Všechny články

Celková nálada v české ekonomice se v lednu mírně zlepšila díky optimističtějšímu sentimentu podnikatelů, zatímco spotřebitelé zaznamenali určité oslabení důvěry. Souhrnný indikátor důvěry zůstal beze změny na hodnotě 100,2. Indikátor důvěry podnikatelů vzrostl o 0,6 bodu na 98,6, zatímco indikátor důvěry spotřebitelů klesl o 2,8 bodu na 108,2.

„Domácnosti se totiž více začaly obávat o zdraví české ekonomiky v následujícím roce, nicméně pokud jde o jejich vlastní peněženky, tam si věří nejvíce za posledních šest let. Méně se bojí inflace, nicméně do velkých nákupů se ani tak nijak zvlášť nehrnou,“ říká hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. 

V podnikatelském sektoru panuje optimismu více v průmyslu, službách a obchodě, méně už ve stavebnictví. Zlepšení sentimentu v průmyslu je částečně způsobeno vyprázdněním skladů na konci loňského roku, zatímco očekávání dalšího růstu výroby zůstávají opatrná. Lednové výsledky tak potvrzují pokračující pozitivní trendy z roku 2025, přičemž nenaznačují ani riziko nákupní horečky či poptávkové inflace, a ladí tak s více než 2% růstem ekonomiky očekávaným pro letošní rok.

Český statistický úřad aktualizoval interaktivní webovou aplikaci Porovnání krajů. Ta prostřednictvím atraktivních dynamických grafů s názornými animacemi nabízí celkem 34 vybraných statistických ukazatelů zobrazujících kvalitu života obyvatel všech 14 krajů Česka. 

K dispozici je také zobrazení vývoje jednotlivých ukazatelů v jednoduchých mapách. Vybrané ukazatele reprezentují čtyři oblasti sledovaných statistických dat, a to demografickou, sociální, ekonomickou a oblast životního prostředí.

Ačkoliv výsledky státního rozpočtu ČR už delší dobu nelze považovat za příznivé, v mezinárodních statistikách si ČR rozhodně nevede úplně zle. Podle aktuálního řebříčku Eurostatu byl její veřejný dluh na konci třetího čtvrtletí loňského roku desátým nejnižší v Unii, když dosahoval 43,1 %. „Dlužno dodat, že naši pozici hodně vylepšují soustavné přebytky municipalit, které snižují nejenom deficit veřejných rozpočtů, ale fakticky tím přispívají i k příznivějším dluhovým poměrům. Zatímco obce hromadí přebytky, stát si půjčuje,“ vysvětluje hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

I když se v řebříčku v čase propadáme, není naše zadluženost ve srovnání s eurozónou ještě ani poloviční. Poměr dluhů zemí eurozóny k HDP přesahuje 88 % a podobně – i když v menší míře než u nás – byl ovlivněn pozitivním inflačním efektem. Za průměrem EZ ovšem stojí extrémní rozdíly v hospodaření jednotlivých zemí.

ČR je v pozici zemí s umírněným dluhem, který se navíc daří hladce financovat. Přesto signály, které přicházejí už několik měsíců z dluhopisového trhu nejsou až tak pozitivní. „Desetiletý papír nese aktuálně výnos téměř 4,4-4,5 %, což o 90 bodů více než u předlužené Francie a o 160 bodů nad Německem. Jistě, část se dá vysvětlit vyšší hladinou úrokových sazeb, avšak ty nevysvětlí asi vše,“ uzavírá Dufek.

Stále více podniků s deseti a více zaměstnanci v Česku využívá podle dat ČSÚ moderní informační a komunikační technologie. V některých oblastech, například v elektronickém prodeji, webových stránkách či v používání placených cloudových služeb, dokonce překonávají průměr Evropské unie.

V roce 2025 bylo v Česku 18 % podniků, které využívají alespoň jednu z osmi zjišťovaných technologií AI, přičemž průměr za EU činil 20 %. Tuzemské firmy nejvíce používají technologie generativní AI, a to dokonce častěji než evropské společnosti. Umělou inteligenci ke generování textů nebo kódů používalo loni 13 % podniků, v unii to bylo 9 %.

Německý ZEW index stoupl v lednu ve složce očekávání na nejvyšší hodnotu od poloviny roku 2021. Výrazně se zlepšila i složka hodnotící současnou situaci. 

„Prezident ZEW institutu prohlásil, že by rok 2026 mohl představovat bod zvratu. Náladu investorů zlepšuje fiskální balíček, který pomáhá tamnímu průmyslovému sektoru,“ uvádí k aktuálním číslům analytička Komerční banky Jana Steckerová.