývoj na Blízkém východě.

Česko se dostalo do fáze, kdy se demografický vývoj stává jedním z největších strukturálních rizik pro náš budoucí rozvoj. Nejnovější data za první pololetí letošního roku ukazují varovný trend. Tuzemská populace se ta tu dobu „smrskla“ na 10 903 655 obyvatel, o 12 184 lidí méně než na začátku roku.

Situaci částečně kompenzuje migrace. Do Česka se přistěhovalo 53 885 lidí, zatímco 44 971 osob se odstěhovalo. Kladné saldo migrace ve výši 8 914 lidí však dokázalo vykrýt pouze zhruba dvě pětiny celkového přirozeného úbytku obyvatelstva.

„Česko vymírá a migrace tento propad zdaleka nestačí vykrýt, ročně tak přichází o jedno pomyslné okresní město. Pro náš pracovní trh i pro hospodaření veřejných rozpočtů se jedná o časovanou bombu, která vybuchne nejpozději za dvě dekády,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Spotřebitelské ceny v srpnu meziměsíčně vzrostly o 0,3 % a meziročně o 1,9 %, což bylo o 0,2 procentního bodu více než v červenci. Je tak jen malý krok od cílových 2 %, avšak pouze díky tomu, že letos dál zlevňují potraviny a že poplatky za OZE nejdou z kapes spotřebitelů, ale na vrub státního rozpočtu. Jen tyto dvě položky českou inflaci snižují o více než jeden procentní bod. Celkové číslo inflace navíc i nadále maskuje přetrvávající cenové tlaky ve službách.

Pozitivní ovšem nejsou inflační vyhlídky pro následující rok. Prostor pro další pokles cen potravin je už velmi omezený, navíc je tento faktor pouze dočasný. Zlevňování potravin může pod vlivem slabší úrody a rostoucích nákladů ještě do konce tohoto roku skončit. Zároveň se vyčerpá statistický efekt poplatku za OZE a postupně se začnou promítat do ukazatele i dražší energie. Inflace tak bude podle ekonomů v dalších měsících narůstat a může se dostat nad 2,5 %, přičemž na začátku příštího roku může začínat už trojkou.

Podle dnes zveřejněných údajů MPSV se míra nezaměstnanosti v srpnu udržela na pětiprocentní úrovni. Fakticky oproti předchozímu měsíci vzrostla o jednu desetinu procentního bodu, avšak zaokrouhlování tento posun zamaskovalo. Sezónně očištěná data každopádně ukazují na pokračující růst nezaměstnanosti, a prozatím tak nenaznačují žádnou změnu dosavadního nepříznivého trendu na trhu práce.

„Situace na českém trhu práce se letos v zásadě nemění a zůstává stabilizovaná, v některých regionech dokonce spíše zabetonovaná. Platí to především pro oblasti se stabilně vysokou nezaměstnaností a současně nedostatkem volných pracovních míst, jako je severní Morava nebo severozápadní Čechy,“ uvádí hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek s tím, že kde je dostatek práce, nejsou lidé. Kde naopak lidé chybějí, zůstává napjatý i trh s bydlením, a přestěhovat se za prací proto není snadné a už vůbec ne laciné. Spíše než stěhování se proto jako řešení nabízí podpora ekonomického rozvoje těchto regionů za pomoci domácích i zahraničních investorů.

A co čekat dál? „Je velmi pravděpodobné, že na konci roku bude nezaměstnanost nad pětiprocentní hranicí. Teprve rychlejší hospodářský růst v příštím roce by ji mohl alespoň mírně snížit,“ uzavírá Dufek.

Na Blízkém východě pokračuje eskalace napětí, a tak cena ropy Brent postupně šplhá na dosah hranice 100 dolarů za barel. Z oblasti Hormuzského průlivu nadále přicházejí zprávy o útocích na ropné tankery a ceny energetických komodit proto pokračují směrem vzhůru. Cena surové ropy Brent dnes vystoupala na 97 dolarů za barel a ve zdražování pokračovaly i dodávky zemního plynu pro evropský trh.

„Jeho spotová cena dnes překročila 70 eur za megawatthodinu a byla tak nejvyšší od konce roku 2022. S prodlužující se délkou blízkovýchodního konfliktu navíc významněji rostou také ceny dlouhodobějších kontraktů, které jsou směrodatnější pro vývoj konečných cen pro domácnosti. Cena dodávky zemního plynu v horizontu jednoho roku překročila úroveň 50 eur za megawatthodinu, kde se naposledy nacházela v roce 2023,“ uvádí analytik Komerční banky Martin Gürtler.

Průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství nominálně vzrostla ve druhém kvartálu meziročně o 6,4 %, reálně pak o 4,3 %, a to na na 51 966 Kč. Výrazně si polepšili zaměstnanci v odvětví administrativní a podpůrné činnosti, kam jsou zařazeny hlavně agentury práce a bezpečností agentury, jejichž mzdová úroveň je nízká.

„Část letošního růstu mezd není výsledkem síly firem, ale zvýšení platů ve veřejném sektoru a přetrvávajícího nedostatku lidí, kvůli kterému firmy přeplácejí nedostatkové profese. Pro domácnosti je to dobrá zpráva, jejich kupní síla se ale teprve letos vrátila nad úroveň před pandemií, takže o bohatnutí bych mluvil s opatrností,“ upozorňuje Radovan Hauk ze skupiny Moore Czech Republic s tím, že pro firmy je to však jiný příběh. Mzdy už několik let rostou rychleji než produktivita práce a zejména v průmyslu se to promítá do nákladů, které nelze donekonečna přenášet do cen.

„Zmrazit mzdy přitom v prostředí nedostatku lidí nejde, protože kdo nepřidá, o lidi přijde. Jediná cesta, jak růst mezd dlouhodobě ufinancovat, je zvýšit výkon na jednoho zaměstnance, tedy investovat do automatizace a robotizace a přestat držet lidi na pozicích, které stroj zvládne lépe,“ dodává Hauk.

Index nákupních manažerů dosáhl v srpnu nejvyšší úrovně za poslední více než čtyři roky, když vykázal hodnotu 54,1 bodu. Jde jednoznačně o pozitivní výsledek tuzemského průmyslu, protože nestojí pouze na náladách ale především na zakázkách. Ukazuje se, že firmy dokážou získávat nové objednávky i v nelehkých časech drahých energií a nejisté zahraniční poptávky. Podle průzkumu dokonce firmy začaly najímat nové zaměstnance, což je změna oproti dosavadnímu trendu, kdy byl právě průmysl hlavním „producentem“ nezaměstnaných.

„Průmyslu se z pohledu indexu nákupních manažerů nedařilo pouze v srpnu, ale velmi dobré výsledky vykazuje už posledních šest měsíců. Dává to velkou naději na to, aby si toto odvětví udrželo pozici motoru české ekonomiky a výrazně tak přispělo k ekonomickému růstu země. Jak už ostatně ukázala data za druhý kvartál, průmysl si svoji dominantní pozici potvrzuje nejenom v průzkumech, ale i v tvrdých datech,“ dodává hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

ČSÚ potvrdil, že česká ekonomika ve druhém čtvrtletí vzrostla oproti prvnímu o 0,4 %. Zpřesnění časových řad však ukazuje, že navzdory tomu se její meziroční tempo růstu snížilo na 1,9 %. Jde o výsledek změny srovnávacích základen, která nemění základní hospodářské trendy. 

Hlavní oporou české ekonomiky v letošním roce je domácí poptávka. Solidní růst spotřeby a investic zajišťuje pokračování konjunktury, i když je spojen s vyššími dovozy v důsledku importní náročnosti ekonomiky. K růstu spotřeby napomáhá rychlý růst reálných mezd při současně nízké inflaci. Zajímavé je, že tentokrát se domácnosti pustily do velkých nákupů zboží dlouhodobé spotřeby. Po letech odkládání se zvýšil zájem o automobily a nábytek.

Pozitivně vypadá i silný růst investic, který táhne výstavba infrastruktury, komerčních nemovitostí i bytů. Vedle toho probíhá také obměna vozového parku firem. Co už však nepotěší, jsou slabší investice do strojů a ICT. Z pohledu odvětví je zřejmé, že ekonomiku táhne průmysl následovaný některými službami, jako jsou obchod, finance a realitní sektor. Dominance průmyslu je dána především úspěšným tažením automotive, které dominuje produkci, exportu i zaměstnanosti. Největší domácí automobilka se stala druhou nejprodávanější značkou v zemích EU a na výsledcích ekonomiky je to vidět.

Srpnové výsledky podnikatelské a spotřebitelské důvěry v ekonomice nepřekvapují stabilitou v případě firem ani zhoršením v případě domácností (z 105,6 na 102,3). „Pod tlakem rostoucích cen energií spojených s prodlužujícím se konfliktem v Perském zálivu jde v podstatě o logický vývoj. I když ve srovnání s červencem můžeme hovořit o zhoršení na 100,5, míra optimismu zůstává nad dlouhodobým průměrem,“ uvádí Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas.

Celkově srpnový průzkum podle něj zapadá do scénáře očekávaného vývoje ekonomiky a koresponduje s pozvolným růstem založeným primárně na domácí poptávce, přičemž se v ekonomice začnou projevovat zvýšené inflační tlaky.

Inflace v Evropské unii v červenci mírně vzrostla. Harmonizovaná míra inflace se zvýšila z meziročních 2,9 % na 3,0 %, zatímco v minulém červenci činila 2,4 %. Nejvyšší míru inflace vykázalo opětovně Rumunsko (8,2 %), následované Litvou (5,4 %) a Bulharskem (4,4 %). Inflačními premianty zůstaly i v červenci Švédsko (0,3 %), Česko (1,3 %) a Dánsko (1,6 %).

Aktuální výsledky výrobních cen zveřejněné ČSÚ docela jasně naznačují, že ceny potravin mohou klesat ještě několik dalších měsíců, a brzdit tak českou inflaci i na podzim. Znovu totiž klesají ceny mléka, vajec a vybraného masa, takže vstupy pro zpracovatele fakticky zlevňují. „A to se ještě neprojevil efekt sucha, který může nabídku masa ještě dál zvýšit. Ale všeho do času, efekt přebytečné nabídky se časem vyčerpá, zemědělci se přizpůsobí a silný tlak na zlevňování automaticky zmizí,“ uvádí hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek s tím, že je jen otázkou kdy, protože na všechny doléhají rostoucí ceny energií, hnojiv, krmiv a dalších vstupů.

Ceny v průmyslu opět „řídily“ PHM, ale i tak je vidět, že se už začínají projevovat dražší energie. Sice meziročně situace vypadá velmi dobře, ale v tuto chvíli je zajímavější sledovat spíše meziměsíční změny. Tam je totiž už nárůst cen v posledních dvou měsících docela patrný.

„Zrychlují i ceny ve stavebnictví, které jede na vlně soukromé i veřejné poptávky se stále stejnými limity v podobě nedostatku kvalifikovaných i pomocných pracovníků. Situaci navíc začíná komplikovat zdražování stavebních materiálů, které zrychlilo na téměř 7 %,“ uzavírá Dufek a dodává, že je jen otázkou času, kdy rostoucí ceny vstupů a hlavně dražších energií budou více vidět v koncových cenách pro spotřebitele.

Německý srpnový ZEW index předčil očekávání v obou svých složkách. Podle tohoto průzkumu náladu německým investorům a analytikům zlepšuje pokračování investic z německého fiskálního balíčku. Aktuálně historicky nízká hladina německého Rýna, však dle šéfa ZEW institutu představuje pro německou ekonomiku další riziko.

Míra nezaměstnanosti podle metodiky MPSV se zvýšila ze 4,8 % na 5,0 %. Červencový nárůst podílu nezaměstnaných není překvapením, neboť jde každoročně o měsíc, kdy se na trhu práce potkává několik sezonních faktorů. Na jedné straně dochází k útlumu náborové aktivity firem, na straně druhé se do evidence Úřadu práce postupně dostávají absolventi škol. Nadále tak platí, že tuzemský trh práce vykazuje známky mírného ochlazení, celkové podmínky ale zůstávají relativně napjaté, což se mimo jiné odráží ve zrychleném růstu mezd napříč ekonomikou.

„V nejbližších dvou měsících bude míra nezaměstnanosti zhruba stagnovat a v září by mělo dojít k jejímu mírnému poklesu díky obnovené náborové aktivitě firem. Ke konci roku je však třeba znovu počítat s vyšším podílem nezaměstnaných, zejména kvůli útlumu sezónních prací v zemědělství, stavebnictví a některých službách. Za celý letošní rok odhadujeme průměrnou míru nezaměstnanosti na 4,9 %, v příštím roce pak čekáme její lehké snížení na 4,7 %,“ uvádí hlavní ekonom Patria Finance Dominik Rusinko.