Otto Daněk

Březnové indexy PMI z průmyslové oblasti pozitivně překvapily jak v Česku, taki v Německu a eurozóně. Zde se již zřejmě pozitivně odráží německý fiskální balíček. „K udržení dobré nálady by však bylo třeba co nejrychlejší ukončení konfliktu na Blízkém východě. Jeho delší trvání a s tím spojené vyšší ceny surovin, případně narušení dodavatelských řetězců by mohlo křehké oživení energeticky náročného průmyslu zbrzdit,“dodává analytička Komerční banky Jana Steckerová s tím, že i ve Spojených státech indikátor PMI skončil mírně nad tržním očekáváním.

Souhrnný indikátor důvěry v českou ekonomiku v březnu stoupl o jeden bod na hodnotu 102,1 b., přičemž pozitivně se vyvíjely obě jeho složky. „Nálada mezi podnikateli se zlepšovala již třetí měsíc v řadě a poprvé od října loňského roku se dostala nad svůj dlouhodobý průměr. Meziměsíčně se zvýšila i důvěra spotřebitelů, a přiblížila se tak úrovni z konce roku 2025,“ uzavírá Steckerová.

Českou ekonomiku v roce 2025 hnala vpřed především domácí poptávka. Spotřebu podpořil zejména pokračující solidní reálný růst výdělků spojený se zklidněním inflace. Loni se dařilo zejména službám a stavebnictví, konec roku ale přinesl oživení i v průmyslu.

„Domácí poptávka byla hlavním tahounem hospodářského růstu v roce 2025 včetně jeho závěrečné čtvrtiny. Stabilní oživení spotřeby domácností souviselo se zklidněním růstu cen a solidním reálným navýšením mezd. Posílení investiční aktivity, která v předchozích letech klesala, bylo loni spojeno s pozitivním obratem ve stavebnictví. Dařilo se řadě odvětví služeb a ve 4. čtvrtletí příznivější výsledky ukázal i průmysl,“ říká místopředseda Českého statistického úřadu Jaroslav Sixta.

Bankovní rada České národní banky na svém dnešním pravidelném měnověpolitickém zasedání rozhodla o zachování základní úrokové sazby na stávající úrovni, tedy na 3,5 %. Sazba tak zůstává nezměněna od května roku 2025. Tento výsledek byl na trhu všeobecně očekáván a nepředstavuje tedy žádné překvapení.

Zatímco ještě donedávna někteří členové bankovní rady signalizovali otevřenost debatám o možném snížení úrokových sazeb, inflační rizika plynoucí z válečného konfliktu budou diskusi pravděpodobně stáčet spíše opačným směrem. „Pokud se konflikt a následně i logistika v Perském zálivu neuklidní v nejbližších několika týdnech, považujeme za pravděpodobné, že tuzemská inflace vzroste o vyšší desetiny až nízké jednotky procentního bodu a vyžádá si ještě v letošním roce zvýšení základní úrokové sazby o 0,5 až 1,0 procentního bodu,“ dodává hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil.

Podle únorových údajů Eurostatu se česká harmonizovaná inflace snížila na rovné 1 %, a byla tak třetí nejnižší v rámci celé EU. Níže už bylo jen Dánsko a Kypr. Pro nás často vzorové Německo má inflaci na 2 % a úspěšně euroizované Slovensko, jako druhá nejhorší země EU, dokonce na 4 %.

Harmonizovaná inflace v ČR je výrazně nižší než ta národní, protože se do ní nezapočítává tzv. imputované nájemné, tedy ceny bytů na trhu. Nicméně podle expertů je to jediné číslo, které má smysl srovnávat. I bez eura se tak Česko propracovalo do skupiny nejméně inflačních ekonomik.

Únorové výsledky výrobních cen potvrdily trend utlumování výrobní inflace, který ovšem už v březnu přeruší výrazné zdražení PHM. Stará data však stále ještě ukazují výrazné zlevnění energií a zrychlené zlevňování v potravinářském průmyslu, kterému napomáhá pokles cen zemědělských produktů.

A co čekat dál? „Už v březnových číslech bude ve výrobních cenách v průmyslu vidět cenový skok způsobený dramatickým nárůstem cen ropy a jejích derivátů. Ceny PHM jsou sice v tuto chvíli nejviditelnějším průvodním jevem války v Perském zálivu, avšak v případě prolongování konfliktu rozhodně ne jediným,“ říká hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek s tím, že pokud bude konflikt pokračovat i v nejbližších měsících, je pravděpodobný vznik cenové nákazy v dalších průmyslech a následně i v zemědělství.

Období velmi nízké inflace tak může už docela brzy skončit. „Zdražování PHM by totiž byl pouze prvním dílkem dlouhého řetězce cenových důsledků války. Hned za ním mohou následovat ceny zemního plynu a elektřiny,“ uzavírá Dufek.