leader

V prvním letošním čtvrtletí dosáhl objem akciových obchodů 50,8 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o 24,5 %. Pražská burza tak navazuje na mimořádně silný rok 2025, kdy se objem akciových obchodů meziročně zvýšil o více než 55 %. Rostoucí aktivita investorů potvrzuje pokračující zájem o domácí kapitálový trh i zlepšující se likviditu obchodovaných titulů.

K celkové likviditě přispívá také emise akcií společnosti CSG, která je od 23. ledna obchodována na neregulovaném trhu Free Market. Během prvních 48 obchodních dnů dosáhl celkový objem obchodů s touto emisí 4,1 miliardy, což odpovídá průměrnému dennímu objemu přesahujícímu 85 milionů korun. Emise je za první kvartál pátou nejobchodovanější akcií na BCPP.

Index nákupních manažerů z tuzemského zpracovatelského sektoru v březnu dosáhl hodnoty 52,8 bodu, což oproti předchozímu měsíci představuje nárůst o 2,8 bodu. PMI se tak dostal na téměř čtyřleté maximum, a to především díky přílivu nových zakázek z domova i ze zahraničí.

„Březnová data o náladě v průmyslu vypadají až podivuhodně dobře. Již před několika dny odtud zlepšení nálady indikoval konjunkturální průzkum, nyní se k němu přidává i index PMI. Oba ukazatele se navíc shodují na hlavním sdělení, tedy růstu poptávky a očekávané výrobní aktivity v průmyslovém sektoru. Na podobný impulz přitom český průmysl čekal už několik dlouhých let,“ uvádí hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil s tím, že je poněkud paradoxní, že zlom směrem k optimismu zde nastal právě ve chvíli, kdy válečný konflikt v Iránu hrozí opětovným narušením toku energetických surovin a mnoha dalších klíčových průmyslových vstupů do Evropy.

Ovšem nelze vyloučit, že data sbíraná kolem poloviny měsíce ještě plně nereflektují vážnost situace na Blízkém východě. „Pokud zde dojde na pesimistické scénáře, očekáváme hned v příštím měsíci v průmyslu opětovný propad nálady do pásma pesimismu. Jestli naopak nastane uklidnění, zdá se, že se český průmysl po dlouhé době skutečně může nadechnout k výraznějšímu oživení,“ uzavírá Hradil.

Podle podrobných dat ČSÚ o vývoji české ekonomiky v loňské roce je vidět, že se základní trendy v chování firem a domácností v průběhu roku neměnily. Domácnosti si už od dob covidu zachovávají výrazně nadprůměrnou míru úspor. Ta ještě v roce 2019 nedosahovala ani 12 %, ale loni se udržela nad hranicí 19 %. Ovšem podle průzkumů Banky Creditas má kapacitu k tvorbě úspor v řádech tisíců korun jen zhruba polovina domácností.

A tak zatímco úspory domácností loni rostly, že ziskovost firem loni znovu poklesla a dosáhla nejnižší hodnoty za posledních dvacet let, když dosáhla 43,1 % (hrubý zisk vs. přidaná hodnota). Je to trend, který souvisí se zvyšováním mzdových nákladů, k němuž v konvergující ekonomice logicky dochází.

Klesá ovšem nejenom ziskovost firem, ale i jejich investiční aktivita, a to už třetím rokem v řadě. Přitom investice jsou hlavní možností, jak si nepřicházet o konkurenceschopnost v časech, kdy ceny energií handicapují firmy v našem regionu vůči americkým a asijským konkurentům. Je to i známka toho, že naše ekonomika nevytváří zrovna povzbudivé investiční klima.

Důvěra v ekonomiku eurozóny sice dopadla v souladu s tržním konsenzem, ve srovnání s únorem se však jednalo o výrazně horší výsledek. Doléhá na ni válka v Íránu a s tím spojený růst cen energetických surovin.„Ani začátek tohoto týdne nepřinesl naděje na ukončení konfliktu na Blízkém východě. Naopak, s prodlužující se dobou trvání se investoři začínají více obávat o hospodářský růst než o inflaci, a výnosy dluhopisů začínají klesat,“ uvádí analytička Komerční banky Jana Steckerová s tím, že cena ropy se vyšplhala na 115 dolarů za barel, přičemž ceny plynu se drží kolem 54 eur za MWh. Ztratila dnes společná evropská měna a riziková averze nesvědčila ani regionálním měnám. Oslabil též kurz české koruny oslabil a polský zlotý.

V únoru soudy v Česku vyhlásily 54 bankrotů obchodních společností. Oproti stejnému měsíci loňského roku jich bylo o jeden méně. Zároveň bylo podáno 103 insolvenčních návrhů, meziročně o 12 více. Vyplývá to z analýzy, kterou provedla společnost CRIF – Czech Credit Bureau.

„Počet firemních bankrotů byl v únoru zhruba stejný jako v lednu. Za posledních 12 měsíců, tedy od loňského března do konce února, zbankrotovalo 747 obchodních společností. Oproti předchozímu období se jejich počet zvýšil o 9 %. Minimálně v posledních šesti letech je to nejvyšší počet v období od března do února. Počet insolvenčních návrhů se zvýšil o 8 % na 1 186. Navzdory vcelku dobrým podmínkám pro podnikání počet bankrotů firem nadále roste. Počet nových firem se zvyšuje nebývalým tempem, které je v porovnání s tempem růstu zaniklých firem téměř trojnásobné. Zvyšuje se i objem podnikových úvěrů a zároveň klesá podíl nevýkonných firemních úvěrů,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.