Krátce

Míra nezaměstnanosti podle metodiky MPSV se zvýšila ze 4,8 % na 5,0 %. Červencový nárůst podílu nezaměstnaných není překvapením, neboť jde každoročně o měsíc, kdy se na trhu práce potkává několik sezonních faktorů. Na jedné straně dochází k útlumu náborové aktivity firem, na straně druhé se do evidence Úřadu práce postupně dostávají absolventi škol. Nadále tak platí, že tuzemský trh práce vykazuje známky mírného ochlazení, celkové podmínky ale zůstávají relativně napjaté, což se mimo jiné odráží ve zrychleném růstu mezd napříč ekonomikou.

„V nejbližších dvou měsících bude míra nezaměstnanosti zhruba stagnovat a v září by mělo dojít k jejímu mírnému poklesu díky obnovené náborové aktivitě firem. Ke konci roku je však třeba znovu počítat s vyšším podílem nezaměstnaných, zejména kvůli útlumu sezónních prací v zemědělství, stavebnictví a některých službách. Za celý letošní rok odhadujeme průměrnou míru nezaměstnanosti na 4,9 %, v příštím roce pak čekáme její lehké snížení na 4,7 %,“ uvádí hlavní ekonom Patria Finance Dominik Rusinko.

Průmyslová výroba v červnu meziměsíčně vzrostla o 1,2 % a meziročně byla vyšší o 7,2 %. Tento silný růst a nadále solidní exportní výkon potvrzuje pokračování cyklického oživení domácího průmyslu. Předstihová data i přes vyšší ceny energií zatím stále indikují relativně příznivý výhled.

Naopak stavební výroba v červnu meziměsíčně stagnovala poté, co v předchozích dvou měsících klesala. Mezičtvrtletně ale stále zaznamenala zlepšení o 1,5 %. Rezidenční výstavba již vykazuje známky mírného oživení, což se odrazilo v růstu pozemního stavitelství.

Bankovní rada České národní banky dnes rozhodla ponechat úrokové sazby na úrovni 3,75 %. Poté, co předběžná data ukázala v červenci zrychlení cenových tlaků u zboží a pokračující růst cen služeb, má ČNB prostor sazby dále zvyšovat.

Česká meziroční inflace v červenci podle předběžného odhadu ČSÚ vzrostla z červnových 1,5 % na 1,7 %. Důvodem bylo nejspíše spojeno se zdražením pohonných hmot a vyšší jádrovou inflací. Inflace podle analytiků Komerční banky poroste i ve zbytku roku, přičemž ke konci letošního roku se přiblíží k hranici 3 %. Důvodem by mělo být postupné promítání druhotných efektů blízkovýchodního konfliktu do ostatních cen v ekonomice. Dosud byly totiž dopady patrné v podstatě pouze na cenách pohonných hmot.

Za celý letošní rok tak odhadují ekonomové KB inflaci v průměru na 2,1 %. V prvních dvou měsících roku 2027 se pak meziroční inflace nejspíše dostane nad 3% horní hranici tolerančního pásma ČNB a svého vrcholu nejspíš odhadu dosáhne v únoru na úrovni 3,4 %. Půjde ale především o technický vliv nízké srovnávací základny a s jeho odezníváním by se tak inflace měla v březnu příštího roku opět vrátit pod 3 %. V průměru za rok 2027 by pak měla dosáhnout 2,6 %.

Rating dluhu ČR na úrovni AA- potvrdila agentura Fitch. Zůstává tak na stejné výši od srpna 2018, kdy došlo k jeho zlepšení. Současná známka představuje lepší hodnocení, než jakého se od téže agentury dostává například Francii, Belgii, Slovinsku nebo Estonsku. Ve svém hodnocení pak Fitch uvádí, že ponechává i stabilní ratingový výhled, neboť předpokládá, že rozpočtové uvolnění české vlády zůstane pod kontrolou a bez zásadnějších negativních důsledků.

Minule dosáhl index nákupních manažerů čtyřletého maxima na úrovni 53,9, v červenci ovšem přece jen optimismus napříč průmyslem korigoval a PMI klesl na 52,2 bodu. Stále ovšem zůstává v pozitivním pásmu nad 50 body, což znamená pokračování růstu, i když ne tak silném jako dříve. Problémem ovšem zůstávají ceny, a to jak na vstupu, tak na výstupu. Válka v Perském zálivu odstartovala vlnu zdražování nejenom ropných derivátů, ale především plynu a s ním spojené elektrické energie. Firmy mají tento zásah z první ruky, protože častou fungují na spotových cenách.

„Přehlédnout, že plyn nyní stojí skoro dvojnásobek toho, co v zimě, rozhodně nelze. Elektřina je nyní v létě také dražší než v zimě, což se do nákladů firem také propisuje. A zapomenout není možné ani na dražší logistiku z titulu vyšších cen PHM i výrazně vyšších námořních tarifů,“ uvádí hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Na indexu však není podle něj zajímavá ani tak jeho celková hodnota, jako spíše vyhodnocení zakázek. A těch i nadále přibývá, takže je možné i pro příští měsíce být mírným optimistou. Nabírat se noví zaměstnanci zřejmě nebudou, ale průmysl by se mohl udržet v mírném tempu i v následujících měsících, zvlášť pokud se mu bude dařit získávat nové odběratele jako doposud. „Průmysl je tak letos jedním z hlavních motorů české ekonomiky, který se zatím dokázal vypořádávat nejenom se slabou evropskou poptávkou, ale i rostoucími náklady a sílící konkurencí z dalekého východu,“ uzavírá Dufek.

Její ekonomika ve druhém čtvrtletí mezičtvrtletně vzrostla o 0,4 % oproti očekávaným 0,2 %, zatímco meziroční růst dosáhl 1 %. Pozitivní výsledek byl plošný napříč ekonomikami velké čtyřky v čele se Španělskem (+0,7 %), Německo, Francie a Itálie vzrostly shodně o 0,2 %. Relativně solidní růst tak zatím potvrzuje odolnost evropských ekonomik v prostředí zvýšených geopolitických rizik a cen energií.

Příjemně překvapily i předstihové indikátory, když došlo k výraznému zlepšení indikátoru důvěry v ekonomiku od Evropské komise na 96,9 b. Přispěla k tomu lepší nálada v průmyslu i ve službách. Lepší evropská data mohou zmírnit obavy ohledně hospodářského růstu, a tím posílit sázky na zvýšení sazeb ECB, od které analytici očekávají v září zvýšení sazeb o 25 bb.

Česká ekonomika se ve druhém čtvrtletí vrátila k rychlejšímu růstu. Podle předběžného odhadu ČSÚ zrostl HDP mezikvartálně o 0,4 %, zatímco na začátku roku ekonomika přidala jen 0,2 %. V meziročním srovnání růst dosáhl 2 %. Potvrzuje se tak, že ekonomika zůstává relativně odolná vůči nepříznivým dopadům blízkovýchodního konfliktu.

„Spotřebu domácností dále podporuje růst reálných příjmů a stále dobrá nálada mezi spotřebiteli, což v posledních měsících potvrzují i rostoucí maloobchodní tržby. Na rozdíl od prvního čtvrtletí se tentokrát dařilo zahraničnímu obchodu, pravděpodobně díky kombinaci stále solidního růstu vývozů a již méně výrazného růstu dovozů. Slabší importy přitom mohou odrážet opatrnější investiční aktivitu, která je typicky dovozně náročná a ve druhém čtvrtletí hospodářský růst brzdila. Právě ve slabší investiční aktivitě firem se tak mohla projevit vyšší nejistota spojená s blízkovýchodním konfliktem, tedy jeden z hlavních kanálů jeho dopadu do české ekonomiky,“ uvádí hlavní ekonom Patria Finance Dominik Rusinko.

Podle jeho názoru poroste letos tuzemská ekonomika zhruba 2% tempem, což by vzhledem k nepříznivému vnějšímu prostředí byl solidní výsledek. Rizika jsou však stále vychýlená spíše negativním směrem. Tím hlavním zůstává znovu eskalující konflikt na Blízkém východě. „Platí přitom, že čím déle konflikt potrvá a čím déle zůstanou ceny energií zvýšené, tím výraznější bude jeho průsak do inflace i hospodářského růstu,“ uzavírá Rusinko.

Německý index podnikatelského sentimentu Ifo vzrostl v červenci z 85,7 b. na 86,6 b. a překonal tržní konsensus ve výši 86,0 b. Jedná se o třetí měsíční nárůst v řadě. Pozitivně překvapila složka očekávání, která povyskočila z 84,3 b. na 86,7 b., což bylo výrazně nad tržním konsensem, který čítal 84,8 b., a zároveň i nad těmi nejoptimističtějšími odhady.

„Tento pozitivní vývoj mohl částečně souviset s optimismem ohledně nedávno navrženého reformního balíčku německé vlády. Slabým místem červencového průzkumu podnikatelské důvěry v Německu bylo naopak hodnocení současné ekonomické situace. To se zhoršilo z 87,0 b. na 86,5 b., zatímco konsensus očekával mírné zlepšení na 87,3 b. V tom se mohla negativně promítnout obnovená volatilita cen ropy související s opětovnou eskalací konfliktu na Blízkém východě,“ uvádí analytik Komerční banky Martin Gürtler.

Index tuzemské ekonomické důvěry v průběhu července oproti předchozímu měsíci nepatrně stoupl o 0,1 bodu a dosáhl tak hodnoty 101,1. Důvěra podnikatelů vzrostla o 0,4 bodu na 100,2, důvěra spotřebitelů naopak klesla o 0,9 bodu na 105,6.

„Červencová data hodnotíme vesměs pozitivně. Mírné zhoršení nálady spotřebitelů je sice mrzuté, nicméně i po něm zůstávají domácnosti převážně optimistické. S ohledem na nejistotu spojenou s důsledky pokračující války v Iránu tak čeští spotřebitelé prokazují solidní odolnost. Totéž lze říci i o průmyslovém sektoru, jehož dlouho očekávané oživení mohlo válečné narušení dodavatelských řetězců zmařit, nicméně prozatím se tak neděje. Bojovná nálada pak přetrvává i ve všech ostatních sektorech ekonomiky,“ uvádí hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil s tím, že na oslavy by ale bylo ještě brzy, protože sekundární důsledky Hormuzského průlivu do Česka teprve doputují.

Aktuální průzkum navíc ještě nemohl zachytit nedávnou opětovnou eskalaci konfliktu a jeho rozšíření do Rudého moře. Podle momentální nálady spotřebitelů i podnikatelů se ovšem zdá, že naděje na solidní ekonomický rok pro letošek stále žije.

Spotřebitelské ceny rostou v Česku druhým nejpomalejším tempem z celé EU. Míra meziroční harmonizované inflace v červnu poklesla z 1,8 na 1,1 %, tedy výrazně pod unijní průměr 2,9 %. Nižší inflaci vykázalo jen Švédsko s 1,0 %, zatímco nejrychleji rostou spotřebitelské ceny v Rumunsku o 9,2 %.

Za takto nízkou mírou tuzemské inflace stojí dva hlavní faktory: levnější energie a potraviny. „V obou případech jde ale o značně rozkolísané položky, na které nelze spoléhat jako na faktory dlouhodobě tlumící inflaci. Zejména v případě potravin očekáváme ke konci letošního roku a v roce 2027 postupný obrat, až se do cen začnou výrazněji promítat nákladové tlaky z předchozího růstu cen energií, hnojiv a dalších vstupů na světových trzích,“ uvádí hlavní ekonom Patria Finance Dominik Rusinko s tím, že domácí cenové tlaky ale zůstávají stále silné.

Přesto je podle něj dobrou zprávou další mírný pokles jádrové inflace na 2,7 %, stejně zpomalení růstu cen služeb na 4,3 %. Překvapením je červnový půlprocentní pokles cen zboží, který byl nejvýraznější ze všech unijních států. „V nejbližších měsících očekáváme setrvání tuzemské inflace okolo současné úrovně. Nevyzpytatelné zůstanou ceny potravin, které budou i nadále hlavním zdrojem případných inflačních překvapení. Rizikem ve směru vyšší inflace je opětovná eskalace konfliktu na Blízkém východě, které se již nyní propisuje do vyšších cen paliv,“ uzavírá Rusinko.

Spotřebitelské ceny v červnu meziměsíčně klesly o 0,3 %. Tento vývoj byl ovlivněn zejména nižšími cenami v oddíle doprava a v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v červnu o 1,5 %, což bylo o 0,6 procentního bodu méně než v květnu.

„Inflace v červnu zpomalila svůj meziroční růst na 1,5 %. Na tomto vývoji se významně podílely ceny pohonných hmot. Nafta se v červnu na čerpacích stanicích prodávala v průměru zhruba za 37 Kč/l a benzín Natural 95 za necelých 40 Kč/l. V případě benzinu Natural 95 to byla nejnižší hodnota od letošního března a v případě nafty od února,“ uvedla Pavla Šedivá z ČSÚ.

Další podrobnosti naleznete na webu ČSÚ: https://csu.gov.cz/rychle-informace/indexy-spotrebitelskych-cen-inflace-cerven-2026.

Aktuální data potvrzují postupnou stabilizaci trhu práce. Podíl nezaměstnaných osob podle metodiky MPSV zůstal v červnu stabilní na 4,8 %, což odpovídá obvyklému sezónnímu vývoji. Ve srovnání s loňským červnem byl však vyšší o 0,6 procentního bodu. Po očištění o sezónní vlivy se držel na 5,0 %.

Ke konci června evidoval Úřad práce ČR zhruba 356 tisíc uchazečů o zaměstnání, tedy asi o 40 tisíc více než před rokem. Počet nově evidovaných osob byl meziměsíčně vyšší o 1 542 a meziročně o 5 300. Současně bylo inzerováno téměř 100 tisíc volných pracovních míst, což bylo o více než pět tisíc více než v květnu.

„Přestože podíl nezaměstnaných podle metodiky MPSV zůstává zvýšený, širší pohled na trh práce neukazuje na plošné ochlazení. Harmonizovaná míra nezaměstnanosti podle Eurostatu zůstává v Česku velmi nízká – v květnu činila 2,9 % a patřila spolu s Bulharskem k nejnižším v EU. Přetrvávající napětí na trhu práce potvrzuje i rychlý růst mezd,“ uvádí hlavní ekonom Patria Finance Dominik Rusinko s tím, že v červenci očekává nárůst míry nezaměstnanosti v souladu s typickou sezónností. Následně by však měla opět pozvolna klesat, přičemž za celý letošní rok odhaduje průměrný podíl nezaměstnaných na 4,9 %.

Tuzemské maloobchodní tržby vykázaly v průběhu letošního května meziměsíční nárůst o 1,3 %, což odpovídá meziročnímu zvýšení o 4,7 %. Jedná se o znatelně lepší výsledek, než očekával trh (3,2 %) i než o měsíc dříve (1,6 %). Zdá se tedy, že se čeští zákazníci z šoku z války v Iránu oklepali velmi rychle.

Zatímco v dubnu své útraty zřetelně omezili, v květnu se již suverénně vrátili zpět na předchozí růstovou trajektorii. Dokonce i prodeje pohonných hmot se dostaly téměř zpátky na předválečné hodnoty, a to navzdory zřetelně vyšším cenám. A protože indikátory důvěry naznačují, že nálada českých spotřebitelů se v červnu dále zlepšovala, lze podle hlavního ekonoma společnosti Investika Víta Hradila předpokládat, že obchodníky čekají dobré časy i v nejbližších měsících.

„Již v červnu by podle nás mohlo dojít k překonání dosavadního historického rekordu z května roku 2021 a tuzemský maloobchod by se tak konečně po dlouhých pěti letech vyhrabal z propadu, do kterého jej poslala soustava pandemické, energetické a inflační krize. Za celý letošní rok pak maloobchod patrně vykáže solidní růst tržeb v okolí 4,3 %,“ dodává Hradil.

Poté, co se situace v Perském zálivu prozatím zklidnila, zamířily ceny PHM svižně dolů a současně ovlivnily i českou inflaci. Tentokrát pozitivně. Podle předběžného odhadu ČSÚ v červnu klesla meziměsíčně o 0,3 % a meziročně vzrostla o 1,5 %. Opět se tak dostala pod cílová 2 %.

Celkový výsledek inflace tak sice vypadá na první pohled skvěle, stojí za ním však především potraviny a energie, tedy dvě nevyzpytatelné položky. Na inflačních trendech z předchozích měsíců se přitom nic nemění. Růst cen služeb zůstává vysoký (+4,5 %) a jádrová inflace se nadále drží nad 3 %. Nadále tak podle ekonomů platí, že riziko inflace pohybující se kolem 3 % zůstává vysoké.