Jan Sedláček

Průmyslová produkce v březnu meziročně reálně vzrostla o 0,9 %, meziměsíčně byla nižší o 0,2 %. Hodnota nových zakázek meziročně vzrostla o 1,2 %, zejména ve výrobě motorových vozidel. Nárůst zaznamenal i kovozpracující průmysl nebo výroba elektrických zařízení.

„V březnu růst průmyslové produkce zpomalil. V černých číslech ho udržel především kovozpracující průmysl, kde byl růst podpořen zejména dodávkami pro energetiku a výrobu motorových vozidel. K růstu významně přispěla i výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení, zejména kolejových vozidel,“ říká Radek Matějka z ČSÚ.

Inflace v průběhu dubna poskočila z 1,9 % na 2,5 %, a výrazně tak předčí stávající prognózu centrální banky. Do velké míry jde tento nárůst na vrub důsledků války v Perském zálivu. Propsaly se do ní dozvuky zdražování PHM, které sice zbrzdila vládní regulace a nižší spotřební daň. Naproti tomu pokračovalo zlevňování potravin, které z inflace odmazalo dvě desetiny procentního bodu.

„Je vidět, že růst cen nafty a benzínu byl natolik silný, že s inflací zamával i navzdory poměrně malé váze ve spotřebitelském koši,“ říká hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek s tím, že inflace bude v následujících měsících kolísat v závislosti na srovnávacím základu, nicméně trendově bude směřovat ke trojce. Jak rychle se to stane, to se podle jeho slov bude odvíjet od reakce energetických společností, které časem začnou propisovat zdražení plynu a elektřiny na velkoobchodním trhu.

Index nákupních manažerů z tuzemského zpracovatelského sektoru v dubnu dosáhl hodnoty 52,9 bodu a překonal tím jak výsledek z předchozího měsíce (52,8) tak i odhad trhu (51,4). Index tak je nejvýše za poslední čtyři roky, zůstává bezpečně v pásmu expanze. Rostla výroba i zakázky tuzemských podniků, mimo jiné i díky přesměrování odběratelů k místním výrobcům a zásobám. Strach z logistických prodlev a zdražování pak vede k návratu ke kratším zásobovacím linkám.

„Pokud to nebude výkyv, ale trend, bude možné mluvit o deglobalizaci. A v podstatě pozitivní, protože jak ukázala covidová zkušenost a následně ta čipová, trochu to evropské firmy s honbou za nižšími cenami subdodávek už přece jen přehnaly s tím, jak si byly až příliš jisté stabilitou dodávek na tisíce kilometrů daleko. Just-in-time se hodí opravdu spíše do pohodových časů,“ uvádí hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek s tím, že může jít jen o dočasný stimul, protože ve chvíli, kdy nejistota pomine, začnou firmy hrát opět na jistotu a náklady vázané v zásobách.

Rekordní PMI sice vyznívá pro průmysl velmi nadějně, avšak nejistota narůstá. Nejde přitom jen o konflikt v Perském zálivu, který tlačí výrobní inflaci vzhůru, ale možná i o nenaplněná očekávání ohledně fiskálního impulsu v Německu.

Tuzemské firmy dlouhodobě přibývají rychleji než obyvatelé. Zatímco v roce 2019 připadalo na každých tisíc obyvatel 47 firem, loni to bylo 53 a aktuálně již 55. Celorepublikovému průměru se zcela vymyká Praha, kde je koncentrace firem a podnikatelů výrazně vyšší než v ostatních krajích. Vyplývá to z dat Dun & Bradstreet.

Vedle kapitálových firem je patrný i nárůst živnostníků, což může odrážet flexibilnější formy práce i snahu diverzifikovat příjmy. Meziročně se počet podnikatelů – fyzických osob zvýšil ze 183 na 187 na tisíc obyvatel. Růst počtu podnikatelských subjektů na obyvatele zároveň znamená vyšší konkurenční tlak, ale i větší dynamiku domácí ekonomiky. Ve srovnání se společnostmi s ručením omezeným a akciovými společnostmi počty živnostníků v jednotlivých krajích výrazně lépe kopírují počty obyvatel, nicméně Praha se opět vymyká celorepublikovému průměru s počtem 271.

Podle předběžného odhadu ČSÚ vzrostl hrubý domácí produkt v prvním čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,2 % a meziročně o 2,1 %. „Meziroční růst HDP o 2,1 % byl výhradně podpořen domácí poptávkou, zejména výdaji na konečnou spotřebu domácností a tvorbou hrubého fixního kapitálu. Negativní příspěvek mělo saldo zahraničního obchodu,“ sdělil ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.