leader

Podle dnes zveřejněných údajů MPSV se míra nezaměstnanosti v srpnu udržela na pětiprocentní úrovni. Fakticky oproti předchozímu měsíci vzrostla o jednu desetinu procentního bodu, avšak zaokrouhlování tento posun zamaskovalo. Sezónně očištěná data každopádně ukazují na pokračující růst nezaměstnanosti, a prozatím tak nenaznačují žádnou změnu dosavadního nepříznivého trendu na trhu práce.

„Situace na českém trhu práce se letos v zásadě nemění a zůstává stabilizovaná, v některých regionech dokonce spíše zabetonovaná. Platí to především pro oblasti se stabilně vysokou nezaměstnaností a současně nedostatkem volných pracovních míst, jako je severní Morava nebo severozápadní Čechy,“ uvádí hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek s tím, že kde je dostatek práce, nejsou lidé. Kde naopak lidé chybějí, zůstává napjatý i trh s bydlením, a přestěhovat se za prací proto není snadné a už vůbec ne laciné. Spíše než stěhování se proto jako řešení nabízí podpora ekonomického rozvoje těchto regionů za pomoci domácích i zahraničních investorů.

A co čekat dál? „Je velmi pravděpodobné, že na konci roku bude nezaměstnanost nad pětiprocentní hranicí. Teprve rychlejší hospodářský růst v příštím roce by ji mohl alespoň mírně snížit,“ uzavírá Dufek.

Na Blízkém východě pokračuje eskalace napětí, a tak cena ropy Brent postupně šplhá na dosah hranice 100 dolarů za barel. Z oblasti Hormuzského průlivu nadále přicházejí zprávy o útocích na ropné tankery a ceny energetických komodit proto pokračují směrem vzhůru. Cena surové ropy Brent dnes vystoupala na 97 dolarů za barel a ve zdražování pokračovaly i dodávky zemního plynu pro evropský trh.

„Jeho spotová cena dnes překročila 70 eur za megawatthodinu a byla tak nejvyšší od konce roku 2022. S prodlužující se délkou blízkovýchodního konfliktu navíc významněji rostou také ceny dlouhodobějších kontraktů, které jsou směrodatnější pro vývoj konečných cen pro domácnosti. Cena dodávky zemního plynu v horizontu jednoho roku překročila úroveň 50 eur za megawatthodinu, kde se naposledy nacházela v roce 2023,“ uvádí analytik Komerční banky Martin Gürtler.

Průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství nominálně vzrostla ve druhém kvartálu meziročně o 6,4 %, reálně pak o 4,3 %, a to na na 51 966 Kč. Výrazně si polepšili zaměstnanci v odvětví administrativní a podpůrné činnosti, kam jsou zařazeny hlavně agentury práce a bezpečností agentury, jejichž mzdová úroveň je nízká.

„Část letošního růstu mezd není výsledkem síly firem, ale zvýšení platů ve veřejném sektoru a přetrvávajícího nedostatku lidí, kvůli kterému firmy přeplácejí nedostatkové profese. Pro domácnosti je to dobrá zpráva, jejich kupní síla se ale teprve letos vrátila nad úroveň před pandemií, takže o bohatnutí bych mluvil s opatrností,“ upozorňuje Radovan Hauk ze skupiny Moore Czech Republic s tím, že pro firmy je to však jiný příběh. Mzdy už několik let rostou rychleji než produktivita práce a zejména v průmyslu se to promítá do nákladů, které nelze donekonečna přenášet do cen.

„Zmrazit mzdy přitom v prostředí nedostatku lidí nejde, protože kdo nepřidá, o lidi přijde. Jediná cesta, jak růst mezd dlouhodobě ufinancovat, je zvýšit výkon na jednoho zaměstnance, tedy investovat do automatizace a robotizace a přestat držet lidi na pozicích, které stroj zvládne lépe,“ dodává Hauk.

Index nákupních manažerů dosáhl v srpnu nejvyšší úrovně za poslední více než čtyři roky, když vykázal hodnotu 54,1 bodu. Jde jednoznačně o pozitivní výsledek tuzemského průmyslu, protože nestojí pouze na náladách ale především na zakázkách. Ukazuje se, že firmy dokážou získávat nové objednávky i v nelehkých časech drahých energií a nejisté zahraniční poptávky. Podle průzkumu dokonce firmy začaly najímat nové zaměstnance, což je změna oproti dosavadnímu trendu, kdy byl právě průmysl hlavním „producentem“ nezaměstnaných.

„Průmyslu se z pohledu indexu nákupních manažerů nedařilo pouze v srpnu, ale velmi dobré výsledky vykazuje už posledních šest měsíců. Dává to velkou naději na to, aby si toto odvětví udrželo pozici motoru české ekonomiky a výrazně tak přispělo k ekonomickému růstu země. Jak už ostatně ukázala data za druhý kvartál, průmysl si svoji dominantní pozici potvrzuje nejenom v průzkumech, ale i v tvrdých datech,“ dodává hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

ČSÚ potvrdil, že česká ekonomika ve druhém čtvrtletí vzrostla oproti prvnímu o 0,4 %. Zpřesnění časových řad však ukazuje, že navzdory tomu se její meziroční tempo růstu snížilo na 1,9 %. Jde o výsledek změny srovnávacích základen, která nemění základní hospodářské trendy. 

Hlavní oporou české ekonomiky v letošním roce je domácí poptávka. Solidní růst spotřeby a investic zajišťuje pokračování konjunktury, i když je spojen s vyššími dovozy v důsledku importní náročnosti ekonomiky. K růstu spotřeby napomáhá rychlý růst reálných mezd při současně nízké inflaci. Zajímavé je, že tentokrát se domácnosti pustily do velkých nákupů zboží dlouhodobé spotřeby. Po letech odkládání se zvýšil zájem o automobily a nábytek.

Pozitivně vypadá i silný růst investic, který táhne výstavba infrastruktury, komerčních nemovitostí i bytů. Vedle toho probíhá také obměna vozového parku firem. Co už však nepotěší, jsou slabší investice do strojů a ICT. Z pohledu odvětví je zřejmé, že ekonomiku táhne průmysl následovaný některými službami, jako jsou obchod, finance a realitní sektor. Dominance průmyslu je dána především úspěšným tažením automotive, které dominuje produkci, exportu i zaměstnanosti. Největší domácí automobilka se stala druhou nejprodávanější značkou v zemích EU a na výsledcích ekonomiky je to vidět.