leader

Rating dluhu ČR na úrovni AA- potvrdila agentura Fitch. Zůstává tak na stejné výši od srpna 2018, kdy došlo k jeho zlepšení. Současná známka představuje lepší hodnocení, než jakého se od téže agentury dostává například Francii, Belgii, Slovinsku nebo Estonsku. Ve svém hodnocení pak Fitch uvádí, že ponechává i stabilní ratingový výhled, neboť předpokládá, že rozpočtové uvolnění české vlády zůstane pod kontrolou a bez zásadnějších negativních důsledků.

Minule dosáhl index nákupních manažerů čtyřletého maxima na úrovni 53,9, v červenci ovšem přece jen optimismus napříč průmyslem korigoval a PMI klesl na 52,2 bodu. Stále ovšem zůstává v pozitivním pásmu nad 50 body, což znamená pokračování růstu, i když ne tak silném jako dříve. Problémem ovšem zůstávají ceny, a to jak na vstupu, tak na výstupu. Válka v Perském zálivu odstartovala vlnu zdražování nejenom ropných derivátů, ale především plynu a s ním spojené elektrické energie. Firmy mají tento zásah z první ruky, protože častou fungují na spotových cenách.

„Přehlédnout, že plyn nyní stojí skoro dvojnásobek toho, co v zimě, rozhodně nelze. Elektřina je nyní v létě také dražší než v zimě, což se do nákladů firem také propisuje. A zapomenout není možné ani na dražší logistiku z titulu vyšších cen PHM i výrazně vyšších námořních tarifů,“ uvádí hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Na indexu však není podle něj zajímavá ani tak jeho celková hodnota, jako spíše vyhodnocení zakázek. A těch i nadále přibývá, takže je možné i pro příští měsíce být mírným optimistou. Nabírat se noví zaměstnanci zřejmě nebudou, ale průmysl by se mohl udržet v mírném tempu i v následujících měsících, zvlášť pokud se mu bude dařit získávat nové odběratele jako doposud. „Průmysl je tak letos jedním z hlavních motorů české ekonomiky, který se zatím dokázal vypořádávat nejenom se slabou evropskou poptávkou, ale i rostoucími náklady a sílící konkurencí z dalekého východu,“ uzavírá Dufek.

Její ekonomika ve druhém čtvrtletí mezičtvrtletně vzrostla o 0,4 % oproti očekávaným 0,2 %, zatímco meziroční růst dosáhl 1 %. Pozitivní výsledek byl plošný napříč ekonomikami velké čtyřky v čele se Španělskem (+0,7 %), Německo, Francie a Itálie vzrostly shodně o 0,2 %. Relativně solidní růst tak zatím potvrzuje odolnost evropských ekonomik v prostředí zvýšených geopolitických rizik a cen energií.

Příjemně překvapily i předstihové indikátory, když došlo k výraznému zlepšení indikátoru důvěry v ekonomiku od Evropské komise na 96,9 b. Přispěla k tomu lepší nálada v průmyslu i ve službách. Lepší evropská data mohou zmírnit obavy ohledně hospodářského růstu, a tím posílit sázky na zvýšení sazeb ECB, od které analytici očekávají v září zvýšení sazeb o 25 bb.

Česká ekonomika se ve druhém čtvrtletí vrátila k rychlejšímu růstu. Podle předběžného odhadu ČSÚ zrostl HDP mezikvartálně o 0,4 %, zatímco na začátku roku ekonomika přidala jen 0,2 %. V meziročním srovnání růst dosáhl 2 %. Potvrzuje se tak, že ekonomika zůstává relativně odolná vůči nepříznivým dopadům blízkovýchodního konfliktu.

„Spotřebu domácností dále podporuje růst reálných příjmů a stále dobrá nálada mezi spotřebiteli, což v posledních měsících potvrzují i rostoucí maloobchodní tržby. Na rozdíl od prvního čtvrtletí se tentokrát dařilo zahraničnímu obchodu, pravděpodobně díky kombinaci stále solidního růstu vývozů a již méně výrazného růstu dovozů. Slabší importy přitom mohou odrážet opatrnější investiční aktivitu, která je typicky dovozně náročná a ve druhém čtvrtletí hospodářský růst brzdila. Právě ve slabší investiční aktivitě firem se tak mohla projevit vyšší nejistota spojená s blízkovýchodním konfliktem, tedy jeden z hlavních kanálů jeho dopadu do české ekonomiky,“ uvádí hlavní ekonom Patria Finance Dominik Rusinko.

Podle jeho názoru poroste letos tuzemská ekonomika zhruba 2% tempem, což by vzhledem k nepříznivému vnějšímu prostředí byl solidní výsledek. Rizika jsou však stále vychýlená spíše negativním směrem. Tím hlavním zůstává znovu eskalující konflikt na Blízkém východě. „Platí přitom, že čím déle konflikt potrvá a čím déle zůstanou ceny energií zvýšené, tím výraznější bude jeho průsak do inflace i hospodářského růstu,“ uzavírá Rusinko.

Německý index podnikatelského sentimentu Ifo vzrostl v červenci z 85,7 b. na 86,6 b. a překonal tržní konsensus ve výši 86,0 b. Jedná se o třetí měsíční nárůst v řadě. Pozitivně překvapila složka očekávání, která povyskočila z 84,3 b. na 86,7 b., což bylo výrazně nad tržním konsensem, který čítal 84,8 b., a zároveň i nad těmi nejoptimističtějšími odhady.

„Tento pozitivní vývoj mohl částečně souviset s optimismem ohledně nedávno navrženého reformního balíčku německé vlády. Slabým místem červencového průzkumu podnikatelské důvěry v Německu bylo naopak hodnocení současné ekonomické situace. To se zhoršilo z 87,0 b. na 86,5 b., zatímco konsensus očekával mírné zlepšení na 87,3 b. V tom se mohla negativně promítnout obnovená volatilita cen ropy související s opětovnou eskalací konfliktu na Blízkém východě,“ uvádí analytik Komerční banky Martin Gürtler.