Zuzana Potočková

I v dubnu se tuzemskému průmyslu dařilo, ve srovnání s březnem se celková produkce zvýšila o 1,4 %, meziročně pak o 1,5 %. „Téměř polovina růstu průmyslové výroby jde na vrub automotive, které si jen v tomto měsíci připsal 3,7 % a od začátku roku dokonce více než 4 %. Ve světle skomírajícího evropského automobilového průmyslu jde o velmi dobré výsledky. Ne náhodou je pak Škoda druhou nejprodávanější značkou na unijním trhu,“ uvádí hlavní ekonom Banky Crediats Petr Dufek s tím, že většina dalších průmyslových oborů zůstala v černých číslech.

Dubnový přírůstek je podle něj nejvyšší za poslední tři měsíce a dává naději, že průmysl navzdory všem komplikacím v zahraničí nesměřuje do recese. I nad ále se však bude muset vypořádávat se slabou evropskou poptávkou, stejně jako s vyššími cenami energií, ať už jde o PHM, elektřinu nebo plyn.

Také ve stavebnictví pokračoval v dubnu pozitivní trend, kdy se výroba meziročně zvýšila o 7,7 % a od začátku roku pak o rovných 5 %. Dařilo se především pozemnímu stavitelství, a to i zásluhou bytové výstavby. „Na dubnových číslech stavebnictví překvapují především výsledky bytové výstavby, kde došlo k masivnímu nárůstu počtu nově zahájených bytů. Samotné číslo 5 100 bytů výrazně vybočuje z běžných hodnot, takže je zřejmé, že bylo ovlivněno rozjezdem velkých projektů. Tento souběh v čase se pravděpodobně nebude opakovat, takže v dalších měsících budou výsledky spíše opět průměrné,“ uzavírá Dufek.

Tuzemská registrovaná míra nezaměstnanosti v květnu klesla meziměsíčně o 0,1 procentního bodu a dosáhla 4,8 %. Na úřadech práce bylo evidováno 359 tisíc uchazečů o zaměstnání, tedy o zhruba pět tisíc méně než před měsícem a o 43 tisíc více než před rokem. Vybírat si mohli z 94 tisíc volných pracovních míst, kterých tak bylo zhruba stejně jako před měsícem a o dva tisíce méně než před rokem. Na jedno volné místo připadalo 3,8 uchazeče. Květnový pokles nezaměstnanosti je standardním projevem sezónnosti, nicméně podobně jako v uplynulých měsících, tentokrát byl ale pokles spíše slabší než obvykle.

„To jasně ukazuje, že ačkoliv nezaměstnanost klesá, trh práce není ve zcela perfektní kondici. Vyšší nezaměstnanost v květnu vykazoval naposledy v roce 2016. Od té doby byla vždy nižší, než je nyní. Na vině je téměř jistě dlouhodobá slabost tuzemského průmyslového sektoru, který již několik let víceméně jen přešlapuje na místě. V náborech zaměstnanců je tak velmi opatrný a v některých případech stavy rovnou snižuje. Podobný průběh očekáváme i ve zbytku letošního roku, přičemž situaci může dále zhoršit narušení dodavatelských řetězců v důsledku války v Íránu,“ uvádí hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil s tím, že po loňských 4,4 % letos očekává průměrnou nezaměstnanost na úrovni 4,7 %.

Tržby v maloobchodě se v dubnu reálně meziročně zvýšily o 1,6 %, ovšem meziměsíčně se snížily o 0,9 %. Tržby za prodej a opravy motorových vozidel meziročně vzrostly o 5,3 % a meziměsíčně klesly o 0,3 %.

„Maloobchodní tržby po očištění o cenové vlivy v dubnu pokračovaly v meziročním růstu, avšak tempo růstu oproti předchozím měsícům zpomalilo. Tržby vzrostly za prodej nepotravinářského zboží, naopak za prodej pohonných hmot a potravin klesly. Nižší tržby jsme zaznamenali také u specializovaných prodejen s počítačovým a komunikačním zařízením,“ říká Jana Gotvaldová z ČSÚ.

Průměrná mzda za první čtvrtletí vzrostla o 8,1 %, což v reálném vyjádření znamená nárůst o 6,4 %. Ke zklidnění mzdové dynamiky, které očekávala prognóza centrální banky, tedy zatím nedochází. Tentokrát navíc chybí údaj o mediánové mzdě, který obvykle poskytuje plastický obrázek o vývoji odměňování, protože není zkreslený extrémy na obou stranách rozdělení tak jako průměr.

Nejvyšší mzdový růst byl v prvním čtvrtletí patrný v oblasti realit, která těží z pokračujícího boomu na trhu nemovitostí. Výrazné přidávání bylo vidět také ve stavebnictví, kde přetrvává nedostatek pracovníků, a dále v administrativních činnostech, HORECA a nově i v zemědělství.

„Celkově byl růst mezd velmi silný a pravděpodobně se neobejde bez inflačních důsledků, zejména v sektoru služeb. Právě na inflaci ve službách ČNB dlouhodobě upozorňuje, takže aktuální čísla pro ni představují negativní překvapení. Ve své prognóze počítala s růstem mezd kolem 7 %, skutečnost je zhruba o jeden procentní bod vyšší. Přitom nelze očekávat, že by v dalších čtvrtletích došlo k dramatickému zpomalení – první čtvrtletí nastavuje laťku pro zbytek roku,“ podotýká hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek s tím, že je proto pravděpodobné, že se mzdové výhledy budou muset upravit směrem nahoru.

Lidé, kteří byli nemocensky pojištění, strávili v Česku v roce 2025 v pracovní neschopnosti každý v průměru 16,6 dní. Tato hodnota se v posledních třech letech příliš neměnila a její úroveň zhruba odpovídá předpandemickému roku 2019. Nejčastější byly neschopenky v autoprůmyslu, nejdéle se stonalo v odvětví zemědělství, lesnictví a rybářství.

„V průběhu roku 2025 chybělo v Česku z důvodu dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc či úraz na pracovištích denně v průměru 214 tisíc osob, tedy zhruba stejný počet jako v předchozím roce,“ říká Michal Tvrz z ČSÚ.