facility management

Tuzemské firmy dlouhodobě přibývají rychleji než obyvatelé. Zatímco v roce 2019 připadalo na každých tisíc obyvatel 47 firem, loni to bylo 53 a aktuálně již 55. Celorepublikovému průměru se zcela vymyká Praha, kde je koncentrace firem a podnikatelů výrazně vyšší než v ostatních krajích. Vyplývá to z dat Dun & Bradstreet.

Vedle kapitálových firem je patrný i nárůst živnostníků, což může odrážet flexibilnější formy práce i snahu diverzifikovat příjmy. Meziročně se počet podnikatelů – fyzických osob zvýšil ze 183 na 187 na tisíc obyvatel. Růst počtu podnikatelských subjektů na obyvatele zároveň znamená vyšší konkurenční tlak, ale i větší dynamiku domácí ekonomiky. Ve srovnání se společnostmi s ručením omezeným a akciovými společnostmi počty živnostníků v jednotlivých krajích výrazně lépe kopírují počty obyvatel, nicméně Praha se opět vymyká celorepublikovému průměru s počtem 271.

Podle předběžného odhadu ČSÚ vzrostl hrubý domácí produkt v prvním čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,2 % a meziročně o 2,1 %. „Meziroční růst HDP o 2,1 % byl výhradně podpořen domácí poptávkou, zejména výdaji na konečnou spotřebu domácností a tvorbou hrubého fixního kapitálu. Negativní příspěvek mělo saldo zahraničního obchodu,“ sdělil ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Za první tři měsíce letošního roku v Česku vzniklo 10 312 obchodních společností, meziročně o 19 % více. Naopak 4 513 jich zaniklo, to je o 3 % méně než v prvním čtvrtletí loňského roku. Na trhu tak přibylo 5 799 firem. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.

„Letos v prvních třech měsících byla na trhu opačná situace než loni, kdy se meziročně počet vzniklých firem zvýšil pouze mírně, a počet zaniklých společností naopak výrazně vzrostl. V období od ledna do konce března letošního roku na trh vstoupilo o téměř pětinu více firem než loni a počet zaniklých firem klesl. Ve výsledku tak na trhu přibylo nejvíce firem za první čtvrtletí od roku 2017, kdy byl za první tři měsíce čistý přírůstek o zhruba tisíc firem vyšší,“ říká analytička CRIF – Czech Credit Bureau Věra Kameníčková.

Souhrnný indikátor důvěry se v dubnu meziměsíčně mírně snížil o 0,8 bodu na 101,3 při rozdílném vývoji obou jeho složek. Zatímco indikátor důvěry podnikatelů zůstal na své březnové úrovni (100,4), indikátor důvěry spotřebitelů poklesl o 4,4 bodu na hodnotu 106,0.

„Důvěra podnikatelů v ekonomiku se v dubnu meziměsíčně nezměnila. Mnohé podnikatele dlouhodobě limituje nedostatečná poptávka a v některých odvětvích také nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců. Ještě výraznější bariérou růstu produkce než doposud se stává i zhoršující se geopolitická situace, která má mimo jiné výrazný vliv na rostoucí ceny vstupů,“ uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst s tím, že důvěra spotřebitelů se snížila. 

Domácnosti se totiž obávají zhoršení hospodářské situace v Česku i své vlastní finanční situace. Negativně lze přitom hodnotit i výrazně vyšší obavy z dalšího růstu cen, jejichž příčinou je hlavně současná geopolitická situace. Více podrobností najdete na webu ČSÚ.

Agentura Moody’s ve zprávě z 21. dubna 2026 zvýšila rating dlouhodobých vkladů J&T Banky z Baa2 na A3 a rating seniorních nezajištěných závazků z Baa3 na Baa2. Výhled ratingu dlouhodobých vkladů banky zůstává pozitivní, výhled seniorních nezajištěných závazků je stabilní. Zvýšení ratingu odráží stabilně se zlepšující finanční výkonnost banky, rozšiřování obchodních aktivit a s tím související diverzifikaci provozních výnosů, podpořenou setrvalým a udržitelným nárůstem významu neúrokových výnosů banky, především z dynamicky rostoucí správy majetku.

J&T Banka v uplynulém roce navázala na úspěšné výsledky hospodaření posledních let a uzavřela rok 2025 s historicky nejvyšším konsolidovaným čistým ziskem ve výši 6,5 miliardy korun (+3,2 % meziročně). Dařilo se jí ve všech hlavních oblastech podnikání, v korporátním a investičním bankovnictví i privátním bankovnictví a správě majetku.