Otto Daněk

Podle předběžného odhadu se česká inflace v únoru snížila z lednových 1,6 % na 1,4 %. Vzdálila se tak nejenom cíli ČNB, ale i její nejnovější prognóze, která stejně jako finanční trhy předpokládala stagnaci inflace na lednové úrovni.

Index nákupních manažerů z tuzemského zpracovatelského sektoru v únoru meziměsíčně vzrostl o 0,2 bodu na hodnotu 50,0, a nachází se tak přesně na pomezí mezi expanzí a kontrakcí. Zpracovatelé hlásí růst objemu výroby, klesají ovšem nové zakázky. V reakci na slabou poptávku dochází ke snižování zaměstnanosti, často formou nenahrazování přirozeně odcházejících pracovníků. Zdražovaly vstupy jako kovy nebo dřevo, což se následně projevovalo i růstem cen výstupů. Výhled však zůstává relativně optimistický, když výrobci věří v růst investic a nacházení nových odběratelů.

„Tuzemský průmysl tak nadále lavíruje na hraně mezi poklesem a oživením, přičemž jeden měsíc obvykle přináší optimističtější, další naopak pesimističtější signály. Společným jmenovatelem zůstává relativně slabá zahraniční poptávka, což zřejmě souvisí hlavně se slabým výkonem německého průmyslového sektoru,“ uvádí hlavní ekonom investiční společnosti Investika Vít Hradil s tím, že rok 2026 se nejspíš ponese v podobném duchu jako ten předchozí. Z domova bude příznivě působit pokračující ekonomické oživení, v zahraničí se budeme toužebně vyhlížet odražení Německa.

Souhrnný indikátor důvěry se v únoru meziměsíčně zvýšil o 0,9 bodu na hodnotu 101,1, a to při rozdílném vývoji obou jeho složek. Indikátor důvěry podnikatelů vzrostl o 1,2 bodu na hodnotu 99,8, zatímco indikátor důvěry spotřebitelů mírně klesl o 0,6 bodu na úroveň 107,6.

Za mírným únorovým zvýšením celkové důvěry podnikatelů v ekonomiku stojí podle ČSÚ zejména meziměsíčně výrazně vyšší očekávané tempo růstu výrobní činnosti průmyslových podniků v příštích měsících. To důvěra spotřebitelů v ekonomiku se v únoru snížila již potřetí za sebou, přičemž za poklesem sentimentu stálo především výrazné meziměsíční zvýšení obav domácností z vývoje vlastní finanční situace v následujících dvanácti měsících.

V zemědělství, které vytváří vstupy pro potravinářský průmysl, ceny v lednu meziměsíčně klesly o 1,6 %, meziročně byly ceny nižší o 5,8 %. Rovněž ceny průmyslových výrobců padaly, a to meziměsíčně o 0,7 % a meziročně o 3,0 %. Naopak ceny stavebních prací se meziměsíčně zvýšily o 0,3 % a meziročně vzrostly o 2,7 %, také ceny tržních služeb pro podniky byly meziročně vyšší o 3,6 %, meziměsíčně klesly o 1,0 %.

„Ceny výrobců, které jsou zajímavé především tím, že do jisté míry nastavují laťku výrobní inflace pro zbytek roku. A dopadly z pohledu spotřebitelů velmi dobře,“ uvádí hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek s tím, že vývoj výrobní inflace ukazuje další výrazné zmírnění inflačních tlaků v průmyslu a zemědělství, které by se časem mohlo odrazit i v příznivějším vývoji spotřebitelských cen. Výrobní ceny nyní podle něj působí jasně protiinflačně, čehož si nepochybně všimne i centrální banka.

Česko se v roce 2024 v porovnání s ostatními zeměmi EU vyznačovalo vysokým podílem obyvatel se středním vzděláním, velmi nízkou nezaměstnaností a nadprůměrnou investiční aktivitou. Naopak pod průměrem evropské sedmadvacítky zůstával podíl vysokoškolsky vzdělaných osob a ekonomická aktivita mladých lidí.