facility management

Podle prvního odhadu ČSÚ klesla meziročně inflace v listopadu na 2,1 %. Je tak už jen symbolicky nad cílem ČNB, která pro tento měsíc počítala s výsledkem 2,2 %. O překvapivě lepší výsledek se evidentně postaraly nevyzpytatelné potraviny a možná i chvilkové slevy alkoholu, ale to se dozvíme až z finálních dat.

„V každém případě i tentokrát držely inflaci na uzdě energie. Sice už v posledních měsících nezlevňují nijak dramaticky, ale v meziročním srovnání je jejich efekt stále citelný. Příjemné překvapení z inflace ovšem stále zastiňuje poměrně silný růst cen ve službách. I tentokrát služby meziročně podražily o 4,6 %, a to nejspíš, podobně jako v předchozích měsících, v důsledku dalšího růstu nájemného, cen nemovitostí, dovolených či rekreačních služeb,“ vysvětluje hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek a dodává, že navzdory rychlému růstu cen služeb zájem spotřebitelů o ně neopadá.

Co čekat dál? Je před námi poslední měsíc v roce, kdy se s cenami dějí „psí kusy“. Dají se čekat různé slevové akce, prodlužování tzv. Black Friday a další dočasné taktiky prodejců. „Inflace nicméně nejspíš zůstane u dvojky, nicméně podstatný z pohledu dalšího vývoje inflace nebude prosinec ale až leden. V každém případě by ani poté ČR neměla mít s inflací problém. Už třeba proto, že silná koruna zlevňuje dovážené zboží v obchodech a ještě více pak v zahraničních e-shopech,“ uzavírá Dufek.

Vedení ČSOB Penzijní společnosti převzal od 1. prosince Aleš Zíb a ve funkci generálního ředitele a předsedy představenstva naváže na práci Marcely Suchánkové, která společnost vedla v uplynulých letech a nyní přechází do vedení společnosti KBC Group Services. Zároveň se členkou představenstva stává Petra Hlávková, která vede v penzijní společnosti útvar obchodu a marketingu.

Aleš Zíb působí v ČSOB PS od roku 2017 jako člen představenstva zodpovědný za oblast investic, financí a řízení rizik. V rámci svých pracovních priorit se věnuje oblasti investování a profesionální správy portfolií. Ve skupině ČSOB působil na pozicích CIO a CFO v ČSOB Asset Managementu, ve financích ČSOB a strategických projektech ČSOB. Svou kariéru zahájil v akademickém prostředí v oblasti jaderného výzkumu. Vystudoval jaderné inženýrství na ČVUT a finance na VŠE.

Petra Hlávková působí ve skupině ČSOB od roku 2011. Postupně zastávala různé pozice v investičním segmentu, podílela se i na uvedení DIP na trh. Od letošního července zastává pozici ředitelky obchodu a marketingu ČSOB PS a odpovídá za obchodní strategii, produktový rozvoj a spolupráci s distribučními partnery. Zodpovědnost za stejné agendy bude mít i v představenstvu. Před nástupem do ČSOB získávala profesní zkušenosti v Komerční bance, vystudovala podnikovou ekonomii a marketing na VŠE v Praze.

Česko-kanadská společnost Ataccama, která se svojí AI agentickou platformou patří mezi světové lídry ve správě dat, mění CMO. Novou marketingovou ředitelkou se stala Andrea Eaton, která firmě pomůže vést její globální go-to-market strategii. Pomůže také ještě více posílit pozici firmy na trhu a urychlit přijetí její nově představené platformy pro důvěryhodná data Ataccama ONE Agentic. Do funkce nastupuje ve chvíli, kdy firma rozšiřuje svou klientelu z řad finančních institucí a pojišťoven.

Andrea Eaton přináší více než 20 let zkušeností s transformacemi go-to-market strategií, přičemž k navýšení tržeb úspěšně pomohla rychle rostoucím firmám zaměřeným na AI, fintech, SaaS a vývoj softwaru. Řídila globální obchod a marketing ve firmách od raných startupů až po podniky s obratem přes 500 milionů dolarů.

Naposledy působila jako senior vice president of marketing ve firmě OutSystems, která vyvíjí AI low-code platformu. Předtím zastávala roli obchodní ředitelky v Bluefin Payment Systems, marketingové ředitelky v DadeSystems a vedoucí role v marketingu a obchodu firmy Bottomline Technologies.

Novým obchodním ředitelem Košíku.cz se stal Jan Navrátil, který přichází s dlouholetou zkušeností z kamenného retailu i FMCG. Jeho nástupem Košík rozdělí oddělení Sales & Operations na dva samostatné týmy. Tomáš Anděl se nově zaměří výhradně na provoz, zatímco Navrátil má posílit privátní značky, rozvíjet strategická partnerství, například s Makrem, a lépe pochopit měnící se chování českých zákazníků. Cílem je také snazší propojení lokálních farmářů a maloproducentů se zákazníky v jednotlivých regionech, včetně expresního doručení.

Svoji klíčovou zkušenost získal Navrátil v Globusu, kde strávil 16 let a postupně se z produktového manažera stal na dva roky i jednatelem. Opačnou, dodavatelskou perspektivu poté získal v české pobočce společnosti Borgy, kterou jako ředitel provedl restrukturalizací. Jejím vyvrcholením bylo mimo jiné zajištění licenční smlouvy pro výrobu spotřební elektroniky značky Bosch.

„Trh je jiný než před covidem a spoustu cest budeme muset prošlapat znova. Je to ale příjemná výzva, i díky tomu, jaké nové možnosti se otevírají třeba na úrovni práce s daty,“ říká Navrátil. Dodává, že právě na datovou analytiku se chce se svým týmem opřít při práci se sortimentem i cenotvorbou. Na Košíku se tak bude objevovat více sezonních produktů, přibude řada specializovaných položek a postupně se rozšíří i portfolio privátních značek, které se mají podle Navrátila „formovat“ na základě chování zákazníků.

Index nákupních manažerů se v listopadu mírně zlepšil ze 47,2 bohu na 48, ale dál zůstává v negativním teritoriu pod hranicí 50 bodů. „Příčina je jednoduchá, její řešení složité. Jde totiž stále o slabé zakázky, takže ani mírné zvýšení zahraniční poptávky nedokázalo zvrátit jejich dosavadní negativní trend a zlepšit vyhlídky celého odvětví. Firmy na slabou poptávku logicky reagují omezováním zásob a zaměstnanosti, aby si trochu uvolnily ruce z pohledu nákladů,“ uvádí hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek a dodává, že to dělají už řadu měsíců stejně, nicméně už tak optimisticky nehledí do budoucna. Vlastně se víra v budoucnost po čase konečně potkala s objednávkami.

Průmysl podle něj dál přešlapuje na místě pod tlakem slabých zakázek, logistických problémů v oblasti automotive a elektrotechniky a všeobecně klesající konkurenceschopnosti. Nadějně zatím nevypadá ani slibovaná fiskální expanze v Německu, které se uchyluje ke zvýhodňování vlastních výrobců cestou dotací cen elektřiny. Oživení v našem největším odvětví se tak odkládá pravděpodobně do druhé poloviny příštího roku.

„Je otázkou, zda firmy získají určitou výhodu z pohledu cen energií nebo budou pod tlakem zvýhodněných německých konkurentů. Průmysl bude zatím v každém případě dál propouštět a rozšiřovat tak řady nezaměstnaných v Česku,“ uzavírá Dufek.