Komerční sdělení
-
29. 3. V únoru zbankrotovalo jen 54 firem, bylo však podáno 103 návrhů na bankrot
V únoru soudy v Česku vyhlásily 54 bankrotů obchodních společností. Oproti stejnému měsíci loňského roku jich bylo o jeden méně. Zároveň bylo podáno 103 insolvenčních návrhů, meziročně o 12 více. Vyplývá to z analýzy, kterou provedla společnost CRIF – Czech Credit Bureau.
„Počet firemních bankrotů byl v únoru zhruba stejný jako v lednu. Za posledních 12 měsíců, tedy od loňského března do konce února, zbankrotovalo 747 obchodních společností. Oproti předchozímu období se jejich počet zvýšil o 9 %. Minimálně v posledních šesti letech je to nejvyšší počet v období od března do února. Počet insolvenčních návrhů se zvýšil o 8 % na 1 186. Navzdory vcelku dobrým podmínkám pro podnikání počet bankrotů firem nadále roste. Počet nových firem se zvyšuje nebývalým tempem, které je v porovnání s tempem růstu zaniklých firem téměř trojnásobné. Zvyšuje se i objem podnikových úvěrů a zároveň klesá podíl nevýkonných firemních úvěrů,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.
24. 3. Indikátory důvěry se překvapivě zlepšily, navzdory konfliktu na Blízkém východě
Březnové indexy PMI z průmyslové oblasti pozitivně překvapily jak v Česku, taki v Německu a eurozóně. Zde se již zřejmě pozitivně odráží německý fiskální balíček. „K udržení dobré nálady by však bylo třeba co nejrychlejší ukončení konfliktu na Blízkém východě. Jeho delší trvání a s tím spojené vyšší ceny surovin, případně narušení dodavatelských řetězců by mohlo křehké oživení energeticky náročného průmyslu zbrzdit,“dodává analytička Komerční banky Jana Steckerová s tím, že i ve Spojených státech indikátor PMI skončil mírně nad tržním očekáváním.
Souhrnný indikátor důvěry v českou ekonomiku v březnu stoupl o jeden bod na hodnotu 102,1 b., přičemž pozitivně se vyvíjely obě jeho složky. „Nálada mezi podnikateli se zlepšovala již třetí měsíc v řadě a poprvé od října loňského roku se dostala nad svůj dlouhodobý průměr. Meziměsíčně se zvýšila i důvěra spotřebitelů, a přiblížila se tak úrovni z konce roku 2025,“ uzavírá Steckerová.
23. 3. Česká ekonomika loni rostla nejrychleji za poslední tři roky
Českou ekonomiku v roce 2025 hnala vpřed především domácí poptávka. Spotřebu podpořil zejména pokračující solidní reálný růst výdělků spojený se zklidněním inflace. Loni se dařilo zejména službám a stavebnictví, konec roku ale přinesl oživení i v průmyslu.
„Domácí poptávka byla hlavním tahounem hospodářského růstu v roce 2025 včetně jeho závěrečné čtvrtiny. Stabilní oživení spotřeby domácností souviselo se zklidněním růstu cen a solidním reálným navýšením mezd. Posílení investiční aktivity, která v předchozích letech klesala, bylo loni spojeno s pozitivním obratem ve stavebnictví. Dařilo se řadě odvětví služeb a ve 4. čtvrtletí příznivější výsledky ukázal i průmysl,“ říká místopředseda Českého statistického úřadu Jaroslav Sixta.
19. 3. ČNB zůstává ve vyčkávacím módu
Bankovní rada České národní banky na svém dnešním pravidelném měnověpolitickém zasedání rozhodla o zachování základní úrokové sazby na stávající úrovni, tedy na 3,5 %. Sazba tak zůstává nezměněna od května roku 2025. Tento výsledek byl na trhu všeobecně očekáván a nepředstavuje tedy žádné překvapení.
Zatímco ještě donedávna někteří členové bankovní rady signalizovali otevřenost debatám o možném snížení úrokových sazeb, inflační rizika plynoucí z válečného konfliktu budou diskusi pravděpodobně stáčet spíše opačným směrem. „Pokud se konflikt a následně i logistika v Perském zálivu neuklidní v nejbližších několika týdnech, považujeme za pravděpodobné, že tuzemská inflace vzroste o vyšší desetiny až nízké jednotky procentního bodu a vyžádá si ještě v letošním roce zvýšení základní úrokové sazby o 0,5 až 1,0 procentního bodu,“ dodává hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil.
19. 3. Česká inflace je třetí nejnižší v EU
Podle únorových údajů Eurostatu se česká harmonizovaná inflace snížila na rovné 1 %, a byla tak třetí nejnižší v rámci celé EU. Níže už bylo jen Dánsko a Kypr. Pro nás často vzorové Německo má inflaci na 2 % a úspěšně euroizované Slovensko, jako druhá nejhorší země EU, dokonce na 4 %.
Harmonizovaná inflace v ČR je výrazně nižší než ta národní, protože se do ní nezapočítává tzv. imputované nájemné, tedy ceny bytů na trhu. Nicméně podle expertů je to jediné číslo, které má smysl srovnávat. I bez eura se tak Česko propracovalo do skupiny nejméně inflačních ekonomik.
