leader

Únorové výsledky výrobních cen potvrdily trend utlumování výrobní inflace, který ovšem už v březnu přeruší výrazné zdražení PHM. Stará data však stále ještě ukazují výrazné zlevnění energií a zrychlené zlevňování v potravinářském průmyslu, kterému napomáhá pokles cen zemědělských produktů.

A co čekat dál? „Už v březnových číslech bude ve výrobních cenách v průmyslu vidět cenový skok způsobený dramatickým nárůstem cen ropy a jejích derivátů. Ceny PHM jsou sice v tuto chvíli nejviditelnějším průvodním jevem války v Perském zálivu, avšak v případě prolongování konfliktu rozhodně ne jediným,“ říká hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek s tím, že pokud bude konflikt pokračovat i v nejbližších měsících, je pravděpodobný vznik cenové nákazy v dalších průmyslech a následně i v zemědělství.

Období velmi nízké inflace tak může už docela brzy skončit. „Zdražování PHM by totiž byl pouze prvním dílkem dlouhého řetězce cenových důsledků války. Hned za ním mohou následovat ceny zemního plynu a elektřiny,“ uzavírá Dufek.

Průmyslová produkce roste již dvanáct měsíců za sebou – v lednu přidala meziročně 2,8 %, ale meziměsíčně byla nižší o 2,6 %. Důvodem byla vysoká srovnávací základna loni v prosinci. Hodnota nových zakázek meziročně vzrostla o 9,8 %. K růstu přispěla nejvíce výroba automobilů, kovozpracující průmysl, výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla.

Méně se dařilo stavební produkci, která v lednu meziročně klesla o 1,5 % a meziměsíčně byla nižší o 0,8 %. Počet vydaných stavebních povolení vzrostl o 0,7 % a bylo zahájeno o 14,0 % bytů více, dokončeno bylo o 22,5 % bytů méně. „V lednu narazila stavební produkce na vysokou srovnávací základnu a k poklesu přispělo i méně příznivé počasí. Pokles produkce tlumilo inženýrské stavitelství, které meziročně vzrostlo o 0,2 %, zatímco pozemní stavby klesly o 2 %,“ říká Petra Cuřínová z ČSÚ.

Tuzemské maloobchodní tržby letos v lednu meziměsíčně vzrostly o 1 %, což odpovídá meziročnímu zvýšení o 5 %. Jedná se o znatelně lepší výsledek, než očekával trh (3,1 %) i než o měsíc dříve (1,8 %). Meziměsíčně rostly nejvíce prodeje přes internet, dále prodej oděvů a obuvi či výrobků pro kulturu a rekreaci. Neslavně si naopak vedly prodeje výrobků pro domácnost a potravin.

„Vzhledem k pokračujícímu silnému růstu mezd, relativně nízké nezaměstnanosti a optimistickému sentimentu předpokládáme, že se v maloobchodě vydaří celý letošní rok, který by mohl přinést růst tržeb mírně přes 3 %. Tedy za předpokladu, že nedojde k dramatické eskalaci války v Iránu a z ní plynoucí komoditní inflace,“ komentuje aktuální data ČSÚ hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil.

V roce 2025 vyhlásilo bankrot 746 společností, o 11 % více než v roce 2024. Nejvíc krachují menší firmy s tržbami do 30 milionů korun. Třetina zbankrotovaných společností podniká v jednom z pěti oborů – pronájem a správa nemovitostí, výstavba budov, nespecializovaný velkoobchod, stravování a zprostředkování velkoobchodu. Z geografického pohledu nejvíc společností vyhlásilo bankrot v Praze (45 %) a Jihomoravském kraji (16 %), což odpovídá rozložení podnikatelské základny v Česku, vyplývá z dat společnosti Dun & Bradsteet.

Průměrná mzda v Česku loni vzrostla o 7,2 % na 49 215 korun. Reálně při zohlednění inflace se mzdy zvýšily o 4,6 %, uvedl ČSÚ. Mzdy se přiblížily úrovni z roku 2019, tedy před pandemií a následnou inflační vlnou. Letos by tuto úroveň měly překonat.

I nadále přetrvávaly regionální rozdíly ve výši mezd. Nad celostátní průměr se dostala Praha a Středočeský kraj, přičemž v hlavním městě dosáhla průměrná mzda 62 723 korun a ve Středočeském kraji 49 539 korun. Nejnižší mzdy pobírali zaměstnanci v Karlovarském kraji, a to 42 049 korun.

Česká metropole přitom byla regionem s nejdynamičtějším růstem mezd, když se zvýšily o 7,9 %. Nejpomaleji se mzdy zvyšovaly v Karlovarském kraji, pouze o 6,1 %, nejméně dostali přidáno lidé v Libereckém kraji, kde se průměrná mzda zvýšila o 5,8 % na 43 967 korun.