Komentáře

Průměrná hrubá měsíční mzda ICT specialistů v roce 2025 meziročně vzrostla o 6 % na téměř 100 tisíc korun. Nejlépe placeni byli vývojáři softwaru. Dlouhodobým trendem zůstává nízké zastoupení žen, a to jak mezi specialisty, tak studenty těchto oborů.

„Výdělky ICT specialistů se výrazně liší podle typu jejich zaměstnavatele. V roce 2025 pobírali ICT specialisté pracující ve mzdové sféře měsíčně v průměru 102 tisíc korun, jejich kolegové ve sféře platové 58 tisíc korun,“ říká Martin Mana z ČSÚ s tím, že přetrvávajícím trendem zůstává velmi nízké zastoupení žen mezi ICT specialisty, které v roce 2024 dosáhlo 13 %, přičemž šlo o jeden z nejnižších podílů mezi zeměmi Evropské unie.

Podle průzkumu mezi nákupními manažery se zdraví českého zpracovatelského průmyslu v červnu výrazně zlepšilo, když index PMI vyskočil z květnových 52,2 bodu na 53,9 bodu. To je nejvyšší hodnota od roku 2022. K tomuto výsledku nejvíce přispěl nárůst nových zakázek, který byl nejprudší od února 2022. Více se prodávalo především do zahraničí, přičemž tempo růstu mezinárodních zakázek bylo nejsilnější od ledna 2022.

Při hodnocení těchto výsledků je ale zároveň třeba jisté opatrnosti, jak zmiňuje analytička Komerční banky Jana Steckerová: „Stejně jako se při zavádění amerických cel ve statistikách promítala snaha se předzásobit, i nyní respondenti zmiňují, že poptávka mohla růst i v důsledku obav z dalšího růstu cen. Je tedy otázkou, zda se tento efekt vyčerpá a dojde k opětovnému zhoršení nálady i výstupu tohoto segmentu, anebo, zda v důsledku odeznění negativních dopadů války mezi Íránem a USA, stejně tak vlivem oživení německého průmyslu bude zlepšování kondice zpracovatelského průmyslu pokračovat. My se kloníme spíše k variantě dalšího postupného oživení, ačkoli strukturální problémy přetrvávají a budou růst českého průmyslu brzdit.“

Tuzemská ekonomická důvěra se v červnu oproti předchozímu měsíci zvýšila o 1,3 bodu a dosáhla hodnoty 101,0, a vrátila se tak do pásma optimismu (>100,0). Důvěra vzrostla mezi spotřebiteli (o 3,1 bodu na 106,5) i mezi podnikateli (o 0,8 bodu na 99,8). Stalo se tak zřejmě spolu s rostoucími nadějemi na ukončení konfliktu v Perském zálivu. Firmy i domácnosti vnímaly nejen zprávy ze Zálivu, ale především zlevňování pohonných hmot.

Mezi firmami se ovšem nálada zlepšila pouze v průmyslu, který očekává vyšší poptávku a s ní spojenou vyšší produkci v nejbližších měsících. Zároveň počítá s udržením vyšších cen produkce a bez výraznějšího náboru nových zaměstnanců. „Zajímavá je situace ve stavebnictví, které jede téměř na plný výkon, a přesto pociťuje slabší poptávku. Ceny si chce udržet i v následujících měsících, patrně i s ohledem na očekávané zdražování stavebních materiálů,“ uvádí hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek s tím, že největší spokojenost nadále panuje ve službách, které těží ze silné poptávky, i když počítají s tím, že další měsíce už nemusejí být tak příznivé.

Optimističtější byli i spotřebitelé. Opadly jejich obavy ze zhoršení ekonomického vývoje i z vlastní finanční situace. Nadále se však více obávají inflace a nezaměstnanosti než v poklidných časech, což vysvětluje jejich nechuť k větším nákupům. „Celkově průzkum nepřináší žádné dramatické zlomy, které by naznačovaly změnu směru ekonomiky. Spíše potvrzuje, že si ekonomika udrží pozvolné tempo růstu i ve třetím čtvrtletí, ve smyslu opatrného kroku vpřed,“ uzavírá Dufek.

Podle aktuálních dat Eurostatu dosáhla česká harmonizovaná inflace (1,8 %) druhé nejnižší úrovně v celé EU. Lépe si vedlo jen Švédsko, naopak hůře Dánsko. Zajímavé přitom je, že trojice zemí s nejnižší inflací leží mimo eurozónu. Jen pro úplnost, do tohoto indexu se nezahrnuje imputované nájemné (tedy ceny bydlení), které jinak českou národní inflaci výrazně ovlivňuje.

Na první pohled tak vypadá česká inflace velmi příznivě. Při detailnějším pohledu na její strukturu však obrázek tak optimistický není. Pozitivní vliv levnějších potravin a energií je dočasný, zatímco zdražování služeb působí mnohem trvalejším dojmem. Částečně jde o projev konvergence, zčásti však o důsledek přetrvávajících domácích nerovnováh. Takže ano, máme nízkou inflaci, ale...

Na konci prvního čtvrtletí mělo Česko 10,896 milionu obyvatel, o 19,8 tisíce méně než na počátku roku. Záporná byla jak bilance přirozené měny (−12,6 tisíce), tak zahraničního stěhování (−7,3 tisíce). Počet živě narozených (17,5 tisíce) se dále snížil, meziročně nižší byl i počet zemřelých (30,1 tisíce) a sňatků (3,1 tisíce).

„Zahraniční stěhování skončilo v 1. čtvrtletí zápornou bilancí ve výši −7,3 tisíce osob. Stejně jako v prvním čtvrtletí let 2025 a 2024 bylo i letos záporné saldo odrazem vysokého počtu osob, kterým na konci března skončila platnost udělené dočasné ochrany,“ upřesňuje Michaela Němečková z ČSÚ.