Krátce - archív

Průměrná hrubá měsíční mzda ICT specialistů v roce 2025 meziročně vzrostla o 6 % na téměř 100 tisíc korun. Nejlépe placeni byli vývojáři softwaru. Dlouhodobým trendem zůstává nízké zastoupení žen, a to jak mezi specialisty, tak studenty těchto oborů.

„Výdělky ICT specialistů se výrazně liší podle typu jejich zaměstnavatele. V roce 2025 pobírali ICT specialisté pracující ve mzdové sféře měsíčně v průměru 102 tisíc korun, jejich kolegové ve sféře platové 58 tisíc korun,“ říká Martin Mana z ČSÚ s tím, že přetrvávajícím trendem zůstává velmi nízké zastoupení žen mezi ICT specialisty, které v roce 2024 dosáhlo 13 %, přičemž šlo o jeden z nejnižších podílů mezi zeměmi Evropské unie.

Podle průzkumu mezi nákupními manažery se zdraví českého zpracovatelského průmyslu v červnu výrazně zlepšilo, když index PMI vyskočil z květnových 52,2 bodu na 53,9 bodu. To je nejvyšší hodnota od roku 2022. K tomuto výsledku nejvíce přispěl nárůst nových zakázek, který byl nejprudší od února 2022. Více se prodávalo především do zahraničí, přičemž tempo růstu mezinárodních zakázek bylo nejsilnější od ledna 2022.

Při hodnocení těchto výsledků je ale zároveň třeba jisté opatrnosti, jak zmiňuje analytička Komerční banky Jana Steckerová: „Stejně jako se při zavádění amerických cel ve statistikách promítala snaha se předzásobit, i nyní respondenti zmiňují, že poptávka mohla růst i v důsledku obav z dalšího růstu cen. Je tedy otázkou, zda se tento efekt vyčerpá a dojde k opětovnému zhoršení nálady i výstupu tohoto segmentu, anebo, zda v důsledku odeznění negativních dopadů války mezi Íránem a USA, stejně tak vlivem oživení německého průmyslu bude zlepšování kondice zpracovatelského průmyslu pokračovat. My se kloníme spíše k variantě dalšího postupného oživení, ačkoli strukturální problémy přetrvávají a budou růst českého průmyslu brzdit.“

Tuzemská ekonomická důvěra se v červnu oproti předchozímu měsíci zvýšila o 1,3 bodu a dosáhla hodnoty 101,0, a vrátila se tak do pásma optimismu (>100,0). Důvěra vzrostla mezi spotřebiteli (o 3,1 bodu na 106,5) i mezi podnikateli (o 0,8 bodu na 99,8). Stalo se tak zřejmě spolu s rostoucími nadějemi na ukončení konfliktu v Perském zálivu. Firmy i domácnosti vnímaly nejen zprávy ze Zálivu, ale především zlevňování pohonných hmot.

Mezi firmami se ovšem nálada zlepšila pouze v průmyslu, který očekává vyšší poptávku a s ní spojenou vyšší produkci v nejbližších měsících. Zároveň počítá s udržením vyšších cen produkce a bez výraznějšího náboru nových zaměstnanců. „Zajímavá je situace ve stavebnictví, které jede téměř na plný výkon, a přesto pociťuje slabší poptávku. Ceny si chce udržet i v následujících měsících, patrně i s ohledem na očekávané zdražování stavebních materiálů,“ uvádí hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek s tím, že největší spokojenost nadále panuje ve službách, které těží ze silné poptávky, i když počítají s tím, že další měsíce už nemusejí být tak příznivé.

Optimističtější byli i spotřebitelé. Opadly jejich obavy ze zhoršení ekonomického vývoje i z vlastní finanční situace. Nadále se však více obávají inflace a nezaměstnanosti než v poklidných časech, což vysvětluje jejich nechuť k větším nákupům. „Celkově průzkum nepřináší žádné dramatické zlomy, které by naznačovaly změnu směru ekonomiky. Spíše potvrzuje, že si ekonomika udrží pozvolné tempo růstu i ve třetím čtvrtletí, ve smyslu opatrného kroku vpřed,“ uzavírá Dufek.

Podle aktuálních dat Eurostatu dosáhla česká harmonizovaná inflace (1,8 %) druhé nejnižší úrovně v celé EU. Lépe si vedlo jen Švédsko, naopak hůře Dánsko. Zajímavé přitom je, že trojice zemí s nejnižší inflací leží mimo eurozónu. Jen pro úplnost, do tohoto indexu se nezahrnuje imputované nájemné (tedy ceny bydlení), které jinak českou národní inflaci výrazně ovlivňuje.

Na první pohled tak vypadá česká inflace velmi příznivě. Při detailnějším pohledu na její strukturu však obrázek tak optimistický není. Pozitivní vliv levnějších potravin a energií je dočasný, zatímco zdražování služeb působí mnohem trvalejším dojmem. Částečně jde o projev konvergence, zčásti však o důsledek přetrvávajících domácích nerovnováh. Takže ano, máme nízkou inflaci, ale...

Na konci prvního čtvrtletí mělo Česko 10,896 milionu obyvatel, o 19,8 tisíce méně než na počátku roku. Záporná byla jak bilance přirozené měny (−12,6 tisíce), tak zahraničního stěhování (−7,3 tisíce). Počet živě narozených (17,5 tisíce) se dále snížil, meziročně nižší byl i počet zemřelých (30,1 tisíce) a sňatků (3,1 tisíce).

„Zahraniční stěhování skončilo v 1. čtvrtletí zápornou bilancí ve výši −7,3 tisíce osob. Stejně jako v prvním čtvrtletí let 2025 a 2024 bylo i letos záporné saldo odrazem vysokého počtu osob, kterým na konci března skončila platnost udělené dočasné ochrany,“ upřesňuje Michaela Němečková z ČSÚ.

Evropská centrální banka v souladu s očekáváními zvýšila úrokové sazby o 25 bb. Rozhodnutí bylo jednomyslné a depozitní sazba v důsledku něho vzrostla na 2,25 %. Šlo se o preventivní zvýšení za účelem předcházení inflačních rizik vyplývajících z konfliktu na Blízkém východě. Nová prognóza ECB podle očekávání přinesla zvýšení odhadů inflace v eurozóně.

„Pro letošní rok očekává ECB její růst o 0,4 pb na 3 %, pro rok 2027 o 0,3 pb na 2,3 %, zatímco pro rok 2028 ho naopak nepatrně snížila o 0,1 pb na 2 %. Jádrovou inflaci pak centrální banka očekává na 2,5 % pro roky 2026 i 2027 a následně její zvolnění na 2,2 % v roce 2028. Tato trajektorie tedy nenaznačuje, že by se ECB obávala výrazného zrychlení růstu mezd v příštím roce kvůli zvýšeným inflačním očekáváním. Výhled ekonomiky eurozóny ECB revidovala mírně směrem dolů, když odhaduje růst HDP o 0,8 % v roce 2026 a o 1,2 % v roce 2027,“ uvádí analytik Komerční banky Martin Gürtler.

Finální výsledek inflace 2,1 % se již tradičně kryje s předběžným odhadem ČSÚ, a ukazatel tak zamířil opět blíže k cíli ČNB. Odpovídá i aktuální prognóze centrální banky, přesto stojí za pozornost podrobnosti, které se za celkovým číslem skrývají. Tou první je skutečnost, že inflaci táhnou nahoru služby, a to především nájemné, včetně imputovaného. Z inflace ve výši 2,1 % představuje samotné nájemné více než jednu třetinu (přesně 40 %). Celkově si služby připisují 4,7 % a je tedy zřejmé, že k žádnému ochlazování v dotčených odvětvích nedochází. Zvlášť ne v ubytování, kde se meziročně zdražovalo o 6,5 %.

Od dříve předpokládané trajektorie však inflaci odchýlily pohonné hmoty. Sice se v posledním měsíci jejich cenový vývoj zklidnil, ale meziročně jsou dražší o více než 26 %, takže samy o sobě navyšují inflaci o 0,8 procentního bodu.

Co čekat dál? Vzhledem k tomu, že se situace v Zálivu zatím nijak výrazně nezklidňuje, je třeba počítat s tím, že ceny energií začnou postupně růst s tím, jak bude stále více lidí refixovat. Současně i potraviny přestanou hrát roli tlumiče inflace, takže na podzim jejich ceny zřejmě opět porostou.

Evropská centrální banka ve čtvrtek pravděpodobně zvýší úrokové sazby o 25 bazických bodů, a to i přes rostoucí obavy o nejbližší růstovou dynamiku ekonomiky eurozóny. „Utažení měnových podmínek zároveň vnímáme spíše jako preventivní, kdy v tuto chvíli k rozhodování chybí klíčová data o mzdovém vývoji. Centrální banka však podle všeho nechce opakovat chybu pomalé reakce z let 2021 až 2022, kdy energetický šok vedl k výrazně vyšší inflaci, než se původně očekávalo. Zároveň se tím ale vystavuje riziku, že bude muset kormidlo měnové politiky otočit na druhou stranu, pokud současná krize výrazněji negativně dopadne na výkon ekonomiky a utlumí mzdový růst,“ předpovídá analytička Komerční banky Jana Steckerová s tím, že další zvýšení sazeb očekává až v září, kdy bude mít ECB k dispozici novou prognózu, data o mzdovém vývoji a jasnější představu o vývoji konfliktu na Blízkém východě.

I v dubnu se tuzemskému průmyslu dařilo, ve srovnání s březnem se celková produkce zvýšila o 1,4 %, meziročně pak o 1,5 %. „Téměř polovina růstu průmyslové výroby jde na vrub automotive, které si jen v tomto měsíci připsal 3,7 % a od začátku roku dokonce více než 4 %. Ve světle skomírajícího evropského automobilového průmyslu jde o velmi dobré výsledky. Ne náhodou je pak Škoda druhou nejprodávanější značkou na unijním trhu,“ uvádí hlavní ekonom Banky Crediats Petr Dufek s tím, že většina dalších průmyslových oborů zůstala v černých číslech.

Dubnový přírůstek je podle něj nejvyšší za poslední tři měsíce a dává naději, že průmysl navzdory všem komplikacím v zahraničí nesměřuje do recese. I nad ále se však bude muset vypořádávat se slabou evropskou poptávkou, stejně jako s vyššími cenami energií, ať už jde o PHM, elektřinu nebo plyn.

Také ve stavebnictví pokračoval v dubnu pozitivní trend, kdy se výroba meziročně zvýšila o 7,7 % a od začátku roku pak o rovných 5 %. Dařilo se především pozemnímu stavitelství, a to i zásluhou bytové výstavby. „Na dubnových číslech stavebnictví překvapují především výsledky bytové výstavby, kde došlo k masivnímu nárůstu počtu nově zahájených bytů. Samotné číslo 5 100 bytů výrazně vybočuje z běžných hodnot, takže je zřejmé, že bylo ovlivněno rozjezdem velkých projektů. Tento souběh v čase se pravděpodobně nebude opakovat, takže v dalších měsících budou výsledky spíše opět průměrné,“ uzavírá Dufek.

Tuzemská registrovaná míra nezaměstnanosti v květnu klesla meziměsíčně o 0,1 procentního bodu a dosáhla 4,8 %. Na úřadech práce bylo evidováno 359 tisíc uchazečů o zaměstnání, tedy o zhruba pět tisíc méně než před měsícem a o 43 tisíc více než před rokem. Vybírat si mohli z 94 tisíc volných pracovních míst, kterých tak bylo zhruba stejně jako před měsícem a o dva tisíce méně než před rokem. Na jedno volné místo připadalo 3,8 uchazeče. Květnový pokles nezaměstnanosti je standardním projevem sezónnosti, nicméně podobně jako v uplynulých měsících, tentokrát byl ale pokles spíše slabší než obvykle.

„To jasně ukazuje, že ačkoliv nezaměstnanost klesá, trh práce není ve zcela perfektní kondici. Vyšší nezaměstnanost v květnu vykazoval naposledy v roce 2016. Od té doby byla vždy nižší, než je nyní. Na vině je téměř jistě dlouhodobá slabost tuzemského průmyslového sektoru, který již několik let víceméně jen přešlapuje na místě. V náborech zaměstnanců je tak velmi opatrný a v některých případech stavy rovnou snižuje. Podobný průběh očekáváme i ve zbytku letošního roku, přičemž situaci může dále zhoršit narušení dodavatelských řetězců v důsledku války v Íránu,“ uvádí hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil s tím, že po loňských 4,4 % letos očekává průměrnou nezaměstnanost na úrovni 4,7 %.

Tržby v maloobchodě se v dubnu reálně meziročně zvýšily o 1,6 %, ovšem meziměsíčně se snížily o 0,9 %. Tržby za prodej a opravy motorových vozidel meziročně vzrostly o 5,3 % a meziměsíčně klesly o 0,3 %.

„Maloobchodní tržby po očištění o cenové vlivy v dubnu pokračovaly v meziročním růstu, avšak tempo růstu oproti předchozím měsícům zpomalilo. Tržby vzrostly za prodej nepotravinářského zboží, naopak za prodej pohonných hmot a potravin klesly. Nižší tržby jsme zaznamenali také u specializovaných prodejen s počítačovým a komunikačním zařízením,“ říká Jana Gotvaldová z ČSÚ.

Průměrná mzda za první čtvrtletí vzrostla o 8,1 %, což v reálném vyjádření znamená nárůst o 6,4 %. Ke zklidnění mzdové dynamiky, které očekávala prognóza centrální banky, tedy zatím nedochází. Tentokrát navíc chybí údaj o mediánové mzdě, který obvykle poskytuje plastický obrázek o vývoji odměňování, protože není zkreslený extrémy na obou stranách rozdělení tak jako průměr.

Nejvyšší mzdový růst byl v prvním čtvrtletí patrný v oblasti realit, která těží z pokračujícího boomu na trhu nemovitostí. Výrazné přidávání bylo vidět také ve stavebnictví, kde přetrvává nedostatek pracovníků, a dále v administrativních činnostech, HORECA a nově i v zemědělství.

„Celkově byl růst mezd velmi silný a pravděpodobně se neobejde bez inflačních důsledků, zejména v sektoru služeb. Právě na inflaci ve službách ČNB dlouhodobě upozorňuje, takže aktuální čísla pro ni představují negativní překvapení. Ve své prognóze počítala s růstem mezd kolem 7 %, skutečnost je zhruba o jeden procentní bod vyšší. Přitom nelze očekávat, že by v dalších čtvrtletích došlo k dramatickému zpomalení – první čtvrtletí nastavuje laťku pro zbytek roku,“ podotýká hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek s tím, že je proto pravděpodobné, že se mzdové výhledy budou muset upravit směrem nahoru.

Lidé, kteří byli nemocensky pojištění, strávili v Česku v roce 2025 v pracovní neschopnosti každý v průměru 16,6 dní. Tato hodnota se v posledních třech letech příliš neměnila a její úroveň zhruba odpovídá předpandemickému roku 2019. Nejčastější byly neschopenky v autoprůmyslu, nejdéle se stonalo v odvětví zemědělství, lesnictví a rybářství.

„V průběhu roku 2025 chybělo v Česku z důvodu dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc či úraz na pracovištích denně v průměru 214 tisíc osob, tedy zhruba stejný počet jako v předchozím roce,“ říká Michal Tvrz z ČSÚ.

Podle předběžného odhadu ČSÚ se v květnu inflace snížila z 2,5 % na 2,1 %. Hlavním důvodem bylo odeznění tlaku na růst cen pohonných hmot. Ve směru nižší inflace působily i potraviny, které jsou nyní v průměru téměř o 2 % levnější než před rokem.

Přestože je aktuální pokles inflace pozitivní zpráva, v dalších měsících je třeba počítat s jejím setrváním v horní polovině tolerančního pásma ČNB. Do cen se totiž postupně promítnou vyšší ceny elektřiny a plynu. Na podzim pak navíc mohou inflaci podpořit i rostoucí ceny zemědělských výrobců v důsledku vyšších nákladů na energie a hnojiva.

Podle zpřesněného odhadu ČSÚ si česká ekonomika vedla v prvním čtvrtletí o něco málo lépe, než naznačoval předběžný odhad. Změna je to ovšem jen symbolická, a tak na místo 2,1 % si připisuje růst o 2,2 %. Mezikvartální růst o 0,2 % se tentokrát nemění. Meziroční růst byl podpořen zejména vyššími výdaji na konečnou spotřebu domácností a tvorbou hrubého fixního kapitálu. Negativní vliv měla změna stavu zásob a saldo zahraničního obchodu.

Na konci února sice začal konflikt v Perském zálivu, jeho dopad na českou ekonomiku se ale díky zásobám ve skladech i na cestě omezil pouze na ceny energií, především pak pohonných hmot. Prudké zdražení PHM a vyšší spotové ceny elektřiny a plynu v březnu už firmy pocítily, ale faktický dopad konfliktu na HDP byl ještě velmi limitovaný.

„Výsledky druhého kvartálu už budou válkou v Zálivu ovlivněny podstatně více. Přesto by se ekonomika mohla udržet v černých číslech s růstem okolo 2 %. Za celý rok by ovšem 2% růst bylo možné považovat za velký úspěch, zvlášť s ohledem na mizérii německého hospodářství,“ dodává hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

V letech 2022 až 2024 inovovalo v Česku své produkty nebo procesy 43 % podniků s deseti a více zaměstnanci. V roce 2024 tyto firmy na inovační aktivity vynaložily 221 miliard korun, což představovalo 2,5 % z jejich tržeb. Za inovované výrobky a služby ve stejném roce utržily 1,4 bilionu korun, tedy necelou čtvrtinu ze svých celkových tržeb.

„Firmy se v rámci svých inovačních aktivit více soustředily na inovace podnikových procesů, které v letech 2022 až 2024 zavedlo 38 % podniků. Nový či podstatně zlepšený výrobek či službu na trh uvedlo 24 % podniků, což představuje nejnižší podíl za posledních deset let,“ uvedl Marek Štampach z ČSÚ s tím, že s vysokými školami či veřejnými výzkumnými organizacemi spolupracovalo při vývoji nových produktů 14 % produktově inovujících podniků a pouze 2 % si u těchto institucí vývoj zadala.

Souhrnný indikátor důvěry se v květnu meziměsíčně snížil o 1,6 bodu na hodnotu 99,7, a to při stejném vývoji obou jeho složek. Indikátor důvěry podnikatelů poklesl o 1,4 bodu na hodnotu 99,0 a indikátor důvěry spotřebitelů se snížil o 2,6 bodu na úroveň 103,4.

„K poklesu podnikatelské důvěry v květnu přispěla zejména nižší očekávání tempa růstu výrobní činnosti u podnikatelů v průmyslu a výrazně horší hodnocení celkové ekonomické situace v obchodě,“ uvedl Jiří Obst z ČSÚ s tím, že důvěra spotřebitelů se snížila podruhé v řadě. Naposledy byla nižší loni v srpnu. Mezi spotřebiteli přetrvávají obavy ze zhoršení celkové hospodářské situace doprovázené zhoršujícím se hodnocením jejich stávající finanční situace.

Letos v dubnu bylo v Česki vyhlášeno 535 bankrotů fyzických osob podnikatelů, o 4 % méně než v dubnu 2025. Zároveň bylo podáno 570 insolvenčních návrhů, meziročně o 3 % více. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.

Zatímco od ledna do března počet bankrotů podnikatelů stále rostl, v dubnu se meziměsíčně snížil o 74. Obdobný vývoj vykázaly i insolvenční návrhy. Ve výsledku byl počet bankrotů i návrhů na ně za první čtyři měsíce roku zhruba stejný jako v minulém roce. Od ledna do konce dubna soudy vyhlásily 2 105 bankrotů podnikatelů a přijaly 2 181 insolvenčních návrhů.

„Již delší dobu roste úvěrová aktivita podnikatelů, doprovázená podstatně nižším růstem jejich úspor. Podíl nevýkonných úvěrů se však i nadále mírně snižuje. U bankrotů podnikatelů z více než 90 % nejde o klasický bankrot jako u firem, ale o oddlužení, které podnikatelům nebrání v dalším provozování živnosti," vysvětluje Věra Kameníčková, analytička CRIF – Czech Credit Bureau.

Za čtyři měsíce letošního roku bylo nejvíce bankrotů podnikatelů v Praze (288), podstatně méně jich bylo ve Středočeském (251) a v Moravskoslezském kraji (240). Nejméně bankrotů vyhlásily soudy v kraji Vysočina (68), v Karlovarském kraji (71) a ve Zlínském kraji (77).

Pokles cen v průmyslu skončil s tím, jak se do nákladů začaly stále více propisovat zdražující suroviny. Ceny poskočily meziročně o 1 % a ve zpracovatelském průmyslu dokonce o více než 3 %. Důvodem jsou především dražší rafinérské výrobky reagující na růst cen vstupních surovin, které se začínají propisovat i do vyšších cen dalších oborů jako je chemický průmysl nebo výroba stavebních materiálů.

„Cenová nákaza je zatím omezená, ale postupně se šíří. Vzhledem k tomu, že se situace v Zálivu neuklidnila ani po dvou měsících, je jen otázkou času, kdy se do výrobní inflace propíšou i vyšší náklady za plyn a elektřinu. Asi těžko čekat, že firmy zůstanou imunní vůči zdražování základních energií,“ uvádí hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Ze zemědělství zatím žádný výrazný tlak nepřichází. Rostlinné produkty jsou meziročně levnější o téměř 12 %, dražší jsou naproti tomu některé druhy masa a vejce. Potraviny tak mohou fungovat jako inflační brzda ještě několik málo měsíců. Tato brzda však nebude fungovat věčně. „Pokud konflikt brzy neskončí, přijdou na řadu energie v plné síle – a tím se zdražování plošně rozlije napříč ekonomikou,“ uzavírá Dufek s tím, že výrobní inflace není konec příběhu, ale jeho začátek.

Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo společně s Národní rozvojovou bankou speciální zvýhodnění určené rodinným podnikům v rámci stávajícího programu Expanze úvěry OPTAK. Z programu Expanze úvěry OPTAK lze malým a středním podnikům do 250 zaměstnanců poskytnout bezúročné investiční úvěry od jednoho do sto milionů korun s odkladem splácení až tři roky od uzavření úvěrové smlouvy.

Rodinné podniky mohou získat bezúročný investiční úvěr 500 tisíc až 120 milionů korun s odkladem splácení až čtyři roky, doplněný o finanční příspěvek formou odpuštění posledních splátek jistiny úvěru ve výši až 10 % z vyčerpané částky úvěru, maximálně však pět milionů korun.

Žádosti rodinných podniků o tuto podporu začne Národní rozvojová banka přijímat 15. června 2026. Program Expanze úvěry OPTAK bude otevřený pro přijímání žádostí do 30. června 2029, nebo do vyčerpání celkové alokace, která činí 5,1 miliardy korun.

Nezaměstnanost se v průběhu dubna sice snížila, ale ne tak moc, jak se čekalo. Náběh sezónních prací a brigád mívá obvykle přece jen větší sílu, než tomu bylo tentokrát. Míra nezaměstnanosti totiž poklesla pouze o jednu desetinu procentního bodu na 4,9 % a byla tak o 0,7 procentního bodu vyšší než před rokem.

Březnové výsledky maloobchodu překvapují svou silou, protože kromě toho, že v březnu meziročně výrazně vzrostly tržby obchodníků o 4,9 %, zvýšily se i vůči únorovým hodnotám o 1,2 %. Tržby rostly ve všech segmentech obchodů s výjimkou prodeje oblečení a obuvi. Faktický boom opět zažívaly internetové obchody, které už expandují napříč všemi tržními segmenty za podpory rozšiřující sítě výdejních boxů. „Březnová čísla potvrzují očekávání, že ekonomiku táhne domácí spotřeba podporovaná růstem reálných příjmů domácností,“ uvádí hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Situace ve službách se nijak zvlášť nemění. Jejich tempo je na rozdíl od maloobchodu stále spíše umírněné. Nahoru je táhnou primárně profesní a technické služby, zatímco třeba HORECA více méně přešlapuje na místě. S ohledem na sílící cestovní ruch je zde docela zajímavý kontrast. Na jedné straně bylo více turistů, kteří zde strávili i více času, na straně druhé reálné tržby firem v ubytovacích službách meziročně poklesly.

„Ekonomiku v prvním kvartále táhla spotřeba domácností na straně poptávky, služby obchodů na straně nabídky. Tento mix nejspíš přetrvá po celý letošní rok, protože navzdory rizikům přicházejícím z Perského zálivu se asi nedá čekat nijak výrazná inflační vlna,“ uzavírá Dufek.

Stavební produkce v březnu meziročně vzrostla o 5,8 %, meziměsíčně byla vyšší o 1,0 %. Počet vydaných stavebních povolení vzrostl o 13,4 %. Meziročně bylo zahájeno o 5,5 % bytů méně, dokončeno bylo o 1,2 % bytů méně.

„Tahounem růstu produkce bylo opět pozemní stavitelství, které meziročně vzrostlo o 10,8 %. Naopak inženýrské stavitelství vlivem vysoké srovnávací základny produkci tlumilo,“ říká Petra Kačírková z ČSÚ. K meziročnímu růstu počtu vydaných stavebních povolení přispěl podle odborníků z ČSÚ vyšší počet povolených staveb rodinných domů. Podlahová plocha u výstavby nových budov však meziročně klesla, a to kvůli nižšímu počtu povolených staveb bytových domů.

Průmyslová produkce v březnu meziročně reálně vzrostla o 0,9 %, meziměsíčně byla nižší o 0,2 %. Hodnota nových zakázek meziročně vzrostla o 1,2 %, zejména ve výrobě motorových vozidel. Nárůst zaznamenal i kovozpracující průmysl nebo výroba elektrických zařízení.

„V březnu růst průmyslové produkce zpomalil. V černých číslech ho udržel především kovozpracující průmysl, kde byl růst podpořen zejména dodávkami pro energetiku a výrobu motorových vozidel. K růstu významně přispěla i výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení, zejména kolejových vozidel,“ říká Radek Matějka z ČSÚ.

Inflace v průběhu dubna poskočila z 1,9 % na 2,5 %, a výrazně tak předčí stávající prognózu centrální banky. Do velké míry jde tento nárůst na vrub důsledků války v Perském zálivu. Propsaly se do ní dozvuky zdražování PHM, které sice zbrzdila vládní regulace a nižší spotřební daň. Naproti tomu pokračovalo zlevňování potravin, které z inflace odmazalo dvě desetiny procentního bodu.

„Je vidět, že růst cen nafty a benzínu byl natolik silný, že s inflací zamával i navzdory poměrně malé váze ve spotřebitelském koši,“ říká hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek s tím, že inflace bude v následujících měsících kolísat v závislosti na srovnávacím základu, nicméně trendově bude směřovat ke trojce. Jak rychle se to stane, to se podle jeho slov bude odvíjet od reakce energetických společností, které časem začnou propisovat zdražení plynu a elektřiny na velkoobchodním trhu.

Index nákupních manažerů z tuzemského zpracovatelského sektoru v dubnu dosáhl hodnoty 52,9 bodu a překonal tím jak výsledek z předchozího měsíce (52,8) tak i odhad trhu (51,4). Index tak je nejvýše za poslední čtyři roky, zůstává bezpečně v pásmu expanze. Rostla výroba i zakázky tuzemských podniků, mimo jiné i díky přesměrování odběratelů k místním výrobcům a zásobám. Strach z logistických prodlev a zdražování pak vede k návratu ke kratším zásobovacím linkám.

„Pokud to nebude výkyv, ale trend, bude možné mluvit o deglobalizaci. A v podstatě pozitivní, protože jak ukázala covidová zkušenost a následně ta čipová, trochu to evropské firmy s honbou za nižšími cenami subdodávek už přece jen přehnaly s tím, jak si byly až příliš jisté stabilitou dodávek na tisíce kilometrů daleko. Just-in-time se hodí opravdu spíše do pohodových časů,“ uvádí hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek s tím, že může jít jen o dočasný stimul, protože ve chvíli, kdy nejistota pomine, začnou firmy hrát opět na jistotu a náklady vázané v zásobách.

Rekordní PMI sice vyznívá pro průmysl velmi nadějně, avšak nejistota narůstá. Nejde přitom jen o konflikt v Perském zálivu, který tlačí výrobní inflaci vzhůru, ale možná i o nenaplněná očekávání ohledně fiskálního impulsu v Německu.

Tuzemské firmy dlouhodobě přibývají rychleji než obyvatelé. Zatímco v roce 2019 připadalo na každých tisíc obyvatel 47 firem, loni to bylo 53 a aktuálně již 55. Celorepublikovému průměru se zcela vymyká Praha, kde je koncentrace firem a podnikatelů výrazně vyšší než v ostatních krajích. Vyplývá to z dat Dun & Bradstreet.

Vedle kapitálových firem je patrný i nárůst živnostníků, což může odrážet flexibilnější formy práce i snahu diverzifikovat příjmy. Meziročně se počet podnikatelů – fyzických osob zvýšil ze 183 na 187 na tisíc obyvatel. Růst počtu podnikatelských subjektů na obyvatele zároveň znamená vyšší konkurenční tlak, ale i větší dynamiku domácí ekonomiky. Ve srovnání se společnostmi s ručením omezeným a akciovými společnostmi počty živnostníků v jednotlivých krajích výrazně lépe kopírují počty obyvatel, nicméně Praha se opět vymyká celorepublikovému průměru s počtem 271.

Podle předběžného odhadu ČSÚ vzrostl hrubý domácí produkt v prvním čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,2 % a meziročně o 2,1 %. „Meziroční růst HDP o 2,1 % byl výhradně podpořen domácí poptávkou, zejména výdaji na konečnou spotřebu domácností a tvorbou hrubého fixního kapitálu. Negativní příspěvek mělo saldo zahraničního obchodu,“ sdělil ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Za první tři měsíce letošního roku v Česku vzniklo 10 312 obchodních společností, meziročně o 19 % více. Naopak 4 513 jich zaniklo, to je o 3 % méně než v prvním čtvrtletí loňského roku. Na trhu tak přibylo 5 799 firem. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.

„Letos v prvních třech měsících byla na trhu opačná situace než loni, kdy se meziročně počet vzniklých firem zvýšil pouze mírně, a počet zaniklých společností naopak výrazně vzrostl. V období od ledna do konce března letošního roku na trh vstoupilo o téměř pětinu více firem než loni a počet zaniklých firem klesl. Ve výsledku tak na trhu přibylo nejvíce firem za první čtvrtletí od roku 2017, kdy byl za první tři měsíce čistý přírůstek o zhruba tisíc firem vyšší,“ říká analytička CRIF – Czech Credit Bureau Věra Kameníčková.

Souhrnný indikátor důvěry se v dubnu meziměsíčně mírně snížil o 0,8 bodu na 101,3 při rozdílném vývoji obou jeho složek. Zatímco indikátor důvěry podnikatelů zůstal na své březnové úrovni (100,4), indikátor důvěry spotřebitelů poklesl o 4,4 bodu na hodnotu 106,0.

„Důvěra podnikatelů v ekonomiku se v dubnu meziměsíčně nezměnila. Mnohé podnikatele dlouhodobě limituje nedostatečná poptávka a v některých odvětvích také nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců. Ještě výraznější bariérou růstu produkce než doposud se stává i zhoršující se geopolitická situace, která má mimo jiné výrazný vliv na rostoucí ceny vstupů,“ uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst s tím, že důvěra spotřebitelů se snížila. 

Domácnosti se totiž obávají zhoršení hospodářské situace v Česku i své vlastní finanční situace. Negativně lze přitom hodnotit i výrazně vyšší obavy z dalšího růstu cen, jejichž příčinou je hlavně současná geopolitická situace. Více podrobností najdete na webu ČSÚ.