leader

Soudy v České republice v minulém roce vyhlásily bankrot 6 213 fyzických osob podnikatelů. Meziročně to bylo o 16 % více. Zároveň přijaly 6 568 návrhů na bankrot, což bylo o 12 % více než v roce 2024. Počet bankrotů byl nejvyšší od roku 2021, kdy jich bylo o 149 více. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.

Stejně jako předloni, tak i v roce 2025 soudy nejvíce bankrotů podnikatelů vyhlásily v Moravskoslezském kraji (829), následoval Středočeský kraj (737) a Praha (724). Počet bankrotů meziročně vzrostl ve všech krajích. Nejvýrazněji, a to o 37 %, se jejich počet zvýšil v Karlovarském kraji. V Jihočeském kraji zbankrotovalo o 27 % podnikatelů více a v Libereckém kraji soudy meziročně vyhlásily o čtvrtinu bankrotů více. Nejnižší dynamiku vykázal Plzeňský (8 %) a Moravskoslezský kraj (9 %). V průměru za celou ČR připadlo na 10 tisíc aktivních subjektů 61 bankrotů podnikatelů, o rok dříve to bylo 53 bankrotů.

Tuzemský trh práce na konci roku dále zvolnil a podíl nezaměstnaných se v prosinci zvýšil ze 4,6 % na 4,8 %, tedy na nejvyšší úroveň od začátku roku 2017. V tomto měsíci však míra nezaměstnanosti tradičně narůstá kvůli sezonním vlivům, protože s příchodem zimy ustává většina aktivit ve stavebnictví a zemědělství.

„Za celý rok dosáhl podíl nezaměstnaných 4,4 % oproti 3,8 % v roce 2024, což signalizuje postupné ochlazování trhu práce. Hlavní příčinou jsou strukturální změny v české ekonomice, kde již třetím rokem dochází ke snižování počtu zaměstnanců v průmyslu. Nemalá část lidí sice nachází své uplatnění v sektoru služeb, kterému se daří relativně dobře, část však kvůli neodpovídajícím požadavkům končí na úřadech práce,“ vysvětluje hlavní ekonom Patria Finance Dominik Rusinko s tím, že trh práce ale nečelí žádné krizi, což dokládají i svižně rostoucí mzdy, které loni vzrostly o více než 7 %.

Tuzemské spotřebitelské ceny v prosinci stejně jako v listopadu podle předběžného odhadu ČSÚ meziměsíčně klesly o 0,3 %, jejich meziroční růst ale zůstal beze změny na 2,1 %. Ke konci roku zlevnily především potraviny (-1,1 % m/m) a pravděpodobně i pohonné hmoty. Jádrová inflace podle odhadu analytiků setrvala meziročně poblíž listopadových 2,6 %.

Inflace v eurozóně podle předběžného odhadu v prosinci klesla z listopadových 2,1 % na 2,0 % y/y a dostala se tak na cíl ECB. Mírně nižší úrovní ale překvapila jádrová inflace, která oproti očekávané stagnaci meziročně klesla z 2,4 % na 2,3 %.

Chování českých domácností se nijak výrazně nemění. Jejich sentiment sice zůstává velmi pozitivní s tím, jak opadl strach z budoucnosti a inflace, avšak stále ve zvýšené míře si ukládají peníze stranou. Míra úspor, která po začátku covidu prudce vzrostla, zůstává i nadále na vysoké úrovni a ve třetím kvartále dosáhla 18,4 %, zatímco před šesti lety (před začátkem pandemie) dosahovala jen tehdy obvyklých 12 %. „Zvýšené úspory si dle našich průzkumů vytváří jen zhruba polovina domácností. Pro ČNB je tato zvýšená míra úspor v podstatě brzdou pro rozvinutí poptávkové inflace,“ dodává hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Podle aktuálních dat ČSÚ firmy ani ve třetím kvartále nezačaly více investovat. Meziročně míra investic nefinančních podniků poklesla o 1,1 % na necelých 27 %. „Úvěry sice zlevnily, avšak obavy z dalšího vývoje poptávky drží evidentně podniky v módu obezřetnosti. A to je ještě otázkou, kolik z toho tvoří ‚zelené‘ investice, které znamenají pouze výměnu technologií, a nikoliv budoucí potenciál,“ říká hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek s tím, že investiční aktivitu i nadále táhne hlavně veřejný sektor v oblasti dopravní infrastruktury.