Analýzy

Novým výkonným ředitelem divize řízení úvěrových rizik skupiny ČSOB bude od 1. října Tomáš Korbas, přičemž nové pozice se ujme po Boštjanu Jazbecovi, který se přesunul na řídící pozici v KBC Group Risk Management. Na Korbasovu současnou pozici šéfa útvaru mezinárodní acquiring pak od stejného data nastoupí stávající ředitel řízení retailových segmentů Přemysl Hanzelka.

Tomáš Korbas působí ve skupině ČSOB od roku 2009 a šéfem mezinárodního acquiringu je od jara 2022. Předtím byl členem představenstva a ředitelem financí a rizik v ČSOB Leasing nebo ředitelem útvaru úvěry pro korporátní klientelu a banky v ČSOB. Před příchodem do ČSOB pracoval na vedoucích pozicích v ING Bank a Volksbank. Vystudoval Podnikohospodářskou fakultu VŠE Bratislava.

Přemysl Hanzelka pracuje ve skupině ČSOB od roku 1998 a v čele řízení retailových segmentů je od roku 2022, předtím byl pět let ředitelem Poštovní spořitelny. Vedl také tým, jehož cílem bylo připravit a vyjednat dlouhodobou spolupráci skupiny ČSOB s Českou poštou. Deset let působil v korporátním segmentu ČSOB, kde se zaměřoval především na akvizice mezinárodních firem. Je absolventem právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Červnová data z evropského průmyslu znovu potvrzují, že se tomuto významnému odvětví stále příliš nedaří. Sice těžil z drobné vlny předzásobení před zavedením amerických cel, ale jeho celkové výsledky jsou v podstatě stále slabé. Lépe se daří pouze výrobě rychloobrátkového zboží, která koresponduje s rostoucí spotřebou domácností, avšak u zboží investičního charakteru nebo dopravních prostředků je i nadále situace tristní.

„Meziroční růst výroby o 0,5 % může ještě působit povzbudivě, avšak celková čísla EU jsou silně ovlivněna jednou malou, leč statisticky významnou zemí. A tou je Irsko. Pokud si z celkových evropských čísel právě Irsko vyloučíme, obrázek evropského průmyslu bude vypadat podstatně hůř. Pak totiž neuvidíme půlprocentní růst, ale fakticky celou sérii meziročních poklesů, která trvá už 27 měsíců v řadě,“ uvádí Petr Dufek, hlavní ekonom Banky CREDITAS s tím, že podobně se vlastně lze dívat i na růst HDP, který v evropském případě letos „vzniká“ převážně v Irsku.

Co z toho plyne? Minimálně to, že situace unijní ekonomiky a jednoho z jejích významných oborů je neutěšená. „Ve skutečnosti je podstatně horší, než napovídají celková data, a to dokonce v čase, kdy probíhalo právě předzásobení. A pokud bychom se podívali na obrázek automotive, uvidíme výsledky ještě tragičtější. Na krásný letní den je to pesimismu až dost,“ uzavírá Dufek.

Od 1. srpna posílil investiční tým poradenské společnosti Savills David Štrouf. Zkušený investiční odborník s profesním zázemím v oblasti private equity a realitního poradenství nastoupil na pozici Associate Director. Do společnosti přináší rozsáhlé znalosti napříč sektory, získané v rámci širokého spektra projektů v oblasti due diligence a strategického poradenství. V průběhu své kariéry se významně podílel na realizaci klíčových transakcí na realitním trhu v CEE, jejichž celková hodnota přesáhla 1,3 miliardy eur.

Před nástupem do Savills byl David Štrouf klíčovým členem pražské divize Principal Investor & Private Equity ve společnosti The Boston Consulting Group, kde vedl řadu projektů due diligence a strategického poradenství, včetně významných transakcí v regionu CEE (například Vendor DD skupiny Packeta, akvizice skupiny Invia). V minulosti, během působení ve společnosti Cushman & Wakefield, se podílel na více než 15 komerčních due diligence procesech napříč všemi třídami realitních aktiv, včetně prodeje portfolia TESCO v rámci přeshraniční transakce v roce 2022 a strukturování forward funding obchodu mezi Logport a Invesco pro projekt Logport Prague West.

Je držitelem několika titulů v oborech mezinárodní management a podniková ekonomika z Vysoké školy ekonomické v Praze a SUNY Empire State College.

České stavebnictví pokračuje v růstu již osmý měsíc v řadě. Podle aktuálních dat ČSÚ stavební produkce v červnu meziročně stoupla o 14 %. Na tomto výsledku se však významně podepsala nízká srovnávací základna z předchozího roku, proto je třeba tento pozitivní trend vnímat s určitou opatrností.

„Zcela alarmující je naopak skutečnost, že letos bylo za první pololetí vydáno jen 29 200 stavebních povolení, což je vůbec nejnižší hodnota za posledních 25 let. Zároveň jejich počet poprvé klesl pod hranici 30 tisíc. Jde o jasný důkaz toho, že současná podoba stavebního zákona nefunguje. Nová legislativa nepřinesla očekávané zrychlení ani zjednodušení, namísto toho představuje ještě větší brzdu pro další rozvoj. Povolování staveb zamrzlo, stavební úřady se nadále potýkají s nedostatkem personálu a tlak na trzích roste. A vůbec nepomohl ani tzv. bypass,“ uvádí výkonná ředitelka Central Group Michaela Váňová.

Stavebnictví je přitom podle jejího názoru klíčové odvětví pro budoucí rozvoj ČR a zároveň má i jeden z největších multiplikačních efektů, kdy každá investovaná koruna přináší trojnásobný přínos pro ekonomiku. „Je proto potřeba zásadní systémová změna, kterou může být návrat k původnímu návrhu nového stavebního zákona opírajícího se o digitalizaci, státní stavební správu a vymahatelné lhůty. Klíčové je si uvědomit, že pozitivní vývoj ve stavební výrobě nebude možné dlouhodobě udržet, pokud nebude co stavět. Bez nové výstavby hrozí, že se sektor brzy opět dostane do útlumu a s ním i celá česká ekonomika,“ uzavírá Michaela Váňová.

Tuzemská registrovaná míra nezaměstnanosti dosáhla v červenci 4,4 %, což představuje meziměsíční nárůst o 0,2 procentního bodu. Úřady práce aktuálně evidují zhruba 330 tisíc uchazečů o zaměstnání, což je o 15 tisíc více než před měsícem a o 47 tisíc více než před rokem. Ti si mohou vybírat z 96 tisíc volných pracovních pozic, kterých tak je o tři tisíce méně než před měsícem. Na jedno volné pracovní místo aktuálně připadá 3,4 uchazeče.

Z geografického pohledu byla nezaměstnanost nejvyšší v okresech Most (9,6 %), Karviná (9,3 %) a Chomutov (7,6 %), nejnižší naopak v okresech Praha-východ a Praha-západ (1,7 %), Rychnov nad Kněžnou (2,5 %) a Pelhřimov (2,7 %).

„Mírné navýšení nezaměstnanosti v Česku v červenci odráží především útlum ve zpracovatelském průmyslu daný jednak letním zpomalením výroby, ale i dlouhodobě nedostatečnou poptávkou a vysokou mírou nejistoty. Tu v červenci dále posílila vyhlášení amerického prezidenta o zavedení 30 % dovozních cel na EU zboží a právě tyto nejistoty vedle neflexibilního zákoníku práce a dalších faktorů nepřispívají k ochotě firem výrazněji nabírat nové zaměstnance. Ve srovnání Eurostatu jsme však s naší mírou nezaměstnanosti stále na chvostu EU27 a hluboko pod evropským průměrem,“ komentuje aktuální data Andrea Linhartová Palánová, expertka PwC na řízení lidských zdrojů.